O letních prázdninách vyrážejí studenti na brigádu. Dobré je proto vědět, co všechno se jim strhne z jejich výdělku a na co mají nárok. Nejdůležitější je pak zdravotní pojištění, do kdy ho stát za studenty hradí. Více na ZdraveZpravy.cz!

Pokud se student o prázdninách vydá na brigádu, určuje jeho odvodovou povinnost na zdravotní i sociální pojištění výše jeho výdělku. Práci přitom může vykonávat uzavřením dohody o provedení práce [DPP] a v případě, že si vydělá více než deset tisíc korun za měsíc stává se zaměstnancem. Jeho zaměstnavatel ho pak musí přihlásit ke zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení a odvádět určité procento z výdělku. Zde je třeba zmínit, že na DPP lze odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce.

2020: Odvody na zdravotní a sociální pojištění se zvyšují

Student může uzavřít ještě druhý typ pracovního vztahu a tím je dohoda o pracovní činnosti [DPČ]. Rozhodnou částkou pro odvod pojištění jsou tři tisíce korun za měsíc. Jejím překročením se stává student v daném měsíci zaměstnancem a zaměstnavatel je povinen ho přihlásit ke zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení a zajistit pojistné odvody. U DPČ nesmí pracovní doba překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Pokud student částku deset tisíc korun u DPP a tři tisíce korun u DPČ nepřesáhne, pak za něj zdravotní pojištění dále odvádí stát. Jeho zaměstnavatel nemá vůči zdravotní pojišťovně ani správě sociálního zabezpečení žádnou odvodovou povinnost.

DPČ A DPP: Brigáda pouze na část prázdnin

Co se týče sociálního zabezpečení, studenti s výdělkem do deseti tisíc u DPP a tři tisíc u DPČ nejsou vlastně nemocensky a důchodově pojištění [splňují podmínky soustavné přípravy na budoucí povolání]. Nemohou proto čerpat ani výhod z tohoto pojištění vyplývajících [nemocenské dávky za prvních 14 dní nemoci].

V praxi se stává, že student pracuje pouze po část prázdnin, například jeden měsíc v červenci. Zároveň se ale v tomto měsíci stane zaměstnancem [výdělek vyšší než 3 tisíce nebo 10 tisíc korun]. Ani to není problém, protože po tuto dobu přestane zdravotní pojištění hradit stát a pokrývá ho zaměstnavatel.

V dalším měsíci [v tomto případě v srpnu], pokud student již nebude pracovat nebo nedosáhne stanovených částek výdělku, se opět stane nezaopatřeným dítětem a zdravotní pojištění opět uhradí stát. Pozor, student ale nesmí čerpat podporu v nezaměstnanosti či rekvalifikaci. Student musí své zdravotní pojišťovně nejpozději do 10. dne následujícího měsíce ohlásit, že již není zaměstnancem, ale nezaopatřeným dítětem. V září se situace odvíjí od toho, jestli student pokračuje v denním studiu nebo se stává zaměstnancem, OSVČ, OBZP či se přihlásí na úřad práce.

Studenti starší 26. let

Za studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání, přestává stát platit zdravotní pojištění dosažením 26. let. Přičemž student o tom musí svoji zdravotní pojišťovnu informovat nejpozději do osmi dnů od dosažení této věkové hranice. Student si pak od následujícího měsíce musí začít zdravotní pojištění odvádět sám jako OBZP. Není-li OSVČ či zaměstnanec.

Pokud si bude hradit pojištění sám jako OBZP, pak i o tom musí dát své pojišťovně vědět. A každý měsíc jí zaplatit částku určenou právě pro OBZP. Ta pro letošní rok [2020] činí 1 971 korun. Suma však není fixní a každý rok se obvykle mění, respektive navyšuje. Stanovuje se totiž jako 13,5 procent z vyměřovacího základu, kterým je výše minimální mzdy.

Příklad: Student dosáhne věku 26. let dne 9. března. Za březen bude mít zdravotní pojištění ještě uhrazeno, avšak od dubna si jej musí začít hradit sám [případně jeho zaměstnavatel, OSVČ či úřad práce]. Nesmí o tom zapomenout opět informovat svojí zdravotní pojišťovnu.

Výjimku mají pouze doktorandi

Doktorandi nemohou své studium prakticky stihnout do jejich 26. let, proto se s platností od 1.1.2018 dočkali legislativní úpravy. Stát za ně hradí zdravotní pojištění i po dosažení 26. let. Pokud ale studují v doktorandském studijním programu prvně. Zároveň musí být studijní program uskutečňován vysokou školou v ČR, a to prezenční formou. Nesmí být ale zaměstnanci nebo OSVČ. Stejně jako ostatní studenti, tak i doktorandi mají oznamovací povinnost. Pokračování v doktorandském studiu musí ohlásit své zdravotní pojišťovně a doložit své studium potvrzením ze školy.

Jaká jsou pravidla placení zdravotního pojištění

Za studenty stát hradí zdravotní pojištění do ukončení povinné školní docházky. A dále nejvýše do 26. let v případě, že se student soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole. Studenti, kteří ukončí studium na střední škole maturitní zkouškou nebo složením učňovské závěrečné zkoušky, a v dalším studiu nepokračují mají zdravotní pojištění vyřešeno až do konce prázdnin. Tedy do 31. srpna, kdy za ně zdravotní pojištění odvádí ještě stát.

Co dělat, když zaměstnavatel neplatí zdravotní pojištění

To platí pouze v případě, že nejsou po celou dobu výdělečně činní nebo nečerpají podporu v nezaměstnanosti či rekvalifikaci. V praxi to znamená, že od 1.9. musí mít odvod na zdravotní pojištění, které je u nás povinné, zajištěný. Zdravotní pojištění za ně pak odvádí zaměstnavatel, nebo si ho jako osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] odvádějí sami. Případně se přihlásí k úřadu práce jako nezaměstnaní. Anebo si pojištění odvádějí sami jako osoba bez zdanitelných příjmů [OBZP].

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here