Na Ukrajině jsem vydělával sto euro, říká lékař
Novou stálou posilou Nemocnice AGEL Jeseník je mladý ukrajinský anesteziolog László Szücs. Ten nejdříve z Ukrajiny odešel na Slovensko, aby se následně s celou rodinou přesunul do Česka.
Lékaři nabádají k očkování chlapců proti HPV
Svěděním, pálením a bolestí – takto nepříjemně se projevují genitální bradavice. Ty napadají kůži a sliznici v intimních partiích. V Evropě jimi ročně onemocní více než 380 tisíc mužů.
Nanomateriály v kosmetice se dle SZÚ vyplatí sledovat
Kosmetika prodávaná v EU smí obsahovat vybrané nanomateriály. Přesněji pak jen pět jejich druhů. A protože některé z nanomateriálů škodí zdraví, spotřebitelé by měli sledovat obsah používaných výrobků.
Sociální sítě a digitální hry likvidují českou mládež
První profil na sociální síti si mládež zakládá v 11 letech, průměrně spravuje pět profilů. Sociální sítě rizikově užívá až 50 % středoškoláků a 30 % žáků základních škol. Digitální hraní v Česku ohrožuje až čtvrtinu žáků základních škol.
Hlavně ženy riskují, když zanedbávají péči o oči, varují optometristé
Oči jsou důležité! Kdy jste naposledy nepřišla na vyšetření zraku? Pokud si to dobře pamatujete, pak nejste sama. Výzkum společnosti Specsavers zjistil, že 83 procent žen nešlo na domluvené vyšetření nebo si ho přeložilo na jiný termín.
Zhoubný nádor prsu ohrožuje i mladé ženy
Zhoubný nádor prsu stále postihuje i ženy mladší 45 let. I to je důvod, aby ženy nepodceňovaly samovyšetření a zároveň neodmítaly preventivní screeningové programy. Včasná diagnostika jim může zachránit život.
Někdy je třeba i jen lelkovat, říká Lukáš Vrána
„Základem zdraví je vhodná výživa. Jsme ale každý jiný, proto neexistuje jeden recept pro všechny,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz výživový poradce Lukáš Vrána.
Kým byl farmář a filozof Masanobu Fukuoka?
Pro tradiční japonskou společnost byl farmář a filozof Masanobu Fukuoka exotem. Když se mu nedařilo, vysmívali se mu. Dnes je řazen k pěti velikánům, kteří inspirovali hnutí přírodního farmaření.
Úmrtnost na covid byla loni v ČR o 80 % vyšší než v EU
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvedla, že loni do konce srpna u nás zemřelo 30 400 lidí s covidem. To je o 80 % vyšší úmrtnost na mil. obyvatel, než činil průměr EU.
Podcast: Analytik říká, jak investovat do zdravotnictví
„Pokud v dohledné době ještě přijdou na finančních trzích nějaké významné výprodeje, tak sektor zdravotnictví by měl podržet portfolio každého investora,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz investiční analytik Štěpán Hájek.
Hubnutí zvládne málokdo, většina zase kila nabere
Přestože nadváhou a obezitou trpí více než polovina české populace, tak hubnutí zvládne jen málokdo. Podle odborníků se jen 10–20 procentům lidí, kteří se rozhodli pro hubnutí, podaří udržet novou váhu dlouhodobě.
Za den v Británii přibylo 25 dětí s neznámou žloutenkou
Britské zdravotní úřady za sobotu [28.5.] potvrdily žloutenku neznámého původu u dalších 25 malých dětí. V zemi se počet nemocných zvýšil na 222. Příčinu nemoci lékaři stále neznají.
Na Karlovarsku otevřeli první spánkovou laboratoř
Vůbec první spánkovou laboratoř v Karlovarském kraji pro veřejnost otevřela Nemocnice Sokolov. Lékaři se v ní specializují především na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku, nejčastěji spánkovou apnoe.
Na rozštěp obličeje u dětí se specializují ve FN Brno
Již 15 let pomáhají lékaři ve Fakultní nemocnici Brno pacientům, především těm dětským, s vrozenou rozštěpovou vadou obličeje. Jedná se o komplexní péči, která zahrnuje tři po sobě jdoucí operace.
Kostra plejtváka v muzeu anatomie je po rekonstrukci
Unikátní kostra plejtváka v muzeu srovnávací anatomie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK] je po rozsáhlé rekonstrukci. Jedinečná je tím, že jsou na ní zachovány zbytky kůže ploutví a meziobratlové ploténky.
Na opičí neštovice v EU zemřeli první dva muži
Dvě úmrtí na opičí neštovice potvrdilo španělské ministerstvo zdravotnictví. V obou případech šlo o mladé muže. Podle WHO v Evropě přibyde nakažených opičími neštovicemi i na ně zemřelých.
Marian Jurečka: Levnější jízdné pro invalidy zdražování neřeší
Zavedení 50% slevy na jízdné pro invalidy 3. stupně je systémovou změnou nikoli opatřením, které zmírňuje dopady inflace. Pro ZdraveZpravy.cz to potvrdil ministr práce Marian Jurečka.
Z fondů prevence by pojišťovny i přispěly na léky na obezitu
Úhradovou politiku u léků na léčbu obezity zaměstnanecké zdravotní pojišťovny měnit neplánují. Co ale připouštějí je, že by na ně mohly přispívat z fondů prevence. Jako je tomu nyní například u očkování nebo pohybových aktivit.
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Riziko karcinomu vaječníku určí i genetické vyšetření
Karcinom vaječníku lékaři u pacientek objeví často pozdě v již neléčitelném stavu. Vaječníky leží hluboko v těle a preventivní vyšetření je složité. Nadějí na včasnou diagnostiku a léčbu je genetika a cílená léčba.



















![Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg)












