Dostat druhý infarkt je jako dostat další ránu

0
1543
infarkt
Foto: Pixabay.com

V Česku každý rok prodělá srdeční infarkt skoro 15 tisíc lidí. Přibližně jeden z pěti pacientů s infarktem dostane další druhý do pěti let. Jakkoli počty úmrtí na srdeční infarkty klesají, ročně v jeho důsledku umírají tři tisíce lidí.

Po prodělání prvního infarktu se riziko dalších srdečně-cévních komplikací významně zvyšuje. Měsíc po infarktu dosahuje úmrtnost přibližně 5%. Riziko rozvoje srdečního selhání v následujících pěti letech po prodělání infarktu ohrožuje 30 procent pacientů.

„Dostat druhý infarkt je jako dostat další ránu. Jeden je hodně a dva už jsou pro srdce opravdu velkým zásahem,“ říká předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. Interní kliniky kardiologie a angiologie [obor vnitřního lékařství zabývající se diagnostikou a nechirurgickou terapií onemocnění krevních a lymfatických cév, pozn. red.] Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesor Aleš Linhart.

„Proto by měl být pacient po infarktu léčen v rámci takzvané sekundární prevence, aby se zabránilo dalšímu zatěžování srdce,“ dodává.

Důležitý v další léčbě je podle něj ale samotný pacient. Ideální je totiž infarktu předcházet. To značí žít zdravě před infarktem a dvakrát tolik po něm. K tomu patří nekouřit, zdravě jíst, hýbat se, ideálně nepít alkohol a udržovat si optimální tělesnou hmotnost. Důležité pro zdraví je se i vyvarovat stresu.

Do života po infarktu ale vstupují i další důležité změny. Pacient obvykle podstupuje farmakologickou léčbu. Do ní patří léky na snížení krevního tlaku, cholesterolu a srážlivosti krve. Lékaři zdůrazňují, že ty je nutné užívat v souladu s doporučeními specialistů.

Srdeční infarkt: Život před a po něm

Osobní zkušenost se srdečním infarktem blíže popisuje Vít Vojtěch, který jej prodělal v 58 letech. To ve chvíli, kdy v zimě běžkoval na horách. Jak vypráví, najednou nemohl pohybovat rukama. S vypětím sil se mu podařilo dojít do horské chaty. V ní mu personál zavolal zdravotnickou záchrannou službu, která ho převezla do nejbližšího města. Z něj ho záchranáři vrtulníkem převezli do liberecké krajské nemocnice.

„Když jsem se dostal domů, uvědomil jsem si, že musím začít více naslouchat svému tělu, a tomu, co se mi snaží říci,“ vzpomíná na dobu před proděláním infarktu.

Příznaky infarktu se u žen a mužů mohou lišit

Zároveň popisuje, jak vypadal jeho život před ním: „Žil jsem hodně hekticky. Zažíval jsem stres v práci. Stravoval jsem se nepravidelně. Nepovažoval jsem životosprávu za důležitou. […] Přitom můj tatínek prodělal mozkovou mrtvici v ne příliš vysokém věku. A jestli jsem chodil na pravidelné preventivní kontroly kvůli cholesterolu a vysokému tlaku? No, nechodil.“   

Dnes je v jeho životě všechno jinak. Říká, že svůj zdravotní stav nadále tolik neprožívá, také už ale nic nezanedbává. Léky bere tak, jak má, a chodí na pravidelné kontroly ke svému kardiologovi a specialistovi kvůli vyššímu cholesterolu. Patří totiž mezi rizikové pacienty. Lékaři mu implantovali podkožní defibrilátor pro případ, že by mu srdce opět přestalo fungovat.

Důvody? Mezi počátkem infarktu a zprůchodněním ucpané věnčité tepny na srdci u něj bohužel uběhlo několik hodin. Srdce pana Vojtěcha tím utrpělo nevratné škody.

„Ptal jsem se kardiologa, jestli poznám, že defibrilátor zasáhl. Řekl mi, že to tedy opravdu poznám, že je to docela rána,“ říká pan Vojtěch, který se s diagnózou nemocného srdce vypořádává s nadhledem, ale i respektem.

„Snažím se užívat každý den, neřešit hlouposti, dodržovat důležitá opatření v léčbě a nemyslet moc na budoucnost,“ vysvětluje svůj recept na klidný život po infarktu.

Pozor na cholesterol

Podle lékařů většina kardiovaskulárních nemocí souvisí s aterosklerózou. To je proces, při němž se v cévách hromadí tuk a další látky tvořící plaky. A právě tyto plaky obvykle vedou ke zúžení nebo dokonce uzavření cév.

„V České republice je dnes ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí v důsledku srdečně-cévních onemocnění,“ říká předseda České společnosti pro aterosklerózu z III. Interní kliniky endokrinologie a metabolismu VFN v Praze profesor Michal Vrablík.

Upozorňuje rovněž na to, že předcházet riziku se dá výhradně zdravým životním stylem. K němu patří i prevence ve věci cholesterolu. Je to právě cholesterol, který riziko onemocnění výrazně zvyšuje. Patří mezi ty nejdůležitější faktory.

„Problém je, že lidé své hodnoty cholesterolu neznají. A bohužel je neznají ani pacienti, kteří srdeční infarkt prodělali. Což je velice špatná zpráva,“ říká prof. Vrablík.

Každý musí znát svůj cholesterol, tvrdí lékaři

Podle něj přitom platí, že u osob s nízkým rizikem by hladina LDL cholesterolu neměla překročit 3 mmol/l. Pacienti po infarktu by měli podle jeho slov udržovat tuto hladinu ještě významně nižší. A to pod 1,4 mmol/l.

Dodejme, že v České republice žijí více než tři miliony pacientů s nějakou formou onemocnění srdce a cév a jejich počet neustále roste.

–DNA–

Pozn. red.: Od letošního dubna vstoupil do úhrad zdravotních pojišťoven nový lék na snížení hladiny cholesterolu. Snižuje LDL cholesterol obdobně jako monoklonální protilátky. Aplikuje se jednou za šest měsíců pod kůži. A to v ordinaci ambulantního kardiologa, internisty nebo angiologa. Účinky nového léčiva jsou podle viceprezidenta České kardiologické společnosti a přednosty I. Interní kardiologické kliniky FN v Olomouci Miloše Táborského zřejmé. Lék tlumí syntézu enzymu PCSK9 v játrech a snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi až o 50 procent. Lék má podle profesora Táborského minimální vedlejší účinky.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here