Návrh Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] na oddlužení fakultních nemocnic, jichž je zřizovatelem, budí rozpaky u ostatních nemocnic a kritiku hejtmanů krajů. Jak nemocnice, tak kraje se shodují, že návrh, který již schválila vláda, je nesystémový. Dále upozorňují na to, že nyní je klíčová změna úhradové vyhlášky.

Vláda v pondělí schválila oddlužení velkých fakultních nemocnic v Praze a Brně. Jednorázový příspěvek na zaplacení závazků po splatnosti v celkové výši 6,6 miliardy korun si mezi sebou má rozdělit šest nemocnic. V Praze to jsou Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice Na Bulovce a Thomayerova nemocnice. V Brně pak Fakultní nemocnice u sv. Anny a Fakultní nemocnice Brno.

„Jsou to nemocnice, které čelily největšímu náporu v době pandemie,“ řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

Ministerstvo navrhuje oddlužení největších nemocnic

Přesto, že i důvodová zpráva návrhu argumentuje pro úhradu dluhů současnou krizí covid-19, ministr Adam Vojtěch na tiskové konferenci i upřesnil, že dluhy nemocnic pod správou jeho úřadu, jsou dlouhé roky neřešený problém.

Návrh MZd ČR se nelíbí krajům

Návrh vlády sanovat velké fakultní nemocnice okamžitě vzbudil nevoli u krajů. Ty totiž v mnoha případech taktéž musejí dotovat své nemocnice. Jako první se kriticky vyjádřil v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Ten poukázal na to, že vláda návrh nepravdivě „halí do koronavirového pláště“. Tím podle něj navozuje dojem, že dluhy vznikly za poslední měsíce vyhlášeného stavu nouze. Což podle něj není pravda, protože dluhy nemocnice nasbíraly v minulých letech. A to i přesto, že stejně jako ostatní nemocnice hospodaří z prostředků ze zdravotních pojišťoven.

„Pokud všechny ostatní nemocnice nebudou oddluženy státem podle stejného klíče, považuji tento krok [oddlužení fakultních nemocnic] nejen za hluboce nespravedlivý, ale v podstatě destabilizující státem nastavený systém úhrad za zdravotní péči. Zároveň by pak ty nemocnice, které hospodaří dobře, měly být odměněny,“ uvádí Jiří Čunek.

Podle něj problém nejsou jen dluhy nemocnic pod správou ministerstva, ale to, že je ministerstvo svými vydanými vyhláškami ještě zvýhodňuje na úkor ostatních nemocnic. Jako příklad uvádí, že zaměstnancům fakultních nemocnic stát vyplácí vyšší platy, než mohou zaměstnancům jiných nemocnic vyplácet jejich zřizovatelé, ať už kraje, nebo města.

„Přestože těmito vyhláškami významně zvýhodňuje jimi řízené fakultní nemocnice proti ostatním nemocnicím, je výsledkem opakovaně mnohamiliardový schodek a neschopnost mnohých, ministerstvem řízených nemocnic své závazky včas splácet,“ uvádí Jiří Čunek.

Podle něj je to právě MZd ČR, které má jako garant vlády pro zdravotnictví, skrz úhradové vyhlášky vytvářet spravedlivý systém odměňování všem poskytovatelům zdravotní péče. V podobném duchu se k aktuální oddlužovací akci vlády staví i zástupci ostatních krajů. Karlovarský krajský radní pro zdravotnictví Jan Bureš [ODS] uvedl, že oddlužení zadlužených nemocnic zřízených MZd ČR je nepochopitelné a nesystémové řešení. Což ovšem ministerstvo odmítlo s tím, že má jako zřizovatel fakultních nemocnic odpovědnost za jejich hospodaření.

Pochybnosti vyjadřuje i jihomoravský radní pro zdravotnictví Milan Vojta [ANO]. Podle něj sanovat velké fakultní nemocnice je v současné situaci v zásadě v pořádku. A to i přesto, že se tak dle jeho slov děje už poněkolikáté a za jejich ztráty rozhodně nemůže jen covid-19. Zdůrazňuje i to, že přivítá každou iniciativu, která pomůže i krajským nemocnicím. Zásadní je podle něj v této věci otevření jednání o podobě nové úhradové vyhlášky.

K jednorázovému oddlužení šesti fakultních nemocnic se dnes vyjádřilo i Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. To s krokem ministerstva zdravotnictví souhlasí.

„Souhlasíme s ministerstvem zdravotnictví, že stát oddlužením státních nemocnic fakticky plní svou roli zřizovatele. Naopak zřizovateli krajských nemocnic jsou kraje a případné oddlužení by tak bylo v jejich kompetenci,“ uvedl Tomáš Weiss z tiskového oddělení.

Ministerstvo financí v této souvislosti také připomnělo, že kraje měly na konci loňského roku na účtech zůstatky ve výši 35,7 miliardy korun. V podobném duchu se již dříve vyjádřilo ministerstvo zdravotnictví. Také podle něj by regionální nemocnice s ekonomickými problémy měly podpořit kraje ze svých rozpočtů.

Co na oddlužení říkají ostatní nemocnice

Návrh na zaplacení miliardových dluhů fakultních nemocnic zaskočil i samotné nemocnice s výjimkou těch, za které vláda jejich dluhy ze státního rozpočtu zaplatí.

„Byli jsme tím překvapeni a zaskočeni. Ne samou skutečností, ale tím, že problém, který narůstal celé roky, bylo nutné řešit zrovna teď. Aniž se o tom předtím mluvilo, například na Radě poskytovatelů, aniž tento krok byl zasazen do souvislostí, které předcházely a musí navazovat. Celé zdravotnictví je v krizi. Finanční, personální i ve vybavenosti,“ říká pro Zdravezpravy.cz výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN] Stanislav Fiala.

Jeho kolegyně Jana Popovičová z AČMN se vyjadřuje k argumentu, že oddlužení fakultních nemocnic je nutné, protože jsou v první linii ve zvládání epidemie covid-19. Podle ní současnou epidemiologickou krizi zvládly všechny nemocnice s vypětím posledních sil. Což dle ní platí zvláště o regionálních nemocnicích.

„Od ministerstva nedostaly žádnou podporu. Ani ve vybavení ochrannými prostředky, ani zdroji na mimořádné odměny zdravotníků v první linii, ani jistotou v úhradách v letošním roce. Toto vše ministerstvo řešilo jen pro své nemocnice. Až se mu posměšně začíná říkat ministerstvo fakultních nemocnic,“ upřesňuje.

Tlak na změnu úhradové vyhlášky

Podle zástupců AČMN stejně jako podle zástupců krajů ovšem není zásadní problém v oddlužení fakultních nemocnic, ale současná podoba úhradové vyhlášky. Její kritéria byla nastavena úplně jinak, než jak se vyvíjí současná situace. Nepočítala s krizí covid-19. Mnoha nemocnicím tak hrozí, že dostane za svou péči jen zlomek prostředků, které vynaložily. O nutnosti změny úhradové vyhlášky, aby bylo možné zohlednit dopady letošního roku, v médiích dokonce již promluvil sám premiér Andrej Babiš [ANO].

„Ze strany ministerstva zdravotnictví však není žádná odezva, byť jsme ministra Adama Vojtěcha na tuto i předchozí věci upozorňovali. Ani odpověď na naše dopisy jsme neobdrželi. Mezi zaměstnanci nemocnic vedle únavy vzrůstá nejistota a nervozita,“ říká v této souvislosti Stanislav Fiala.

Podle něj selhávání úřadu MZd ČR v jeho základních činnostech je i jeden z důvodů, proč jsou zástupci AČMN z rozhodnutí oddlužit šest fakultních nemocnic v rozpacích. Nikoliv však pro samotné oddlužení.

„Stát ručí ze zákona za závazky jím řízených nemocnic. Je to jejich jistota a my ji jim nezávidíme. Ale měl by vycházet z toho, že všechny nemocnice jsou potřeba,“ říká.

Péče spojená s covid-19 je extrémně ztrátová

To, že jsou potřeba všechny druhy nemocnic potvrzuje i jihomoravský radní pro zdravotnictví Milan Vojta. Varuje předtím, že pokud se nyní kvůli krizi covid-19 dostanou do problémů krajské a okresní nemocnice, pocítí to i fakultní nemocnice. Stejný názor má i Jana Popovičová z AČMN, podle které je české zdravotnictví roky podfinancované.

„Podíl výdajů na zdravotnictví je cca sedm procent hrubého domácího produktu, ve srovnatelných zemích EU je to devět a více procent, dokonce i na Slovensku je to více. Pak jde o to, kdo jaké úhrady má historicky nastaveny, jakou má strukturu péče a jen z menší části záleží na managementu. Nemocnice nemohou poskytovat jen ziskovou péči. Ta spojená s koronavirem byla a je extrémně ztrátová. Pokud se dlouhodobě vzniklá i současná situace nemocnic nebude řešit, občané ČR na to mohou mimořádně doplatit. V některých zemích se to stalo,“ uzavírá pro Zdravezpravy.cz.

–DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here