Před dvěma lety vzrostl v Evropě počet pacientů nakažených virem západonilské horečky [WNV]. Západonilskou horečku způsobuje štípnutí komárem Culex. Ta se v roce 2018 v Evropě potvrdila u 2 082 pacientů. Jaké jsou symptomy a léčba nemoci, jak se proti západonilské horečce chránit? Více na ZdraveZpravy.cz!

Počátkem prosince roku 2018 potvrdili zdravotníci západonilskou horečku v Evropě celkem u 2 082 pacientů, z toho 1 503 případů v zemích EU. WNV [West Nile Virus] úřady zaznamenaly i o několik týdnů dříve než v předchozích letech. Stejně tak se opozdil i útlum výskytu nemoci v porovnání s předešlými roky. Infekce WNV se začala objevovat i ve zcela nových lokalitách.

Na infekci v EU zemřelo 180 nakažených. Nejvíce nákaz potvrdili zdravotníci v Itálii [576 případů], v Srbsku [415 případů], Řecku [311], Rumunsku [277], Maďarsku [215] a Izraeli [128]. Desítky případů potvrdilo i Chorvatsko. Přitom za celý rok 2017 nebyla infekce WNV potvrzena u více než 300 osob žijících v EU.

Infekce WNV v Česku

Ke stejnému období, tedy prosinci 2018, zdravotníci v Česku potvrdili západonilskou horečku u 7 osob. Dva z pacientů si nemoc dovezli ze zahraničí. Jedna osoba na nákazu zemřela. Zvýšený výskyt infekce západonilské horečky v roce 2018 si odborníci vysvětlují teplým a suchým počasím v tomto roce.

„Za zvýšený výskyt infekce WNV v roce 2018 může být zodpovědné teplé a suché léto, které umožnilo rychlejší množení komárů i zrychlenou replikaci viru v nakažených komárech. Zvýšený výskyt slunečných dnů vedl k zvýšené aktivitě komárů i delší době, kterou lidé tráví venku, v riziku infekce,“ uvádí Státní zdravotní ústav [SZÚ] ve své zprávě k infekci WNV.

Virus západonilské horečky cirkuluje i u komárů v Česku

Kdo je původce a kdo přenáší západonilskou horečku

Původcem nemoci je virus západonilské horečky neboli West Nile Virus [WNV]. Ten byl poprvé izolován v Ugandě roku 1937 a patří mezi viry japonské encefalitidy. Onemocnění u lidí vyvolává 1. a 2. linie. V Evropě, na Blízkém Východě, v Africe a Americe je přítomna jeho sublinie 1a. Od roku 2004 se ale Evropou šíří také jeho linie 2. Ta byla do té doby přítomna pouze v Africe.

Primárním zdrojem WNV jsou ptáci. Virus západonilské horečky byl prokázán již u 300 druhů divokých ptáků. Většina z nich bývá bez příznaků nákazy, ale například pro dravce a krkavcovité ptáky se virus ukazuje jako smrtelný. V našich regionech se virem západonilské horečky člověk nakazí od komára [foto: Silvestr Szabó], konkrétně z rodu Culex. V České republice jde nejvíce o komáry rodu Culex pipiens a Culex modestus.

WNV se přenáší také krví

Přítomnost viru v těle člověka bývá zhruba dva dny před prvními příznaky nákazy a ještě čtyři dny po jejich začátku.

„Delší virémie i vylučování viru močí může být zaznamenána u imunosuprimovaných osob,“ uvádí Státní zdravotnický ústav [SZÚ].

Přenos viru západonilské horečky je ale dle údajů SZÚ přenosný i krevními deriváty. Konkrétně může být přenesen erymasou [krev zbavená plazmy, pozn. red.], destičkovými koncentráty i plazmou. V Evropě se tak stalo asi v šesti případech.

„Z tohoto důvodu jsou podle doporučení Evropské Komise vyřazeni z dárcovství krve na 28 dnů osoby, které se pohybovaly v oblastech prokázaného přenosu WNV a u nichž nebyla infekce vyloučena pomocí PCR z krve,“ uvádí SZÚ.

Daruj krev, zachráníš život, dnes platí dvojnásob

Další možnou cestou přenosu je transplantace orgánů, laboratorní pracovníci se virem mohou nakazit proniknutím viru do oční spojivky nebo perkutánně, při úrazu či injekční stříkačkou. Prokázáno bylo dokonce několik případů nákaz v souvislosti s prováděním pitvy u nakažených zvířat. Nálož viru v těle bývá ale tak nízká, že nakažený člověk virem WNV není zdrojem infekce pro komáry.

Příznaky nemoci a gravidní ženy

První příznaky po nákaze západonilskou horečkou přicházejí nejčastěji do tří až šesti dnů. Zhruba 80 procent nákaz probíhá bez zjevných příznaků, 25 procent z infikovaných prodělá horečnaté chřipkové onemocnění. To je druhým až pátým dnem nemoci doprovázeno vyrážkou, často v oblasti trupu. Příznaky nemoci odeznívají během čtyř až sedmi dnů a po prodělání nemoci vzniká dlouhodobá imunita. U jednoho ze 150 až 250 pacientů, většinou ve věku 50+ a oslabených pacientů, se rozvine neuroinvazivní forma nemoci. Zhruba ve 25 až 35 procentech takových případů jde o serózní meningitidu a v 65 až 75 procentech o meningoencefalitidu.

Odborníci dále uvádějí, že postižení plodu vrozenou vývojovou vadou po přenosu infekce z matky na plod je spíše nepravděpodobné. U 72 novorozenců narozených 71 ženám, které byly WNV nakaženy během těhotenství nebyly popsány žádné vrozené vývojové vady. U tří novorozenců, kteří se narodili ženám, jež se nakazily WNV během tří týdnů před porodem, se rozvinula infekce, což právě prokázalo transplacentární přenos. WNV se může dítě nakazit i mateřským mlékem.

Léky neexistují, vakcína se vyvíjí

Doposud neexistují žádné speciální medikamenty na léčbu západonilské horečky. Na zmírnění projevů infekce západonilské horečky lékaři předepisují pouze podpůrné léky. I proto SZÚ upozorňuje na prevenci, tedy ochranu před poštípáním komáry.

„Nosit volné světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, používat účinné repelenty s 15-25% DEET. Je to ochrana před zalétáním komárů do obydlí. Jako jsou sítě do oken a dveří, odpařovače, prostorové repelenty. Komáři rodu Culex štípají venku i v místnosti a jsou aktivní hlavně v noci,“ radí s tím, že součástí prevence je i likvidace líhnišť komárů Culex hlavně v okolí obydlí.

Ve stadiu klinických studií je několik kandidátních vakcín proti infekci západonilské horečky.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here