Sociální sítě fungují stejně jako hazardní automaty, říká adiktolog
Hazardní automaty stejně jako sociální sítě vyvinuli přední neurologové a psychologové. A daří se jim. Děti se na nich stávají závislými.
Lýtkové svaly fungují jako druhé srdce, i proto se mají cvičit
Srdce je hnací motor krevního oběhu. Nesmíme ale zapomínat na lýtkové svaly. Jejich stahováním proudí krev zpět k srdci, to i přes gravitaci.
Vysezeným nemocem brání 5 minut chůze co půlhodinu
Sedavé zaměstnání i sedavý životní styl ohrožuje až 95 procent populace. Sezení přispívá k rozvoji cukrovky a nemocí srdce. Podle vědců proti vysezeným nemocem pomáhá pět minut chůze každou půlhodinu.
Boris Johnson pobouřil britské domovy pro seniory
Britský premiér Boris Johnson čelí kritice za výrok, podle kterého mnohé domovy pro seniory v Británii nedodržovaly vládní doporučení proti šíření covidu-19.
Pražská záchranka začala očkovat své lidi proti chřipce
Pražská záchranka zajistila vakcíny proti chřipce pro všechny své zaměstnance. Snaží se tím zachovat bezproblémový provoz ZZS HMP i v době epidemie covidu a nástupu chřipkové sezóny.
Úmrtnost lidí 40 až 59 let v březnu vzrostla o polovinu
Úmrtnost v Česku letos v březnu vzrostla oproti pětiletému průměru let 2015 až 2019 o 61 procent. Zemřelo 16,6 tisíc osob, což je o 6,3 tisíce více než ve srovnávaném období. Změnil se i věk zemřelých.
I pracující ženy mají nárok na zvláštní přestávku k nakojení dítěte
Při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době má kojící žena mimo běžné přestávky nárok na dvě třicetiminutové pauzy denně ke kojení. To až do jednoho roku věku dítěte. Další tři měsíce se musí spokojit s jednou 30minutovou pauzou k nakojení.
IARC zařadila aspartam mezi potenciálně rakovinotvorné látky
Umělé sladidlo aspartam je podle specializované agentury Světové zdravotnické organizace [WHO] potenciálně rakovinotvorné. Pravidla pro jeho bezpečné užívání se ale nezměnila. Nejlepší volbou je tak nesladit vůbec.
Počty preventivních vyšetření melanomu znovu rostou
Češi po covidovém poklesu začali zase chodit na preventivní vyšetření melanomu. Uvedli to zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své tvrzení dokládají i čísly.
Domácí prostředí neprospívá BMI, zjistil průzkum
Domácí prostředí přispívá k výkyvům tělesné hmotnosti. Potvrdil to průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR [ZPMV ČR] provedený agenturou IPSOS. Až pětina dotazovaných v lockdownu přibrala tři a více kilogramů. Naopak 22 procent na váze ztratilo.
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Dostat druhý infarkt je jako dostat další ránu
V Česku každý rok prodělá srdeční infarkt skoro 15 tisíc lidí. Přibližně jeden z pěti pacientů s infarktem dostane další druhý do pěti let. Jakkoli počty úmrtí na infarkty klesají, ročně v jeho důsledku umírají tři tisíce lidí.
Screening novorozenců se rozšíří o další dvě nemoci
Screening novorozenců se rozšíří o vyšetření na spinální svalovou atrofii a těžké kombinované imunodeficience. Nyní se u nás novorozenci vyšetřují na osmnáct vzácných onemocnění.
Vracejme odpad do koloběhu přírody, aneb proč se vyplatí třídit bioodpad
S biologicky rozložitelným odpadem, zkráceně bioodpadem, se setkáváme každý den. Podívejme se, jak můžeme pomoci sobě i životnímu prostředí tím, že budeme bioodpad správně třídit.
Specialisté lákají na placené preventivní prohlídky
Ambulantní specialisté lákají veřejnost na preventivní prohlídky. Ceny se pohybují od několika stokorun až po tisíce koruny. Specialisté argumentují precizním vyšetřením a rychlejším odbavením než u praktika.
O Velikonocích zamíří do kostelů zhruba 22 procent lidí
Do kostela o Velikonocích zajde 22 % Čechů. Což je čtyřikrát více než bývá účast na nedělních bohoslužbách. Přesto je to o polovinu lidí méně, než kolik jich navštěvuje kostely na Vánoce.
E. Korec: Zbrklé rozvolňování povede k nárůstu mrtvých
„Bezhlavé rozvolňování bude jen za cenu většího počtu mrtvých. Ideální by bylo počkat, až počet nově nakažených klesne pod hranici 500 denně. Teprve potom se můžeme pomalu vracet k normálu,“ uvádí molekulární biolog a genetik Evžen Korec.
Někdy je třeba i jen lelkovat, říká Lukáš Vrána
„Základem zdraví je vhodná výživa. Jsme ale každý jiný, proto neexistuje jeden recept pro všechny,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz výživový poradce Lukáš Vrána.
Metoda PCR: Jak se na ni připravit a čeho se vyvarovat
Testování na přítomnost nového koronaviru SARS-CoV-2 metodou PCR, tedy výtěrem z nosohltanu, je stále ten nejrychlejší a nejspolehlivější způsob pro potvrzení nebo vyloučení nákazy.
Pneumokokové infekci loni podlehlo 48 lidí
Invazivní pneumokoková onemocnění se u nás loni potvrdila u 264 pacientů, z toho 140 nákaz připadá na osoby starší 65 let. Ze 48 úmrtí na pneumokokovou infekci jich nejvíce připadá právě na lidi ve věku 65+, konkrétně 32.











![Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg)




















