ČSÚ potvrdil 11% meziroční pokles porodnosti v Česku
Meziroční pokles živě narozených, který v Česku započal loni v lednu, nadále trvá. Letos se od ledna do června podle předběžných dat ČSÚ narodilo 45,2 tisíce dětí. To je počet meziročně nižší o 5 700 dětí [-11 %].
Zhoubný nádor prsu ohrožuje i mladé ženy
Zhoubný nádor prsu stále postihuje i ženy mladší 45 let. I to je důvod, aby ženy nepodceňovaly samovyšetření a zároveň neodmítaly preventivní screeningové programy. Včasná diagnostika jim může zachránit život.
Blíží se Den dětí. Pražský hrad bude bez vstupného
Správa Pražského hradu oznámila, že při příležitosti Dne dětí [1.6.] budou od pátku 29. května do pondělí 1. června 2020 zdarma přístupné všechny návštěvnické prostory a okruhy na Pražském hradě.
Nádory varlat zasahují hlavně mladé muže, sportovce nevyjímaje
Zhoubné nádory varlat se nejčastěji objevují u chlapců a mužů ve věku 15 až 35 let. Více než 90 procent těchto nádorů ve světě připadá na muže bílé pleti. Ročně se v Česku potvrdí asi pět set nádorů varlete, jedinou prevencí je samokontrola.
Kým byl farmář a filozof Masanobu Fukuoka?
Pro tradiční japonskou společnost byl farmář a filozof Masanobu Fukuoka exotem. Když se mu nedařilo, vysmívali se mu. Dnes je řazen k pěti velikánům, kteří inspirovali hnutí přírodního farmaření.
Ministr Válek se mýlí. Prodej Budvaru k abstinenci nevede
Spotřeba alkoholu se v ČR desítky let výrazně nemění. A tento trend by zřejmě neovlivnil ani prodej státního Budějovického Budvaru, jak naznačil ministr zdravotnictví Válek. Namístě je spíše změna v opatřeních.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Konopné látky v ČR užívá denně odhadem 27 tisíc lidí
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti [NMSDZ] při Úřadu vlády ČR má hotovou Zprávu o nelegálních drogách v ČR 2021. Její hlavní závěry zveřejnilo 2.12. na Národní konferenci o nelegálních návykových látkách.
Z fondů prevence by pojišťovny i přispěly na léky na obezitu
Úhradovou politiku u léků na léčbu obezity zaměstnanecké zdravotní pojišťovny měnit neplánují. Co ale připouštějí je, že by na ně mohly přispívat z fondů prevence. Jako je tomu nyní například u očkování nebo pohybových aktivit.
Na ministerstvo jsem si nešla odpočinout, říká Vašáková
„Mé rozhodnutí bylo, ne, že si jdu na ministerstvo odpočinout, ale chci se pokusit něco udělat, změnit, něco vylepšit,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz o novém preventivním programu včasné detekce rakoviny plic náměstkyně Martina Koziar Vašáková.
Novoroční průzkum potvrdil zájem o zdravý životní styl
Pro rok 2020 si podle aktuálního průzkumu dalo novoroční předsevzetí cca 42 procent Čechů. A spíše ženy než muži. Nejčastějším předsevzetím je zhubnout. I k dalším cílům ale patří snahy o zdravý životní styl. To je zdravěji jíst, více sportovat, přestat kouřit a méně se stresovat.
Telemedicína v Česku své právní ukotvení teprve hledá
Telemedicína se prosazuje i v ČR, kde ale nemá právní rámec. Poskytovatelé zdravotních služeb si tak nejsou vždy jistí, zda postupují správně. Změnit to má Doporučení Distanční péče 2022.
Zemřela Danuše Táborská. Čest její památce!
Na začátku dubna, ve věku 91 let, zemřela zakladatelka první anesteziologicko-resuscitační kliniky u nás Danuše Táborská. V oboru anesteziologie a resuscitace byla jako první jmenována profesorkou.
Podcast: Analytik říká, jak investovat do zdravotnictví
„Pokud v dohledné době ještě přijdou na finančních trzích nějaké významné výprodeje, tak sektor zdravotnictví by měl podržet portfolio každého investora,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz investiční analytik Štěpán Hájek.
Západonilskou horečku působí štípnutí komárem Culex
Před dvěma lety vzrostl v Evropě počet pacientů nakažených virem západonilské horečky. Ten přenášejí komáři. Jaké jsou symptomy nemoci a léčba. I jak se proti západonilské horečce chránit? Více na ZdraveZpravy.cz.
Telefon lékaři není žádná telemedicína, tvrdí pacienti
Český zdravotní systém není připraven na telemedicínu. Připraveni nejsou zdravotníci, pojišťovny a chybí i zákony. Uvádí to Strategie distanční péče perspektivou pacientských organizací.
Vouchery do lázní skončí za 3 týdny, chystají se už další
Druhé kolo slevových voucherů do lázní skončí 31. března. V nabídce je stále zhruba 33 tisíc volných poukazů ve výši 2 tisíce Kč. A české lázně se zapojily i do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny.
Dlouhé nehty se staly módou. I ta ale má svá úskalí
Prestižní ekonomický magazín The Wall Street Journal aktuálně zvolil pro něj netradiční téma. Všiml si nového trendu v manikúře – totiž touhy po stále delších nehtech.
I pacienti s epilepsií vedou běžné životy a mají děti
Pacientů s epilepsií se lidé nemusí bát, jsou úplně normální. Dokážou vést běžný život a mají i děti. Důležité je o nemoci mluvit s okolím a myslet na léčbu. Na boření mýtů o epilepsii upozorňuje dnešní [30.9.] Národní den epilepsie.
Covid-19: Dětí a mládeže se senioři bát nemusejí
Ve vyšším riziku komplikací u nemoci Covid-19 jsou senioři, chronicky nemocní a lidé s oslabenou imunitou. To potvrzují i statistiky. Ty ale už nepotvrzují zprávy, že jsou to děti, jež mají úspěšně přenášet Covid-19 na ohrožené skupiny.
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
