Světový den dárců krve připadl na dnešní neděli [14.6.]. Jeho letošní motto zní: „Daruj krev, zachráníš život.“ To, že nejde jen o slova, dosvědčuje, že pracovníci tuzemských transfuzních stanic denně připraví z dárcovské krve tisíce potřebných transfuzních přípravků k léčbě nemocných lidí. A krve i plazmy stále není dost.

I když je v českých nemocničních transfuzních zařízeních evidováno přibližně 270 tisíc dobrovolných dárců, není to dost. Je to o 100 tisíc méně, než by byl dle Rady Evropy optimální stav. Nejvíce v registru chybí mladí lidé od 18 do 35 let. Zdaleka přitom nejde pouze o krev, ale i krevní plazmu, která dnes pomáhá především pacientům s covid-19.

FTN hledá dárce krve a plazmy vyléčené z covid-19

„Nebojte se darovat krev, žádné riziko vám nehrozí a pacienti ji nutně potřebují. Krve je stále nedostatek. Prosím, neváhejte a přijďte,“ vyzývá všechny pravidelné i nové dárce primářka Fakultního transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze a 1. LF UK Daniela Dušková.

Zároveň dodává, že do nemocnice, a bohužel i na transfuzní oddělení míří stále méně lidí, než tomu bylo v době před vypuknutím koronavirové pandemie.

„V našem registru evidujeme téměř deset tisíc dárců. Což pokryje potřeby naší Všeobecné fakultní nemocnice, ale nedostává se krve pro naše smluvní partnery, kterým transfuzní přípravky dodáváme, třeba FN Motol,“ vysvětluje.

Problém podle ní je, že aby byl registr dárců krve stabilní, potřebuje transfuzní oddělení získávat nové dárce trvale.

„Dárci krve nehrozí v průběhu odběru žádné riziko nákazy čímkoli. Všechny, kteří o darování krve zatím jen uvažují, bych rozhodně chtěla ujistit, že se nemají čeho obávat,“ upřesňuje primářka.

Transfuzní speciality pro nenarozené děti i covid pozitivní

Transfuzní přípravky pomáhají pacientům při velkých krevních ztrátách po úrazech a náročných operacích, ale i při některých typech dlouhodobé léčby. Fakultní transfuzní oddělení VFN zpracovává kromě klasických odběrů a testování pro obvyklé transfuzní přípravky, jako jsou erytrocyty, plazma a trombocyty i transfuzní speciality. Třeba pro dětské nebo ještě nenarozené pacienty dokáží jeho pracovníci připravit transfuzní přípravky přesně na míru s velice specifickými vlastnostmi a v podstatě na počkání. Velmi důležitá je i krevní plazma.

„V době koronavirové pandemie se nově ukázalo, že krevní plazma dárce, který prodělal covid-19, a má dostatečnou koncentraci protilátek v krvi, může pomoci zmírnit průběh nemoci u dalších nemocných s covidem-19. V současné době máme 14 jednotek rekonvalescentní plazmy skupin A, B a 0, připravených ze sedmi odběrů,“ říká Daniela Dušková zcela nové léčebné možnosti.

Krevní plazma podle ní prochází klasickým testováním jako ostatní transfuzní přípravky. Před podáním pacientovi ale musí projít čtyř až šesti měsíční karanténou. I proto se používá alternativa karantény, kterou je provedení patogen inaktivace. Během procesu patogen inaktivace jsou potenciální původci infekcí v plazmě inaktivovány. To znamená, že nemohou ohrozit pacienta možnou infekcí. Pacientovi lze takto ošetřenou plazmu podat už za hodinu a půl po zpracování. V této věci VFN spolupracuje s Ústavem hematologie a krevní transfuze v Praze. V něm patogen inaktivace plazmy provádí rutinně.

ÚVN konzervuje krevní plazmu od covid pacientů

RBP: 3 000 korun ročně těm, kdo darují krev

Důležitou roli v dárcovství krve a krevní plazmy hrají i zdravotní pojišťovny. Tak například zdravotní pojišťovna RBP v roce 2019 podpořila dobrovolné dárcovství krve a kostní dřeně svých pojištěnců částkou bezmála sedmi miliony korun. V registru jejich klientů se loni objevilo 300 nových prvodárců.

„Ve zdravotní pojišťovně RBP se snažíme ke změně této situace přispět mimo jiné formou speciálních bonusů. Našim pojištěncům – dobrovolným dárcům krve, plazmy a kostní dřeně proto nabízíme finanční příspěvky v roční výši až šest tisíc korun. Konkrétně tři tisíce korun pro dárce krve a další tři tisíce korun pro dárce kostní dřeně,“ říká výkonný ředitel RBP Antonín Klimša.

Příspěvky zdravotních pojišťoven pro dárce krve a orgánů
VZP ČR až 3 000 Kč aktivní dárce krve: až 2 000 Kč na rehabilitační aktivity, až 1 000 Kč na dentální hygienu [od 2 odběrů/rok]
nově: neaktivní po 10 odběrech = 500 Kč
až 10 000 Kč pro dárce orgánů = procedury v lázních, sport. vybavení, vitamíny a doplňky stravy
ZPMV ČR za 2 odběry: 250 Kč na vitamíny a minerály
za 6 odběrů za 2 roky: 5 000 Kč na léčebně rehabilitační péči [lze čerpat jednou za 2 roky]
ČPZP 1 000 Kč nový dárce
100 Kč na vitamíny po každém odběru
podle počtu odběrů: 500 Kč až 3 500 Kč k čerpání na pohyb, lázně, masáže, plavání, optiku, operace očí nebo stomatologii
VoZP podle počtu odběrů 300 až 2 000 Kč formou poukázek
RBP podle počtu odběrů: 500 až 3 000 Kč čerpání na stomatologickou péči, nákupy v lékárnách, očkování, vícedenní ozdravné pobyty v ČR [40+ odběrů], prvodárce 1 213 Kč

Peníze pojištěnci RBP mohou využít například na úhradu stomatologické péče nebo očkování nehrazených z veřejného zdravotního pojištění. Dále na nákup zdravotnických prostředků, léčivých přípravků a doplňků stravy nebo na vícedenní ozdravné pobyty v ČR a na Slovensku.

Prvodárce RBP motivuje příspěvkem ve výši 1 213 korun. Při splnění stanovených kritérií pak mají někteří dárci v RBP garantovanou doživotní „bonusovou rentu“ ve výší 2,5 tisíce korun a to bez ohledu na aktivní dárcovství. Součástí podpory dárcovství krve i kostní dřeně jsou u RBP i speciální akce.

„Letos budeme se svými Stany zdraví RBP v Hematologicko-transfuzním oddělení Slezské nemocnice v Opavě a v Krevním centru Fakultní nemocnice v Olomouci s nabídkou diagnostiky tělesného složení a hydratace pokožky,“ upřesňuje mluvčí zdravotní pojišťovny RBP Ivo Čelechovský.

Dárce krve motivuje i ČPZP

U České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP] mohou stálí dárci čerpat příspěvek až 3 500 korun. Příspěvek získávají i noví dárci krve či plazmy. A to ve výši 1 000 korun. Příspěvek přitom mohou čerpat například na pohybové aktivity, léčebné kúry a procedury v lázeňských zařízeních, masáže, plavání, saunu, ale třeba i pobyt v solné jeskyni. Využít ho mohou také na preventivní očkování, laserové operace očí, úhradu nákupů v prodejnách optiky [brýlové čočky, kontaktní čočky, brýlové obruby, apod.]. Dále pak na stomatologickou péči [výkony či výrobky] a úhradu nákupu v lékárnách [např. očkovací látky, vitamíny, potravinové doplňky].

„Příspěvky jsou čerpány převodem na bankovní účet dárci po předložení občanského průkazu, průkazu dárce krve a dokladu o úhradě,“ upozorňuje na svých stránkách ČPZP.

Přehled: Jaké příspěvky nabízejí zdravotní pojišťovny

Jak je to u Všeobecné zdravotní pojišťovny

Pozadu v případě odměn dárcům krve a plazmy nezůstává ani největší tuzemská zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR]. Ta letos opětovně navýšila příspěvek z fondu prevence. Nabízí tak svým klientům, kteří aktivně darují krev, až 3 000 korun. Už za jeden odběr může pojištěnec VZP ČR čerpat až 2 000 korun na rekondiční nebo rehabilitační aktivity lázeňského typu. To znamená aktivity, které nejsou placené z veřejného zdravotního pojištění. Dalších až tisíc korun při dvou odběrech za rok na dentální hygienu nebo zakoupené prostředky na dentální hygienu.

„VZP pamatuje na již neaktivní dárce, kteří jsou držiteli ocenění alespoň za deset odběrů. Těm poskytuje příspěvek až 500 korun na rekondiční nebo rehabilitační aktivity. Nad rámec příspěvků poskytovaných z fondu prevence může dárce krve získat od společnosti Pojišťovna VZP, a. s., ještě 35 dní cestovního zdravotního pojištění zdarma nebo zvýhodněnou sazbu ročního pojištění léčebných výloh při opakovaných výjezdech do zahraničí,“ vysvětluje mluvčí VZP ČR Vlastimil Sršeň.

Kdo daruje krev, zachraňuje životy

Světová zdravotnická organizace [WHO] poprvé vyhlásila Světový den dárců krve v roce 2005 jako poděkování nezištným dobrovolným dárcům. Chtěla tak současně upozornit na skutečnost, že pro velkou část světové populace je léčba transfuzí a transfuzními přípravky stále nedostupná.

„Letošní ročník kampaně by měl apelovat nejen na samotné dárce, ale i na státní autority. Aby se zamyslely, jak zajistit dostupnou bezpečnou léčbu transfuzními přípravky. S čímž úzce souvisí i propagace dárcovství spolu s posilováním společenské prestiže dárců krve. A v neposlední řadě také snižování rizika pro příjemce transfuze testováním známek infekcí u dárců krve. A to takovými metodami, aby riziko bylo co nejnižší, “ říká Daniela Dušková.

Dodejme, že Světový den dárců krve vyhlásila WHO na 14. června kvůli tomu, že v tento den se narodil nositel Nobelovy ceny za výzkum typů lidské krve a objevitel Rh faktoru Rakušan Karl Landsteiner.

Dárcem krve se může stát člověk ve věku od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií. Zároveň neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu. Dále není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní, promiskuitní a neužíval nitrožilně drogy. Před odběrem každého potenciálního dárce vyšetří lékař, aby ověřil a potvrdil, že je darování krve možné. Více informací o darování krve se lze dočíst např. na oficiálních webových stránkách Českého červeného kříže.

–DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here