Úmrtnost na covid byla loni v ČR o 80 % vyšší než v EU

4
673
umrtnost
Foto: Pixabay.com

OECD zveřejnila zprávu o českém zdravotnictví za rok 2021. V ní uvádí, že do konce srpna 2021 u nás zemřelo 30 400 lidí s covidem-19. Což je o 80 procent vyšší úmrtnost na milion obyvatel, než v té době činil průměr EU.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] zveřejnila pravidelnou zprávu Česká republika: Zdravotní profil země 2021. Zpráva vzniká ve spolupráci expertů OECD a European Observatory on Health Systems and Policies a Evropské komise. A zjištěné výsledky uvedené ve zprávě o zvládnutí pandemie covidu-19 v Česku jsou zdrcující. Ještě v roce 2020 zemřelo s onemocněním covid-19 v Česku přibližně 12 000 lidí [9,2 % všech úmrtí]. Avšak pak počet úmrtí prudce vzrostl.

„Střední délka života byla v Česku v roce 2020 o 2,3 roku kratší, než je průměr EU poté, kdy se mezi lety 2019 a 2020 dočasně zkrátila o jeden rok. Do konce srpna 2021 bylo evidováno 30 400 zemřelých s onemocněním covid-19. K tomuto datu úmrtnost na milion obyvatel byla o 80 procent vyšší než průměr v celé EU. Šlo přesně o 2 843 osob na milion obyvatel, když v EU to bylo 1 591 osob. Podle širšího ukazatele nadměrné úmrtnosti mohl být počet úmrtí přímo či nepřímo způsobených onemocněním covid-19 ještě vyšší,“ uvádí mimo jiné zpráva s odkazem na níže uvedenou tabulku.

Úmrtí s covid-19 a nadměrná úmrtnost dosáhly v Česku vrcholu na podzim 2020

Pozn.: Údaje o nadměrné úmrtnosti získané dne 17.6. 2021 Zdroj: Eurostat/ECDC

Česko podle hodnocení OECD dobře zvládlo první vlnu covidu-19, ale později v průběhu roku mělo potíže tento úspěch zopakovat. Vláda dle zprávy nezvládala rychle formulovat odpovídající opatření, a to jak při řízení druhé vlny, tak při plánování očkovací strategie a jejím zahájení.

„Rovněž chyběla jasnost a transparentnost v komunikaci a spolupráci s veřejností. Což přispělo k větší nedůvěře veřejnosti a k nedostatečnému dodržování opatření proti šíření koronaviru a dodržování testování a trasování,“ uvádí zpráva OECD.

Podle ní se střední délka života v Česku v posledních 10 letech neustále zvyšovala a v roce 2019 byla o dva roky nižší než průměr EU. Pandemie covidu-19 však zemi dočasně vrátila na úroveň roku 2013. Měla tak v tomto ohledu výraznější dopady než v mnoha jiných zemích EU. To s výjimkou zemí střední a východní Evropy. Rozdíl ve střední délce života žen a mužů činil šest let, tedy více než průměr EU [5,6 roku].

Češi pijí, kouří a jsou tlustí. Staří i mladí…

Velkou výzvou v oblasti ochrany veřejného zdraví jsou v Česku behaviorální rizikové faktory. Téměř polovinu všech úmrtí v roce 2019 lze připsat rizikovým stravovacím návykům, užívání tabáku a konzumaci alkoholu.

„Míra obezity se za posledních 15 let zvyšovala a u dospělých se nyní pohybuje kolem 20 procent. To přispívá k vysoké prevalenci diabetu a dalších onemocnění souvisejících se stravou. […] Míra obezity u dospělých v Česku patřila v roce 2019 k nejvyšším v EU. […] Míra konzumace alkoholu patří k nejvyšším v EU,“ konstatuje zpráva.

Kardiologové varují před nezdravým životním stylem

A OECD očekává, že v nadcházejících letech počty úmrtí souvisejících s nezdravým způsobem života dále porostou. Posílení ochrany veřejného zdraví a prevence je podle ní zásadním cílem strategie v oblasti zdraví na období 2021–2030. Ale také dodává, že si to vyžádá důkladnou implementaci a její monitorování.

Zpráva dále konstatuje známá fakta. Na onemocnění oběhové soustavy v roce 2019 v Česku stále připadalo více než 40 procent všech úmrtí a dalších 25 procent připadalo na rakovinu. Nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu zůstává nadále rakovina plic. Další významnou příčinou úmrtí v Česku je diabetes. Standardizovaná úmrtnost v důsledku této nemoci je čtvrtou nejvyšší v celé EU.

Lékařů je v Česku hodně, ale stárnou

Míra hustoty lékařů je v České republice dle OECD poměrně vysoká, i když jejich průměrný věk se zvyšuje. Dlouhodobý problém ale zůstává dostupnost zdravotních sester. Jejich nedostatek byl zřetelnější v letech 2020 a 2021, kdy chyběly především na odděleních pro léčbu onemocnění covid-19.

Ladislav Dušek: V terénu máme lékaře ve věku 80 let

Podle OECD političtí činitelé zavedli k řešení tohoto problému mnoho opatření, včetně zvýšení odměn a kampaně na zvýšení atraktivity oboru. Dosud ale nevyřešili zásadní otázky jako je reforma karierní struktury a kompetencí zdravotních sester.

Zpráva dále uvádí, že hustota lékařů v Česku v roce 2019 [4,1 na 1 000 obyvatel] byla mírně nad průměrem EU [3,9]. Hustota zdravotních sester se pak blížila průměru EU [8,6 na 1 000 obyvatel, EU 8,4]. Nedostatek sester [zejména v nemocnicích] však byl podle OECD problém již dlouho před pandemií covidu-19.

Průměrný plat lékařů byl loni 93 658 Kč, sester 53 468 Kč

Rostoucí počty neobsazených míst tak ohrožují fungování českých nemocnic. Nedostatek praktikujících sester dle OECD způsobují různé vlivy. Mezi nejdůležitější patřily relativně nízké mzdy [ty v posledních letech výrazně vzrostly, pozn. red.] a omezené možnosti kariérního postupu.

„Některé sestry údajně opustily svou práci ve zdravotnictví poté, co byly v roce 2004 zavedeny nové požadavky na vzdělání, kvůli kterým byly donuceny získat dodatečnou kvalifikaci, což jim ale následně umožnilo opustit tuto profesi,“ konstatuje OECD.

OECD nemluví jen o úmrtnosti v ČR, má i pozitivní zprávu

OECD naopak kvituje, že během pandemie Česko dosáhlo významných pokroků v digitalizaci a sdílení údajů. Chválí především systém eRecept, dále i video/telefonní konzultace s lékaři na dálku a denní publikování zdravotních dat.

„Digitalizace zdravotnictví je klíčovým strategickým cílem pro období 2021–2030, bude však vyžadovat značné investice a politickou pozornost, aby Česko dohnalo jiné země EU,“ tvrdí OECD.

A dále: Od roku 2011 Česko zaznamenalo klesající trend v počtu úmrtí na preventabilní a léčbou odvratitelné příčiny. Úmrtnost klesla o 14 procent u preventabilních příčin, a o 16 procent v případě odvratitelných příčin.

Loňské propady akutní a preventivní péče jsou alarmující

Tento trend je podle OECD výsledek mnoha faktorů včetně pokroků v medicíně, pokroků v organizaci péče a její kvalitě a zlepšení socioekonomických podmínek příznivých pro změny životního stylu.

„Pro další zlepšení je však zapotřebí větších investic do projektů v oblasti veřejného zdraví a motivace jednotlivců k přijetí zdravějších návyků. Jak preventabilní úmrtnost, tak léčbou odvratitelná úmrtnost je v Česku nižší než ve většině ostatních zemí střední a východní Evropy. Nicméně v obou bylo Česko v roce 2018 stále nad průměrem Evropské unie,“ uzavírá zpráva OECD.

Daniel Tácha

4 KOMENTÁŘE

  1. A to neustále slyšíme, jak máme vyspělé zdravotnictví. Jenom to má menší chybu, umírá nám více lidí, když onemocní. Je mi z toho smutno. Epidemie otevřela hodně lidem oči.

    • Jenže to o vyspělém zdravotnictví jsme slýchali v době klidu. Když se nic neděje, bijeme se do prsou. Ale když přijde takový problém jako pandemie a jde do tuhého, tak se pravda ukáže. Na začátku pandemie jsem ještě četl ty zprávy a věřil českým odborníkům. Dva roky s covidem mi ale úplně znevěrohodnily české elity, média a sleduji už jenom zahraniční doporučení z mezinárodně osvědčených institutů. Nejlíp Institut Roberta Kocha. O český doporučení už vážně nestojím. Covid nám zase ukázal, kde jsme, a kde je vyspělý svět. Bohužel.

      • Neházejte všechny do jednoho pytle! My máme spousty skvělých lékařů , bohužel jejich názory nesly na ruku těm … ve vládě a lidé jako je Kubek není odborník je to úplatných hajzl!

  2. Je jasné, že největší nadúmrtí na milion obyvatel bude mít země, která byla rekordmanem v počtu nakažených. Správné srovnání by tedy bylo počet nadúmrtí na počet nakažených, tohle je totálně zavádějící a nevypovídá o stavu zdravotnictví.Humus.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here