Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] uvolnila ze svých rezerv dvě miliardy korun na posílení financování českého zdravotnictví. Zhruba miliarda korun půjde na financování českých nemocnic, z nichž mnohé jsou ve vážných finančních problémech.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR peníze uvolní z cca třímiliardového nadvýběru na odvodech zdravotního pojištění. 800 milionů korun má jít do akutní lůžkové péče, tedy do nemocnic, zhruba 120 milionů do zajištění místní a časové dostupnosti zdravotní péče a 900 milionů do ambulantní sféry. Zbývající miliardu korun pojišťovna převede do rezervního fondu.

 „Finanční rezervy se nám jeví jako dostatečné do budoucna. Dobrá ekonomická situace generuje prostředky pro další investice. Včetně projektů, které by měly řešit ty nejpalčivější problémy v tuzemském zdravotnictví,“ potvrdil ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Dle jeho slov si to pojišťovna může dovolit a tímto krokem plní sliby, které dala partnerům v rámci dohodovacích řízení. Aktuální finanční intervence tak míří na udržení kvality a dostupnosti zdravotní péče v Česku, ale i lepší přístup pacientů k léčivým přípravkům, moderním léčivým přípravkům i terapiím. Hlavní cíl je pak udržet stabilní síť poskytovatelů zdravotní péče, včetně té lékařské, která je dle slov ředitele stále na vysoké úrovni.

Řešení aktuálních problémů

Další peníze pro zajištění péče v odlehlých oblastech dostanou i nemocnice v Jeseníku, Šumperku, Novém Městě, Znojmu a v Rumburku. Právě ty se dostaly do vážných ekonomických potíží.

 „Ano, jedná se i o řešení aktuálních problémů,“ okomentoval pro Zdravezpravy.cz rozhodnutí VZP ČR zafinancovat i malé odlehlé nemocnice Zdeněk Kabátek.

„Aktuální intervence pocítí i okresní nemocnice. Každá jinak, nejde o plošné opatření, ale pocítí,“ upřesnil s tím, že nová opatření, která jsou nad rámec toho, co VZP ČR musí, začne pojišťovna realizovat již letos.

Vstřícný krok vůči nemocnicím pro Zdravezpravy.cz okomentovala i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky [OSZSP ČR] Dagmar Žitníková.

„Systémové řešení to není. Je to přímá reakce na současné problémy, protože zejména ty regionální nemocnice, kde není přímý zřizovatel, jako je kraj nebo město, nejsou sto ufinancovat svůj provoz. Je to nemocnice v Rumburku a další, uvedla.

Úhrada nadprodukce

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR nově stanovila úhradové mechanismy pro nemocnice. Základní změnou je úhrada takzvané nadprodukce, tedy úhrada za ty pacienty, jež přicházejí do nemocnic navíc oproti stanoveným limitům z loňského roku. Právě tento stav nemocnice v minulosti zřetelně kritizovaly. Argumentovaly tím, že léčí pacienty, za které ale nedostávají od zdravotních pojišťoven zaplaceno.

„Bavíme se o takzvané nadprodukci, tedy o péči, která byla poskytnuta nad rámec stanovených pravidel. Nově pacienti, kteří nebyli doposud nemocnicím hrazeni, nyní hrazeni budou. To znamená, že budeme hradit všechnu vykázanou zdravotní péči,“ vysvětluje náměstek ředitele VZP ČR David Šmehlík.

„Stanovili jsme nový úhradový mechanismus, aby nemocnice v daném regionu mohly přežít a dále mohly poskytovat zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že uhradíme veškerou nadprodukci, tak pak tam už není dál co hradit,“ dodal.

Dagmar Žitníková na adresu jeho slov uvádí: „Že konečně zaplatí to, co dosud neplatili, to není žádný zázrak.“ Přesto dodává, že je jedině dobře, že se Všeobecná zdravotní pojišťovna, jak říká, rozhoupala.

„Jsme za to rádi, ta jedna miliarda nemocnicím určitě pomůže. Je to polovina z té částky, kterou jsme chtěli my, ale je to určené pro ty nemocnice, které mají tu nadprodukci, nebo jsou ve spádové oblasti a jsou malé. Je dobře, že ty peníze pomůžou řešit ty nejkřiklavější případy,“ říká. 

Problémy přetrvávají

Předsedkyně OSZSP ČR upozorňuje i na to, že do nemocnic přijdou další peníze pouze od Všeobecné zdravotní pojišťovny, která za zdravotní péči platí sice nejlépe, ale na trhu je ještě dalších šest zdravotních pojišťoven.

„Mnoho z těch nemocnic nemá smlouvy pouze se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, ale i s dalšími pojišťovnami. A v jejich případě k žádnému navýšení nedochází,“ vysvětluje s tím, že například úhradu nadprodukce by měly poskytnout všechny pojišťovny.

Podle ní jsou nemocnice v ČR podfinancované a bez dotací – nejčastěji od města nebo kraje – by nemohly dále fungovat. Aktuálně v ohrožení jsou dle jejích slov nemocnice na Vysočině.

„Vnitřní dluh českých nemocnic je dle údajů DRG Restart 30 miliard korun. A to je řeč pouze o akutních nemocnicích. Další peníze chybějí v následné péči, kde je dluh na jedno lůžko 1 000 korun,“ vysvětluje.

Podle ní se stačí podívat na dotace krajů do krajských nemocnic, aby bylo každému jasné, jakým způsobem funguje jejich financování prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Jako příklad uvádí Plzeňský kraj, který své nemocnice loni dotoval 260 miliony korun nebo Karlovarský kraj, který do lůžkové péče dal 180 milionů korun. Zmiňuje i skutečnost, že zdravotní pojišťovny platí různě vysoké úhrady i za stejné zdravotní zákroky. Což podle ní není dobře.

Reforma nemocniční sítě

V souvislosti s finančními problémy regionálních nemocnic, dostupností i kvalitě zdravotní péče, kterou nabízejí, se stále častěji ozývají názory o nutnosti síť reformovat. Téma to je i podle Davida Šmehlíka. Ten je přesvědčen, že do budoucna by mělo – při zachování dostupné a kvalitní zdravotní péče – k určité redukci nemocniční sítě v ČR dojít.

To ovšem Dagmar Žitníková kategoricky odmítá. S reformou fungování nemocnic [větší intervence státu] souhlasí, ale rozhodně je proti tomu, aby došlo k redukci počtu nemocnic.

„Vezměte si, že populace stárne. A už nyní jsme na nízkých kapacitách. V Rakousku mají nemocnici na 35 tisíc obyvatel. My máme nemocnici na 90 tisíc obyvatel. A uvědomte si, jaké problémy to působí pacientům, když nemocnice omezí zdravotní služby nebo by v místě vůbec nebyla,“ říká.

Podle ní se pak může klidně stát, že dojezdová vzdálenost do nejbližší nemocnice může být i 70 a více kilometrů. U pacienta s mozkovou příhodou může taková vzdálenost rozhodnout o jeho životě.

„Vraťme se ke starým dobrým osvědčeným způsobům. Tedy dostupným nemocnicím v každém kraji, z nichž každá má v provozu interní oddělení, chirurgii, dětské oddělení, porodnici a gynekologii. Toto jsou základní oddělení v každé menší nemocnici, a takto to vždy velice dobře fungovalo,“ říká.

Příliš mnoho nemocnic?

Dagmar Žitníková ale reaguje i na aktuální studii [Eine bessere Versorgung ist nur mit halb so vielen Kliniken möglich] Bertelsmannovy nadace, podle níž je v Německu až příliš mnoho nemocnic. Ve studii například stojí, že ke zlepšení péče o německé pacienty může dojít za předpokladu, že bude zrušena více než polovina tamních nemocnic. Skončit by měly především menší nemocnice, které nemají moderní přístroje a jejich personál dostatek zkušeností. Podle studie dokonce za mnoho zdravotních komplikací i případů úmrtí může právě nedostatek zkušeností lékařů a sester v malých nemocnicích. Řešením by tak byly větší a lepší lůžková zdravotnická zařízení.

„No to vyhrabali starou zprávu, která byla v Německu kritizována už v době svého vzniku. Volala jsem kolegům do Německa, aby se mi vyjádřili k té studii. A ta studie je problematická od samého vzniku a není aktuální. Rozhodně to není tak, že Německo nyní chce rušit malé regionální nemocnice,“ tvrdí.

Odmítá i argument studie, podle které je jen zdánlivou výhodou rychlá dostupnost nemocniční péče ve venkovských regionech, kterou se snaží současná německá vláda zachovat.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here