„Po zavedení emergentního systému ztratí DTP model oprávnění na další existenci.“ Uvedla na konferenci Trendy v evropském lékárenství ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Konference, která se uskutečnila 19. 3. v pražské Nemocnici na Homolce, mimo jiné ukázala, že zástupci České lékárenské komory [ČLnK] odmítají jak moderní formy prodeje/výdeje léků, tak zpochybňují i smysl zavedení emergentního sytému, jež má zabránit výpadkům léků z distribuce.

Konec DTP modelu

Jednou z novinek, která vyplynula z konference bylo, že po zavedení emergentního systému, dojde k omezení v ČR dlouhé roky užívaného modelu DTP [Direct to Pharmacy].

„Podstatou tohoto logistického modelu je, že léčivé přípravky dodává výrobce přímo dané lékárně prostřednictvím vybraného distributora.“ Vysvětluje lékárník a provozovatel lékárenského portálu Apatykář Martin Dočkal.

Omezení takzvaných DTP kanálů znamená jednu z klíčových změn, které má přinést emergentní systém z pohledu lékárníků. I když, jak uvádí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček zdaleka nemusí jít o konec DTP modelu.

„Je možné, že některé farmaceutické společnosti může nová situace ovlivnit tím způsobem, že přestanou DTP využívat a zvolí cestu léčiv pouze přes velkodistributory. Právo výrobce zvolit si distributora ale nebude nijak narušeno. S emergentním systémem nesouvisí. Jiné společnosti tak zřejmě budou kanály DTP využívat dál,“ upřesňuje Jakub Dvořáček.

Co je cílem

Cílem emergentního systému z pohledu pacientů je zabránit nedostupnosti léků v lékárnách z důvodů jejich reexportu. A nejvíce reexportované léčivé přípravky byly do lékáren dodávány právě DTP modelem. Což v praxi často znamenalo i to, že se tyto přípravky stávaly pro některé z lékáren nedostupné.

„Pokud jsme obviňováni, že nedodáváme léky v rámci DTP, tak to nejsme my, kdo by měl být adresátem této kritiky, ale výrobci. My nejsme ti, kteří mohou ovlivnit, kdo a v jakém množství léčivé přípravky dodá,“ uvedl k funkčnosti DTP kanálů výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv Tomáš Votruba.

Podle prezidenta České lékárenské komory Lubomíra Chudoby ale věc není zdaleka tak jasná. Na konferenci Trendy v evropském lékárenství zpochybnil celý emergentní systém.

„Otázka je, jestli má celý ten emergentní systém vůbec smysl,“ řekl doslova.

Tím minimálně překvapil, protože právě Česká lékárenská komora patří k dlouhodobým kritikům reexportů léků, jež jsou jednou z příčin výpadků léků z lékárenské distribuce. A právě tomu má zabránit emergentní systém.

Odměňování lékáren

Mezi další témata konference patřily změny v odměňování lékáren. To se nyní odvíjí od ceny léčivého přípravku a výše přirážky pro výrobce a distributora léků. Podle zástupců České lékárenské komory je tento systém nespravedlivý vůči lékárnám.

„V situaci, kdy na trhu panuje cenová válka, je ta situace velice obtížná,“ uvedl jeden z přítomných lékárníků.

Jeho slova potvrdil ve svém vystoupení i prezident ČLnK Lubomír Chudoba. Ten se odvolával na příklady, kdy je zisk z prodeje léků a léčiv běžně rozdělován mezi výrobce a distributory.

„Na lékárnu pak zbyde třeba i jen 1 % z ceny léků,“ uvedl.

Jeho slova se ovšem nakonec ukázala jako zavádějící, protože výše uvedená praxe není v lékárenském sektoru tak běžná, jak ji prezident Chudoba vylíčil. Ostatně i on sám nakonec pro Zdravezpravy.cz připustil, že byla zjištěna v ojedinělých případech.

„Já jsem chtěl jen varovat,“ upřesnil svůj přístup k používání informací.

Konkurence na trhu

Z diskuze na téma odměňování lékárníků dále vyplynulo, že lékárenský trh se stává čím dál více konkurenční. A to z mnoha příčin. Jednou z nich jsou i takzvané bonusy pro některé z lékáren.

„Stalo se mi, že zatímco já jsem požadoval po zákazníkovi doplatek za lék dva tisíce korun, v jiné lékárně po něm doplatek vůbec nechtěli,“ uvedl jeden z přítomných lékárníků s tím, že z hlediska pacienta chápe, že se rozhodl ušetřit, ale z hlediska jeho byznysu je takový přístup až likvidační.

Svůj názor na současný model odměňování lékáren [lékárny ze zákona nemohou pracovat s vlastní obchodní přirážkou] vyjádřil i náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Ten uvedl, že se jako nevyhovující čím dál více ukazuje řešení, kdy jsou lékárny odměňovány pouze na základě ceny léčivých přípravků. Zdůraznil ale, že toto řešení lze napravit pouze komplexní změnou a nikoli jen takzvanými pevnými doplatky za léky, jak požaduje ČLnK.

„Řešením je určitý mix pevně stanovených cen za léky a současným modelem. Ale i to má své podmínky. Tou první je, že změna nepovede ke zvýšení cen léků nebo výdajů na léky,“ upřesnil. [Zdravezpravy.cz přinesou podrobnosti v následujících dnech]

Kdo nebude on-line, nebude

Dalším ožehavým tématem konference bylo vystoupení zástupců on-line lékáren. Téma elektronizace lékárenství a lékárenských služeb a zkušenostmi se zásilkovým výdejem léků [Rx online] otevřel prezident Evropské asociace zásilkových lékáren Max Müller. Nad jeho vystoupením však mnoho přítomných lékárníků kroutilo hlavou. Na pomoc si bralo argument ČLnK, že lékárník by měl být stejně jako například lékař, lékárníkem rodinným. Nikoli „on-line prodavačem“.

To však Max Müller striktně odmítl. Na adresu lékárníků na konferenci reprezentovaných zástupci ČLnK uvedl, že se mohou snažit bránit on-line prodeji a dodání léků a léčiv pacientovi jak chtějí, ale stejně se mu neubrání.

„Ta technologická změna je tady. A myslet si, že ji lze odmítat, není velice zjednodušeně řečeno prozíravé,“ řekl s dovětkem, že každý chytrý lékárník ve vyspělých zemích on-line prodej i zásilkovou službu bere jako rozšíření svých služeb svým klientům.

Tuzemské lékárníky pak upozornil na to, že pokud se budou bránit novým technologiím, může se stát, že přijde velký hráč [například silný fintech soustředící se na léky a léčiva, který využije možnosti evropské legislativy] ze zahraničí, který jim jejich současný byznys vezme právě kvůli tomu, že klientům nabídne podstatně pohodlnější přístup k lékům, než jaký jim nyní nabízejí oni.

„A pak už bude pozdě něco dohánět. Viděl jsem toto v Kanadě, ve Švédsku, v Brazílii, ale i ve Velké Británii, prostě všude tam, kde jsem působil,“ řekl.

Pro Zdravezpravy.cz pak dodal: „Málokdo má tolik času, aby ho trávil ve frontách v lékárnách na lék, který si může v pohodě nechat dovést domu spolu s večeří.“

Budoucnost pak vykreslil i tak, že pacient, kterému předepíše lék lékař ve Finsku, si klidně takový lék objedná přes internet v Estonsku, a i když si ho nechá poslat DHL, ještě ušetří. [Zdravezpravy.cz přinesou podrobnosti v následujících dnech]

Průlomová norma

Vůbec nejvíce nevole a rozhořčení mezi zástupci ČLnK způsobil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása, který inicioval [pozměňovací návrh podal poslanec za ANO Patrik Nacher] předložení pozměňovacího návrhu do aktuálně projednávaného zákona o léčivech. Pozměňovací návrh je přitom průlomový, protože [pokud by byl přijat] by v praxi znamenal, že za daných podmínek [například při dodržení přísných norem na přepravu] by si mohl pacient nechat zaslat on-line lékárnou i léčivý přípravek na předpis.

„Bránit se těmto změnám nemá smysl, protože tyto změny stejně přijdou. Tedy je celkem jedno, jestli takovou legislativu připravíme teď nebo později. Stejně ji připravíme,“ uvedl Václav Krása s odvoláním na to, že legislativa, která toto umožní, bude znamenat jednoznačné plus pro život lidí se zdravotním postižením.

„Pro lidi se zdravotním postižením by toto bylo velice přínosné, protože lékárna je pro mnohé z nás prostě nedostupná. A posílat do ní asistenta, je drahé. Tedy tato norma nejenže by nám zkvalitnila život, ale také by nám ušetřila značné finanční prostředky,“ řekl Václav Krása s dovětkem, že ideální by bylo, pokud by si lidé mohli třeba na srovnávači Heureka srovnat ceny léků i doplatků za ně a podle toho se rozhodnout, kde lék vyzvednou/koupí.

Můj zákazník, můj pán

Tím de facto potvrdil i slova některých dalších řečníků na konferenci. Hlavně tedy těch, kteří ve svých příspěvcích uváděli, že budoucnost lékárenství nezáleží pouze na lékárnících, ale hlavně na klientech.

„Víte, co je vůbec nejčastější dotaz ze strany našich zákazníků,“ ptal se v této souvislosti přítomných lékárníků například zakladatel e-shopu Pilulka.cz a předseda představenstva Petr Kasa. A také jim odpověděl. „Nejčastější dotaz našich zákazníků je otázka našich zákaznic. Proč jim nemůžeme spolu s ostatními léky zaslat i antikoncepci, kterou jim předepsal lékař. To se velice diví, v čem je problém. Poukazují na to, že z jejich hlediska nemožnost tohoto je jednoznačným mínusem.“

Mnozí z lékárníků ale na jeho argument neslyšeli. Někteří z nich vyjádřili přesvědčení, že možnost zasílat léky na předpis [včetně předepsaných balení antikoncepce] spolu s volně prodejnými léky povede k dalšímu zneužívání antikoncepce ze strany jejich uživatelek. Jak konkrétně však nedodali. Argumentovali ale tím, že lékárenská služba je službou výhradně „tváří v tvář“.

Prezident ČLnK v závěru pak osobně napadl Václava Krásu [stejně jako předkladatele pozměňovacího návrhu poslance Patrika Nachera / Více v rozhovoru s Patrikem Nacherem: Lékárníci z ČLnK hájí jen svůj byznys v tom smyslu, že celá jeho iniciativa je iniciativa silných obchodních skupin, jako je třeba Pilulka.cz.

To ale Václav Krása striktně odmítl s tím, že v případě lidí se zdravotním postižením je návštěva lékárny často nemožná. A vyslání asistenta do lékárny pro lék na předpis je nejen drahé, ale i časově náročné.

„To vše řeší zásilkový výdej léků. Nechápu, že to nechápete. Ale abych vás dále nedráždil, raději odejdu,“ odpověděl svým kritikům z České lékárenské komory Václav Krása. / [Zdravezpravy.cz přinesou podrobnosti v následujících dnech]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here