Obezitu nepodmiňuje jen genetika, ale i životní styl. Češi mají nadváhu a stávají se obézními. Odhady hovoří o tom, že v Česku je minimálně 200 tisíc lidí obézních. Drtivá většina svou nemoc přenese i na své děti. Ať už prostřednictvím genetického zatížení nebo stravovacích návyků. Nebo obojího.

Výsledky žebříčků se různí, ale podle dostupných statistik je Česká republika ve výskytu obezity na zhruba pátém místě v Evropě. Důvody jsou podle místopředsedy České obezitologické společnosti a přednosty OB Kliniky Martina Frieda zjevné.

„Může za to především sedavý způsob života, málo volnočasového pohybu a konzumace potravin s vysokým obsahem kalorií.

To, že se to týká mnoha lidí potvrzuje i příklad člověka se 115 kilogramy váhy při výšce 1,75 cm, takový člověk trpí obezitou druhého stupně. Podle statistik 60 % lidí trpících obezitou pro to má genetické předpoklady. Obezitou tak jsou nejvíce ohroženou skupinou děti obézních rodičů.

„U nich je vysoké riziko, že budou také obézní. Z 60 až 70 % je tam ta obezita od mládí. No a pak je skupina lidí, kteří začnou přibírat po 18 roku života,“ vysvětluje Martin Fried.

Nejde o životní selhání

Martin Fried přitom ovšem ale i upozorňuje na to, že u naprosté většiny obézních lidí nelze obezitu chápat jako projev slabé disciplíny či životní selhání.

„V ČR je obezita uznána za onemocnění a její léčba je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně léčby operační, která je určena především pro nemocné s BMI nad 35,“ vysvětluje a dodává, že lidé trpící chronickou obezitou se dožívají v průměru o 10-15 let méně než jejich neobézní stejně staří vrstevníci.

S obezitou jde ruku v ruce například cukrovka 2.typu, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, kloubní problémy, poruchy plodnosti, ale i vyšší výskyt nádorových onemocnění.

„Dříve bylo při léčbě obézního pacienta cíl co největší váhový úbytek. To se dnes posunulo. Dnes není nutné pacienta zhubnout co nejvíce, hlavním cílem je, aby ten pacient zhubl a zároveň byl bez cukrovky II. stupně, bez onemocnění srdce, aby to byl zdravý člověk,“ vysvětluje Martin Fried.  

V tomto ohledu upozorňuje zejména na výsledky metabolické chirurgie. Z rozsáhlých výsledků vyplývá, že lze chirurgicky u více než 85 % diabetiků cukrovku výrazně zlepšit. Z toho téměř u 75 % diabetiků cukrovka dlouhodobě zcela vymizí.

Nové léky i chirurgické zákroky

Nové trendy v léčbě obezity se objevují ve vývoji nových léků [například léky na bázi hormonu GLP 1, nebo kombinace s dalšími hormony]. Potíž je podle odborníků ovšem ve vysokých doplatcích. Další trend je chirurgická léčba, která je velice účinná. [Neindikuje se u dětí, protože se jedná o významný zásah do jejich vývoje.]

„Chirurgická léčba je ale vhodná pouze pro část nemocných, například s BMI nad 35, a s přidruženým dalším onemocněním – cukrovkou 2. typu a podobně,“ upřesňuje Martin Fried.

Jako příklad zákroku uvádí, dle jeho slov celkem jednoduchá spojení tenkého střeva stranou ke straně [takzvaná entero-entero anastomóza], některé méně zatěžující operace na žaludku [například jeho zahrnutí, plikace], ať již provedené laparoskopicky či pomocí gastroskopu a do budoucna i endoskopicky.

Podle něj i u méně obézních, vede chirurgický zákrok k výraznému zlepšení, či dokonce vymizení cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, snížení cholesterolu a má mnohé další pozitivní zdravotní důsledky.

Operační možnosti

V současné době je v ČR k dispozici několik standardizovaných metabolických operačních možností. Jsou to operace typu plikace žaludku, takzvané rukávové resekce, bandáže žaludku, biliopantreatické diverze či gastrického bypassu.

V České republice se ročně takto odoperuje cca 3 000 pacientů. Podle Martina Frieda je problém v tom, že mnoho obézních lidí o něm neví.

„Ten blok je na straně povědomí pacientů, povětšinou ti lidé, kteří by tu léčbu potřebovali, tak nevědí, že jim můžeme pomoci a jsou ve společnost a nesou to své břímě. Nesou si to celý život. A tam je obrovská možnost. Druhá věc je školení mezi odborníky s lékaři, je dobré být s praktiky,“ uzavírá s tím, že jakákoli léčba přitom vždy zahrnuje změnu životosprávy jak ve smyslu stravování, tak i pohybové aktivity.

Kdy Body Mass Index [BMI] ohlásí nadváhu nebo obezitu [hmotnost dělená výškou]
  • Je-li výsledek BMI do 25, má člověk hmotnost v mezích normálu
  • Je-li BMI mezi 25 až 30, má nadváhu. Tu celkem dobře ovlivní změnou životního stylu
  • Je-li BMI nad 35, dotyčný by měl navštívit lékaře a zahájit léčbu. Takový člověk trpí obezitou druhého stupně
  • Je-li BMI nad 40, je třeba navštívit lékaře a okamžitě zahájit léčbu

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here