Jak moc bohatá je zdravotnická judikatura?

0

Ústava České republiky obsahuje klíčovou formulaci. V článku 31 Listiny základních práv a svobod. A ta formulace zní: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“

Jakkoli právo občanů na bezplatnou zdravotní péči v České republice zakotvuje čl. 31 Listiny základních práv a svodob, nelze tento právo považovat za absolutní. Je vázáno na rozsah veřejného zdravotního pojištění. Limitováno ekonomickými možnostmi ČR.

Ústavní soud ČR [nálezem ze dne 10. 07.1996, 206/1996 Sb.].: „Právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky je zúženo na rozsah veřejného zdravotního pojištění. Je tedy odkázáno na redistribuci pojistných částek, přičemž celá hlava čtvrtá Listiny základních práv a svobod ve svém souhrnu je závislá na dosažení hospodářské a sociální úrovně státu. A s tím spojené životní úrovně.“

Ústava dle ústavních soudců

Týmž nálezem Ústavní soud dále vymezil zákaz limitovat tyto nároky podzákonnými právními předpisy, a to ani nařízením vlády: „Právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky mají občané na základě veřejného pojištění a za podmínek blíže vymezených zákonem. Jestliže tedy tyto podmínky mohou být upraveny pouze zákonem, je zcela nezbytné, aby i rozsah a způsob jejich poskytování byl vymezen stejným legislativním režimem.

Podle ústavních soudců první větu ustanovení čl. 31 Listiny základních práv a svobod – každý má právo na ochranu zdraví – lze ale samozřejmě chápat i jako přihlášení se státu a společnosti k uznání přirozeného práva člověka na ochranu jeho zdraví.

Třeba je ale také vědět, že druhá věta tohoto ustanovení zní: „Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“

S čl.  31 a ochranou zdraví úzce souvisí i článek 6 a 7 Listiny základních práv a svobod, tedy právo na život a nedotknutelnost osoby. Jak pro právo na život, tak i pro zachování fyzické integrity je ochrana zachování zdraví člověka jejich nezbytným předpokladem. Dále dle čl. 41 odst. 1 Listiny je možné se výše uvedeného čl. 31 domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.

V případě českého zdravotního systému vládne bohatá judikatura

Zákonných i podzákonných právních předpisů upravujících problematiku systému veřejného zdravotního pojištění je značné množství.

  • jednou z hlavních zákonnou úpravou, která v českém právním řádu vymezuje limity co do rozsahu a způsobu poskytování zdravotních služeb, jež jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, je zákon o veřejném zdravotním pojištění.
  • Další normou, která upravuje pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen jako „zákon o pojistném“).
  • Právní normy upravující fungování zdravotních pojišťoven v systému veřejného zdravotního pojištění, tedy zákon o VZP a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách.
  • Dalšími zákony pak jsou pro oblast organizace zdravotnictví a zdravotní péče zákon 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jež nahradil úpravu obsaženou v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, dále zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
  • Oblast týkající se zdravotních pracovníků a dalších pracovníků v oblasti zdravotnictví jsou zákony č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
  • Anebo zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů.
  • [Zákony týkající se profesní samosprávy těchto povolání, tedy č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.]
  • Problematika zdravotnických zařízení je upravena zákonem č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, a dále vyhláškou č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení. Úpravu léčiv a zdravotnických prostředků pak najdeme v zákonech 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých zákonů, a dále zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.
  • V neposlední řadě je třeba uvést zákon upravující integrovaný záchranný systém – zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
  • Celou oblast dále upravuje bohatá podzákonná právní úprava, kterou tvoří zejména vládní nařízení, a dále vyhlášky příslušného ministerstva, zde tedy převážně Ministerstva zdravotnictví.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here