Karcinom vaječníku lékaři u pacientek objeví často pozdě v neléčitelném stadiu. Vaječníky totiž leží hluboko v těle a jejich preventivní vyšetření je složité. Nadějí na včasnou diagnostiku a léčbu přináší genetika a cílená léčba.
Pozdní odhalení zhoubného nádoru vaječníku významně zhoršuje prognózu pacientek na úzdravu. A důvody, proč právě karcinom ovaria neboli vaječníku u nás patří dlouhodobě k onemocněním s omezenou šancí na úzdravu, vysvětluje vedoucí Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze profesor David Cibula.
„Vaječníky jsou totiž uloženy hluboko v těle a nemůžeme je vyšetřit tak jednoduše jako prsa, děložní čípek, kůži nebo varlata. Navíc mají okolo sebe v pánvi dostatek prostoru. Když se vaječník zvětšuje nádorem, nezpůsobuje dlouho žádné obtíže,“ říká.
Celé věci pak nepřidává ani skutečnost, že nejčastějším typem ovariálního karcinomu je křehký nádor, který se již v počátku rychle šíří do okolních orgánů. Už při jeho malé velikosti se z něj podle Cibuly mohou uvolňovat nádorové buňky do tekutiny, která cirkuluje v dutině břišní. Nádor se tak rychle šíří na povrch břišních orgánů ve formě metastáz.
Naděje na vyléčení nádoru vaječníku má podmínky
Zkušenost s tímto typem nádoru má šedesátiletá Ivana Neuvirthová. Té se zhruba před třemi lety rakovina vaječníku projevila masivním krvácením.
„Při bližším vyšetření lékaři zjistili, že je zhoubným bujením zasažena i celá břišní dutina, včetně dělohy. Zhoubné bujení navíc zasáhlo i lymfatické uzliny v hrudníku a tříslech,“ popisuje onemocnění pacientka.
Po četných vyšetřeních ji onkolog sdělil, že nález je na úrovni 4. stupně, to znamená neoperovatelný. Teprve po léčbě chemoterapií v kombinaci s biologickou léčbou mohli lékaři přistoupit k samotné operaci. A dnes, zhruba tři roky od diagnózy, se paní Ivana dle svých slov cítí velmi dobře a bez jakýchkoli příznaků nemoci.
„Všem ženám, které onemocní, bych chtěla vzkázat, aby se nevzdávaly a podstoupily léčbu, která jim může zachránit život.“
Vědci u žen zkoumají genetické predispozice
V současné době vědci zkoumají nejrůznější metody, jak zachytit karcinom ovaria v jeho počátečním stadiu, kdy je šance na úzdravu vysoká. Vědecké týmy testují například metodu detekce nádorových buněk v krvi nebo v sekretu z děložního hrdla. A pracují i s variantou odhalení nádorových buněk z výplachu dutiny děložní.
„Také však zkoumají možnosti genetického vyšetření, které odhalí kumulaci genetických poruch nashromážděných během života, s vysokou pravděpodobností vedoucí ke vzniku nádoru,“ vysvětluje David Cibula.
Žena s takovou predispozicí by dle něj měla být pečlivěji sledována. A další možností pro ni je preventivní chirurgické odstranění orgánů tak, aby nádor vůbec nevznikl.
Podle Cibuly přineslo velký posun v léčbě a diagnostice objevení dědičného předpokladu u nosičů mutace v genech BRCA 1 nebo BRCA 2. Nositelkám těchto mutací, které jsou ve významně vyšším riziku vzniku onemocnění, odborníci dnes nabízí preventivní operace. Při nich se chirurgicky odstraní vaječníky, vejcovody a prsní žlázy. Podle Cibuly je ale zcela zásadní na přítomnost zmiňovaných mutací otestovat všechny pacientky s nově potvrzeným nádorem vaječníku.
Což potvrzuje i Jana Soukupová z Laboratoře onkogenetiky Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK a VFN v Praze.
„Genetické vyšetření má pro pacientku prognostický a prediktivní význam. Nosičky mutací v BRCA1/2 lépe odpovídají na léčbu platinovými deriváty a PARP inhibitory,“ říká.
Genetické vyšetření zárodečných mutací podle ní navíc umožní genetické poradenství v rodině pacientky. To znamená, že blíže určí riziko vzniku nádorových onemocnění u pacientky a jejích příbuzných. Zároveň u nich pomůže nastavit preventivní opatření.
Nedobrá zpráva ale je, že pacientek s karcinomem ovaria testovaných na tyto mutace v Česku příliš nepřibývá. Například loni u nás lékaři zhoubný nádor vaječníku nově odhalili u zhruba 980 pacientek. Geneticky ale vyšetřili přibližně polovinu z nich.
Výsledky genetického vyšetření stanoví i léčbu
Od roku 2021 je pro české pacientky s karcinomem vaječníku dostupná nová cílená léčba. Jde o preparáty ze skupiny takzvaných PARP inhibitorů, které významně prodlužují dobu přežití. Dle profesora Cibuly je i možné, že u některých žen tato terapie vede k vyléčení.
„To ale potvrdí až delší doba sledování. Aktuálně je tato léčba dostupná ženám s mutací v genech BRCA1/2. A očekáváme, že v roce 2022 dojde k rozšíření dostupnosti i pro většinu žen bez této genetické predispozice,“ říká lékař.
Naději na účinnější léčbu přináší i slibné výsledky klinických studií preparátů, které ovlivňují imunitní systém v nádoru. Probíhá také vývoj léků složených z protilátek s navázanou toxickou složkou, kdy protilátka v organismu vyhledá nádorové buňky. Pouze v jejich přítomnosti pak uvolní svoji toxickou část, která nádorové buňky zahubí. Tím se zvýší cílené působení léku přímo v nádoru a současně se snižuje riziko nežádoucích účinků po podání léku. V závěrečných fázích testování ale nejsou pouze léky.
„Dobrý efekt na ovariální karcinom prokázaly také elektrické proudy aplikované na povrch břicha, nebo malé dávky radioterapie,“ dodává závěrem profesor Cibula.
–VRN–
