Vysezeným nemocem brání 5 minut chůze co půlhodinu

0
578
pet_minut_chuze
Ilustrační foto: Pixabay.com

Sedavé zaměstnání i sedavý životní styl ohrožuje až 95 procent populace. Sezení přispívá k rozvoji cukrovky a nemocí srdce. Podle vědců proti takzvaně „vysezeným nemocem“ pomáhá pět minut chůze každou půlhodinu.

Prevencí proti nemocem, které se často rozvíjejí v důsledku sedavého zaměstnání nebo sedavého životního stylu, je podle vědců z Kolumbijské univerzity v USA pětiminutová chůze každých třicet minut. Nedostatek fyzické aktivity kvůli tomu, že mnoho lidí tráví čas v zaměstnání v sedě, stejně tak i školáci a studenti, kteří mají obdobné návyky i ve volném čase, se projevuje v nemocech ze sezení až u 95 procent populace. Na skutečnost upozornila francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin [ANSES].

Pět minut chůze každou půlhodinu

Zmiňovaný tým vědců z Kolumbijské univerzity se zaměřil na to, jak nejlépe omezit nebo přerušit čas strávený sezením. Tedy před obrazovkou, na pracovišti nebo v dopravě. Vědci si do studie vybrali jedenáct dobrovolníků, kteří seděli na židli osm hodin. Mohli pracovat na notebooku, číst si knihu a používat telefon.

Účastníci ve věku čtyřicet až šedesát let neměli cukrovku ani vysoký krevní tlak. Vědci u nich po dobu pěti dnů testovali celkem pět metod prevence. Nejprve osm hodin nesměli vůbec chodit. Poté měli povolenou jednu minutu chůze každou půlhodinu, jednu minutu chůze každou hodinu, pět minut chůze každou půlhodinu a nakonec pět minut chůze každou hodinu.

Svižná chůze čtyřikrát do týdne značí zhubnutí o tři kila

Výzkumníci dospěli k závěru, že pět minut chůze každou půlhodinu je frekvence, která nejvíce zmírňuje nepříznivé účinky sezení. Podle nich jde o jedinou možnost, která významně snižuje hladinu glukózy v krvi a stejně tak i krevní tlak, jak dokládají výsledky měření u jedenácti zdravých účastníků studie.

„Tato možnost měla dramatický vliv na to, jak účastníci reagovali na těžká jídla, a snížila nárůst hladiny cukru v krvi o 58 procent ve srovnání s celodenním sezením,“ píší vědci v univerzitním prohlášení.

Šest tisíc kroků denně je minimum, říká Aleš Linhart

Mimo zmiňované veličiny vědci během testů u účastníků studie pravidelně měřili náladu, únavu a úroveň jejich kognitivních schopností. Všechny režimy chůze, s výjimkou minutové chůze každou hodinu, vedly k výraznému snížení únavy a zlepšení nálady. Žádná z metod neovlivnila poznávací schopnosti, dodávají vědci.

Stačí zapomenout na výtahy, eskalátory a MHD

K nepříznivým následkům z nedostatku pohybu a příliš dlouhého času tráveného sezením patří například cukrovka a kardiovaskulární onemocnění. List Le Monde napsal, že sedavým životním stylem se rovněž zabývala francouzská fyzioložka Audrey Bergouignanová. Ve výzkumu se svými kolegy pozorovala a měřila hodnoty zdravých účastníků, kteří byli kvůli experimentu upoutaní na lůžku.

„U štíhlých zdravých lidí jsme již po několika dnech pozorovali metabolické poruchy shodné s těmi, které jsme pozorovali u diabetiků nebo obézních lidí, zejména ve využívání lipidů a cukrů v organismu,“ uvedla vědkyně.

Vědci zkoumali přínosy švihlé chůze Monty Python

Sedavý způsob života podle ní a výsledků jejího výzkumu doslova narušuje lidský metabolismus. Což dokázala při jejím dalším nijak náročném testování. Při něm fyzioložka požádala dobrovolníky, kteří udělali 12 tisíc kroků denně, aby snížili jejich počet na pouhých dva tisíce kroků denně. A již po deseti dnech experimentu fyzioložka pozorovala škodlivé účinky nehybnosti.

Tento trend podle ní ale mohou lidé sami a vcelku jednoduše zvrátit. Stačí, aby dělali cokoli pro to, aby se více hýbali. Například pravidelně vstávali od počítače, zvolili schody místo výtahu nebo eskalátoru. A při telefonování a textování se třeba jen procházeli po místnosti.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here