Koronavirus SARS-CoV-2 vydrží být aktivní v takzvaných aerosolech i několik hodin. Ještě delší dobu ale dokáže ulpívat na různých površích. Potvrdila to nová studie amerických vědců z National Institutes of Health, CDC, UCLA a Princeton University. Ti ji publikovali v časopise The New England Journal of Medicine.

Hlavní závěry studie zveřejnil Státní zdravotní ústav [SZÚ]. Výsledky studie potvrdily, že původce závažného akutního respiračního syndromu koronavirus SARS-CoV-2 byl přítomen v aerosolech až tři hodiny. To podle vědců znamená, že kapénka uvolněná při zakašlání či kýchnutí může jiného člověka nakazit i minimálně o tři hodiny později. Jediné zakašlání může do vzduchu rozptýlit až tři tisíce mikrokapének. Mikrokapénky se zpravidla několik minut vznášejí ve vzduchu a poté ulpí na okolních předmětech.

„To znamená, že novým koronavirem se může spousta osob často infikovat mimo kapénkovým přenosem [vzduchem, pozn. red.], ale i prostřednictvím virem zasažených předmětů,“ uvádějí vědci ve studii New Coronavirus Stable for Hours on Surfaces.

Podle ní vir vydrží na povrchu z mědi čtyři hodiny a na papírových kartonech až 24 hodin. Nejdéle se virus SARS-CoV-2 udržel na plastu a nerezové oceli, a to po dobu dvou až tří dnů. Podle lékařů mikrokapénky ulpívají například na kůži desítky minut, na kapesnících, ale i madlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat i několik dnů.

Bezpečné nakupování

Podle vědců lze koronaviry deaktivovat do jedné minuty, když se povrchy dezinfikují 62 až 71% alkoholem, nebo čistícími prostředky s peroxidem vodíku či chlornanem sodným. Přítomnost nežádoucích bakterií se dle studie prokázala především na nákupních košících v ochodech s potravinami. A to na jejich madlech i dětských sedačkách. Na povrchu košíků laboratorní testy potvrdily přítomnost koliformních bakterií, virů i stopy tělních tekutin.

„Nejúčinnější prevencí pro všechny návštěvníky obchodů je proto časté mytí rukou, ale i používání krytů na držadla nákupních vozíků a látkových krytů na sedátka pro děti. Nakupující by měli v současné době epidemie viru SARS-CoV-2 více dbát na výběr zboží a způsob jakým s ním nakládají a uchovávají ho,“ uvádí ve své zprávě SZÚ.

Podle jeho vyjádření se zakoupené potraviny a jiné zboží mají ukládat do nákupního košíku zabalené, v neprosákavých obalech a nutné je také dávat pozor na to, aby nebyl obal nějak poškozen. Po vybalení nákupu doma pak stůl nebo jakýkoli jiný povrch, na který je zboží vykládáno, otřít a vydezinfikovat. Samozřejmostí má být konzumace zakoupených potravin až po pečlivém umytí rukou mýdlem a teplou vodou.

V neposlední řadě je nutná i pravidelná a častá sanitace nákupních košíků. I proto obchody nyní mají za úkol nákupní vozíky pravidelně a častěji dezinfikovat.

„Dále je důležité, aby obchody omezily aplikace dezinfekcí postřikem. A to z důvodu vzniku infekčního aerosolu, ve kterém se virus udrží i několik hodin. Nákupní košíky do ruky je nutné čistit mýdlem a to otřením. Obchody, které mají možnost, by měly nákupní košíky čistit takzvanou vapkou s co nejteplejší vodou,“ upřesňuje SZÚ.

Den před příznaky a problém s imunitou

Výsledky studie dále naznačují, že lidé infikovaní SARS-CoV-2 mohou virus šířit dále bez viditelné přítomnosti klinických příznaků, anebo těsně před jejich rozpoznáním [den předem]. Což výrazně snižuje účinnost protiepidemických opatření, jež byla účinná u SARS-CoV-1. Příznaky jsou většinou horečka nad 38 stupňů, mírná bolest v krku a suchý kašel.

Dalším zjištěním vědců a lékařů je, že onemocnění Covid-19 ne vždy zanechává trvalou imunitu, zásadní je zřejmě závažnost průběhu. Lékaři tvrdí, že velmi lehce probíhající infekce nemusí vést k významné tvorbě specifických protilátek, což znamená, že člověk i po prodělané infekci může zůstat k nákaze vnímavý. Naopak po středně těžce až těžce probíhající nemoci se protilátky téměř jistě vytvoří a imunita je pak dlouhodobá.

SARS-CoV-1 vs. SARS-CoV-2

Studie potvrdila, že dříve potvrzený lidský koronavirus SARS-CoV-1 se nejvíce podobá současnému novému koronaviru SARS-CoV-2. Předchůdce dnes šířícího se viru SARS-CoV-1, pocházel stejně jako SARS-CoV-2 z Číny. Odtud se začal šířit mezi lety 2002 až 2003 a nakazilo se s ním více než osm tisíc osob.

Oba koronaviry se chovají velice podobně. Ovšem na rozdíl od SARS-CoV-1 se ukazuje, že většina sekundárních případů přenosu SARS-CoV-2 se vyskytuje spíše v komunitním prostředí než ve zdravotnických zařízeních. I přesto zdravotnická zařízení zůstávají náchylná k zavlečení, kde k šíření SARS-CoV-2 přispívá i jeho stabilita v aerosolech a na površích. Což ale platí podle odborníků z oblasti veřejného zdraví i obecně. Proto je nutné dodržovat podobná preventivní opatření jako v případě chřipky či jiných respiračních virů.

  • Vyvarovat se blízkého kontaktu s nemocnými lidmi.
  • Nedotýkat se očí, nosu a úst.
  • Zůstat doma, když jsou lidé nemocní.
  • Při kašli nebo kýchání se krýt kapesníkem, ten pak vyhodit do odpadu.
  • Čistit a dezinfikovat často používané předměty a povrchy pomocí obvyklého čisticího prostředku pro domácnost.

Ačkoliv jsou si oba viry velmi podobné, SARS-CoV-1 se v době svého výskytu, tedy před cca 18 lety, šířil výrazně méně. Vědcům se bohužel nepodařilo vysvětlit, proč SARS-CoV-2 způsobuje mnohem rozsáhlejší pandemii, než to bylo u onemocnění SARS. Ten se hygienikům podařilo úspěšně vymýtit zhruba během dvou let. A to především díky intenzivnímu sledování kontaktů a zavedením přísných izolačních opatření. V roce 2004 už nebyly potvrzeny žádné nové nákazy tímto virem.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here