Centrum pro výzkum veřejného mínění [CVVM] se loni v prosinci dotazovalo 1 034 respondentů na zavedení případných změn v přístupu ke zdravotní péči. Otázky mířily zejména na opatření navýšit jejich spoluúčast na zdravotní péči. Výsledky průzkumu ukazují, že lidé si v těchto věcech změny nepřejí.

Podle závěru výzkumu lze obecně říci, že občané se staví negativně ke změnám, které by mohly posílit jejich spoluúčast na zdravotní péči. To platí jak pro zavedení poplatků za recept, návštěvu lékaře či specialisty, tak i hrazení pobytu v nemocnici. Výjimku tvořila pouze otázka, zda by souhlasili se zavedením jedné veřejné zdravotní pojišťovny. V tomto případě míra souhlasu a nesouhlasu byla vyrovnaná [46 % pro, 45 % proti].

[Nad]standardní spoluúčast na zdravotní péči

U otázky, zda rozdělit zdravotní péči na takzvaný standard, to je péči hrazenou ze zdravotního pojištění, a nadstandard, tedy péči, za kterou by si pacient již sám připlácel vyjádřilo souhlas 43 procent respondentů. 51 procent nesouhlasilo. Ve zbývajících případech již výrazněji převládal pouze odmítavý postoj ke změnám.

„Jen 37 procent respondentů by podpořilo připlácení při pobytu v nemocnici na stravu a lůžko. Jen 30 procent souhlasilo s platbou za návštěvu specialisty bez předchozího doporučení od praktického lékaře. A jen stejné procento dotázaných by souhlasilo s placením jednotného poplatku za recept v lékárně,“ uvádí Milan Tuček z CVVM.

Se „zdaněním potravin s vysokým obsahem cukru“ by podle něj souhlasila o málo více než čtvrtina [27 %] dotázaných.

Názory občanů na některá opatření ve zdravotnictví [%]

Nejvýraznější byl nesouhlas se snížením počtu lůžek v nemocnicích [88 %] a dále s poplatkem za návštěvu lékaře, který odmítá 83 procent dotázaných. Dalšími položkami, kde panuje výrazný negativní názor, jsou vyšší příplatky na léky v závislosti na jejich ceně. A pak možnost ušetřit snížením počtu specializovaných zdravotnických pracovišť. V těchto otázkách vyjádřilo odmítavý postoj shodně 79 procent dotázaných. Nově zařazená položka zjišťující názor na rušení oddělení v okresních nemocnicích získala 76 procent nesouhlasných odpovědí.

Výsledky z hlediska času

Průzkum CVVM ke zdravotnictví neprobíhal poprvé, proto lze z odpovědí respondentů vysledovat i to, zda a jak se mění jejich názor v čase. K nejvýraznějšímu poklesu souhlasu došlo u platby za návštěvu u lékaře. V tomto případě souhlasilo 15 procent dotázaných, kdy v roce 2010 souhlasilo 32 procent dotázaných. Obdobně dopadla i otázka na jednotný poplatek za recept. Zatímco v roce 2010 s ním souhlasilo 30 procent respondentů, nyní jen 15 procent.

Názory občanů na různá opatření ve zdravotnictví – časové srovnání [v %]Pozn.: S je součet souhlasných odpovědí, N je nesouhlasných. Dopočet do 100 % je „nevím“.

Z dalších poplatků se dlouho neměnil názor na připlácení si na stravu a lůžko v nemocnicích [zhruba 40 % souhlas, 60 % nesouhlas]. Podobně se nezměnila míra [ne]souhlasu s doplácením na léky, avšak zde nesouhlas vyjadřují čtyři pětiny dotázaných. Dlouhodobě stabilní je vysoce nesouhlasný názor na snížení počtu lůžek v nemocnicích.

„Změnu trendu můžeme pozorovat u názoru na zvýšení zdravotního pojištění rizikovým skupinám obyvatel, kde došlo k nárůstu souhlasných odpovědí,“ uvádí Milan Tuček.

Zvláštní pozornost si podle něj zaslouží vývoj názorů na standardní a nadstandardní péči, kdy z počátečního dvoutřetinového nesouhlasu v roce 2011 se ustálila hladina nesouhlasu zhruba na polovině.

Životní úroveň ovlivňuje odpovědi

Podrobnější analýzy prokázaly, že podstatný vliv na míru souhlasu/nesouhlasu má životní úroveň. S klesající životní úrovní klesá i zastoupení těch, kteří souhlasí například s poplatky spojenými se zdravotní péčí.

„Pro názornost to například znamená, že lidé s dobrou životní úrovní z 29 procent rozhodně nesouhlasí s doplatky za stravu a lůžko, ale mezi lidmi se špatnou životní úrovní je rozhodně nesouhlasících o dvanáct procentních bodů více. To je 41 procent,“ uvádí Milan Tuček.

Podle něj u dělení na standardní a [placenou] nadstandardní péči je poměr následující: rozhodně nesouhlasí 19 procent mezi lidmi s dobrou životní úrovní a 34 procent mezi lidmi se špatnou životní úrovní. Zároveň dodává, že otázka poplatků ve zdravotnictví je nepochybně politikum, takže názory výrazně diferencuje stávající levopravé zařazení.

Zastoupení odpovědi „rozhodně nesouhlasím“ mezi levicí a pravicí [v %]

Podle Milana Tučka výsledky nejsou překvapivé. Podstatná názorová odlišnost levicově a pravicově orientovaných respondentů se prokázala u všech položek spojených s platbami a snižováním počtu lůžek a oddělení na okresech.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here