Ministerstvo zdravotnictví odeslalo dopis zástupcům Asociace velkodistributorů léčiv [AVEL]. V něm navrhuje termín jednání k řešení pohledávek po splatnosti za léky odebrané zdravotnickými zařízeními, jejichž zřizovatelem je právě ministerstvo. Většinou jde o fakultní nemocnice, které za dodaná léčiva dluží více než miliardu korun.
Odeslání dopisu pro Zdravezpravy.cz potvrdil vedoucí tiskového oddělení úřadu Jan Brodský. Dle jeho slov bude nyní následovat jednání, jehož cílem je najít způsob, jak co nejdříve zaplatit dluhy nemocnic a vyhnout se tak případné penalizaci.
Chybějící miliarda za léky
Asociace velkodistributorů léčiv [sdružuje společnosti Alliance Healthcare, ViaPharma a PHOENIX lékárenský velkoobchod, které ovládají 80 % velkoobchodního trhu s léčivy] vyzvala v minulém týdnu ministerstvo zdravotnictví k rychlému řešení kritické situace kolem neuhrazených pohledávek po splatnosti za dodaná léčiva do jím zřizovaných nemocnic a zdravotnických zařízení. Ty od nich ročně odeberou léčiva za cca 18 miliard korun.
„Závazky po splatnosti přesáhly již více než jednu miliardu korun a každý měsíc narůstají. V případě pokračující neschopnosti ministerstva tento neutěšený stav v blízké době napravit, by byli členové asociace v krajním případě nuceni individuálně podniknout i právní kroky,“ stojí v prohlášení asociace.
Podle výkonného ředitele AVELu Tomáše Votruby asociace upozorňuje ministerstvo na narůstající dluh po splatnosti již od loňského listopadu. Tvrdí, že jde o dlouhodobě neřešený problém. Ten má být jedním z mnoha příkladů současné krizové finanční situace některých zdravotnických institucí v působnosti ministerstva zdravotnictví. Podle něj už loni v listopadu dlužily nemocnice spadající pod ministerstvo za léčivé přípravky 850 milionů korun. V březnu to bylo již 1,02 miliardy.
„Mezi listopadem a březnem tak pohledávky rostly o více než 30 milionů měsíčně. Dnes jsou samozřejmě ještě vyšší,“ upřesnil pro Zdravezpravy.cz.
Vlekoucí se problém
Podle jeho vyjádření byly vždy problémy s platbami za léčiva ze strany fakultních nemocnic, ale nyní dosáhly zcela neúnosné úrovně.
„Ministr zdravotnictví chce, aby po masivním zvýšení platů v minulých letech, nemocnice investovaly především do nových technologií. Odboráři naopak požadují další zvýšení platů. O placení starých dluhů se nemluví vůbec. Takový stav je však naprosto neudržitelný,“ říká.
Na otázku, kolik peněz členům asociace bylo za léčiva v daném období včas uhrazeno, když pohledávky po splatnosti činí jednu miliardu korun, odpovídá, že obchodní politika každého člena AVELu je naprosto samostatná a není nijak sdílena ani mezi členy ani s asociací.
„Neumím tedy říci, jaké procento faktur bylo uhrazeno včas. Jaké po lhůtě splatnosti a jaké procento nebylo uhrazeno vůbec. Strukturu pohledávek neznám. Ale odhaduji, že na jedné straně se část pohledávek platí, na druhé straně vznikají nové včasným neuhrazením faktur,“ tvrdí.
„Celkově lze ale říci, že velikost objemu pohledávek po splatnosti roste,” dodává.
Za léky dluží nejen fakultní nemocnice
Dle jeho názoru je nyní na ministerstvu zdravotnictví, aby věc urychleně řešilo. Jedním z důvodů je i to, že ujednání o penále bývá standardní součástí obchodní smlouvy mezi dodavatelem [distributorem] a odběratelem [nemocnice].
„Nechceme řešení tohoto problému eskalovat mimo rámec českého zdravotnictví, ale pokud naši členové neuvidí ze strany ministerstva jasné náznaky řešení v blízké budoucnosti, byli by, a to už zcela individuálně v souladu se zákonem o hospodářské soutěži, nuceni přikročit k důraznějším krokům v rámci českého právního řádu,“ doplňuje Tomáš Votruba.
Se špatnou platební morálkou za dodaná léčiva se ale dle jeho slov velkodistributoři léčiv nepotýkají pouze u zdravotnických zařízení, kde je zřizovatel ministerstvo.
„Ano, evidujeme pohledávky po lhůtě splatnosti i u dalších nemocnic, krajských a vlastněných například městy,“ uzavírá.
