Velikonoce a rozvolnění některých z vládních opatření proti šíření nemoci covid-19 vývoj epidemiologické situace v Česku nijak významně neovlivnily. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] nedochází k zásadním výkyvům v počtu nemocných a vývoj je spíše optimistický.

Necelé dva týdny uplynuly od počátku velikonočních svátků. Právě Velikonoce mohly podle odborníků vývoj situace v počtu nemocných infekcí covid-19 v Česku negativně ovlivnit. Jedním z důvodů byla i nekázeň obyvatelstva při dodržování preventivních opatření. Podle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Velikonoce nárůst počtu nakažených ale nepřinesly. Naopak zatímco takzvané reprodukční číslo bylo před velikonočními svátky 1,0, nyní je 0,7. To znamená, že jeden nakažený jedinec dokáže průměrně v Česku nakazit méně než jednoho dalšího jedince.

„Data jsou pozitivní, za včerejšek máme záchyt 99 pozitivních pacientů. Od včerejška se situace opět dostává na standardní trajektorii. V tomto směru můžeme být spokojeni. Na datech se nezdá, že by docházelo k zásadnímu výkyvu v počtu pozitivních pacientů,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

Dodal, že Česko se tak stalo z hlediska počtu nakažených covid-19 jedním z premiantů Evropy, možná i na světě.

Velikonoce prošly bez následků

To, že se Velikonoce na šíření infekce výrazně neprojevily, potvrzuje i náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula.

„Maximálně frekventní inkubace nemoci covid-19 je doba mezi pátým až osmým dnem. Proto pak můžeme usuzovat, že malý nárůst na konci víkendu nebyl žádným trendem. Počet osob šířící virus v populaci je nízký,“ uvádí.

S jeho slovy souhlasí i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. I podle něj Velikonoce zhoršení situace nepřinesly.

„Lze konstatovat, že se zatím žádný vliv Velikonoc v nárůstu pozitivních osob neprojevil. Nelze ale vyloučit jiný vývoj,“ uvedl.

Upřesnil však, že změna ve vývoji trendu nemocnosti infekcí covid-19 je nepravděpodobná. Dle jeho slov je střední odhad inkubační doby covid-19 šest až osm dnů. To znamená, že ukončení inkubační doby z období Velikonoc by mělo připadnout zhruba na 17. až 23.4. Pak ale následuje ještě období, kdy infikovaní mohou nakazit další osoby ze svého okolí.

Jaké jsou vyhlídky dalšího vývoje

V počátku epidemie, tedy začátkem letošního března, statistici počítali s reprodukčním číslem 2,6. Tehdy šlo především o importy infekce z Itálie a dalších infekcí zasažených zemí. Jedna nakažená osoba tehdy nakazila v průměru 2,6 dalších osob, což značilo velké riziko šíření nemoci u nás.

Ten virus pak umí v komunitních šíření dosáhnou i čísla pět nebo šest. A to se v České republice naštěstí nestalo, a to díky zavedeným opatřením. Reprodukční číslo se stahovalo pomalu dolů,“ vysvětluje vývoj Ladislav Dušek.

Upřesnil, že šíření viru se v populaci zastavuje a podle aktuální predikce by nemělo dojít ke špatnému scénáři. Zároveň nedochází k nárůstu počtu nemocných v rizikových skupinách. Počty diagnostikovaných seniorů v kategorii 65+ se dlouhodobě snižují.

„Nemění se ani profil hospitalizovaných osob. Počty hospitalizovaných osob s covid-19 začaly spíše klesat, pohybují se kolem 15 procent,“ vysvětluje.

Situace je podle jeho slov příznivá i co do počtu nakažených zdravotníků. V současné době máme v Česku 308 koronavirem infikovaných zdravotních sester a 154 lékařů. V zaměstnání se přitom nakazilo zhruba dvanáct procent lékařů z celkového počtu. U zdravotních sester je už číslo výrazně vyšší, pohybuje se kolem 35 procent.

Při počtu osob, které ve zdravotnictví máme, to nejsou čísla alarmující, čímž nechci čísla zlehčovat,“ říká.

Vytíženost lůžkových kapacit je přijatelná

Příznivá situace v souvislosti s epidemií covid-19 panuje v tuto chvíli i co do vytíženosti lůžkových kapacit v Česku. K včerejšímu dni [22.4.] bylo v Česku podle předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimíra Černého hospitalizováno v souvislosti s nemocí covid-19 celkem 372 pacientů. Z nich je 76 na jednotkách intenzivní péče [JIP], 48 na umělé plicní ventilaci a pět osob na ECMO.

„Zhruba 90 procent ze zemřelých pacientů je ve věkové kategorii 60+, to je stabilní číslo,“ uvádí Vladimír Černý s tím, že většina úmrtí je u pacientů s dlouhodobým komplikujícím se onemocněním. Jako jsou obezita, diabetes, hypertenze a další. Podle něj není možné bez znalosti detailních údajů z lékařské dokumentace přesně určit došlo-li k úmrtí čistě na infekci covid-19.

„Infekce zhoršuje základní stav onemocnění pacienta a na konci je úmrtí toho nakaženého pacienta. Jakákoli jiná infekce spouští stejný mechanismus u pacientů,“ vysvětluje.

Přesto dodává, že je pravděpodobné, že jen málo pacientů zemře čistě na infekci covid-19. Dodejme, že k dnešnímu dni zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 v Česku 206 osob, většina z nich zemřela v nemocničním zařízení.

Opatření je třeba dodržovat i nadále

Podle zástupců MZ ČR ale i přes superlativy o českém úspěchu v boji proti covid-19 stále zůstává obezřetnost. To znamená, že nesmí docházet k polevování v dodržování základních preventivních pravidel. To je dodržování odstupů a zvýšená hygiena. A to i v obchodech, na farmářských trzích i dalších provozovnách. A dále i nošení roušek. I když v tomto případě se názory rozcházejí.

Například onkolog a senátor za ČSSD, někdejší ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, uvedl, že lidé by už měli začít roušky odkládat. Nechat by si je měli například lékaři, zubaři nebo třeba kadeřníci, kteří přicházejí do přímého kontaktu s lidmi.

„Roušky jsou opatření na tři čtyři týdny. Jsem přesvědčený o tom, že se to nevrátí. Kdyby ano, můžeme opatření zase zavést,“ doplnil Jan Žaloudík.

Jan Žaloudík: Lidé by měli začít odkládat roušky

Ve stejném duchu se na adresu povinnosti nošení roušek vyjádřil například i šéf Světové lékařské asociace [WMA] Frank Ulrich Montgomery. Ten v článku Weltärztepräsident Montgomery hält Pflicht für Tücher und Schals für „lächerlich“ v aktuálním vydání německého deníku Rheinische uvedl, že povinnost nosit roušku nebo jinou formu ochrany nosu a úst ve veřejné dopravě nebo v obchodech je „směšná“. Právě to od příštího týdne zavádí Německo. Šéfovi WMA opatření nedává smysl. Klíčové je podle něj dodržovat odstup od druhých. Upozornil na to, že v látce roušky se případný virus koncentruje, takže se podle něj člověk naopak může nakazit mnohem rychleji. Třeba když si roušku sundává a její část s virem se dostane do kontaktu s kůží na obličeji. Naopak kritici odpůrců nošení roušky opakují, že – ano – rouška sice neochrání své nositele, ale pomáhá ochránit ostatní, pokud je její nositel infekční.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here