Vzdělávání lékařů v nemocnicích hrozí zpoždění. Komise, které musí schválit jednotlivá pracoviště, aby se v nich lékaři mohli školit, se buď nesešly, nebo nebyly ministerstvem jmenovány. Alespoň to tvrdí senátor Jaroslav Malý [ČSSD]. Na problém dopisem upozornil ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO].

Pokud lékaři působí v nemocnici, která nemá od komise udělenou akreditaci, jejich činnost se jim nezapočítává do atestačního plánu, což oddaluje termín jejich atestace. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] přislíbilo, že část práce lékařům uzná. Jaroslav Malý, který je zároveň i náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové a pedagog Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, říká, že to ale nestačí.

„Pokud se problém urychleně nevyřeší, hrozí ještě větší nedostatek atestovaných lékařů, což bude mít negativní vliv na chod nemocnic,“ tvrdí Jaroslav Malý.

Dodává, že velká část nemocnic včetně fakultních podle něj zatím nemá akreditaci udělenou, přestože se situace řeší už od loňského května. Situací se opakovaně zabývá sněmovní výbor pro zdravotnictví a řešilo ji i MZ ČR.

Akreditace pro nemocnice váznou. Lékaři mají problém

MZ ČR neřeklo, kolik akreditací nemocnicím udělilo

MZ ČR nyní připustilo, že dokončeno nebylo jmenování zhruba desetiny z akreditačních komisí. Komise pro základní lékařské obory byly ale podle něj jmenovány už v roce 2017 a pravidelně se scházejí.

„Z celkového počtu 99 akreditačních komisí v tuto chvíli ještě ministerstvo dokončuje jmenování dvanácti komisí úzce specializovaných lékařských nástavbových oborů,“ uvedla Renata Povolná z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Komise, které už jsou jmenované, dle ní vytvořily návrhy vzdělávacích programů a posuzují žádosti o udělení akreditace. Kolika nemocnicím už akreditace udělily, ale nesdělila.

K atestacím lékařů Renata Povolná uvedla, že ministerstvo spolupracuje s některými poslanci na přípravě zákonného opatření, kterým by se lékařům automaticky započetla celá praxe z pracoviště, které nebylo akreditováno kvůli neexistenci vzdělávacích programů, podle nichž se akreditace udělují. V některých případech je ale podle ministerstva skutečně možné započíst pouze část předatestační praxe.

Jaroslav Malý: Je to chyba, kterou je třeba napravit

Atestační praxe v Česku vypadá následovně: Po šesti letech lékařské fakulty se mladý lékař hlásí ke specializačnímu vzdělávání. Dělí se do 19 takzvaných kmenů a 43 specializací. Třicet měsíců studia kmene musí lékař strávit na pracovišti, které má potřebnou akreditaci. Tu schvaluje akreditační komise na základě předložených dokumentů o personálním a přístrojovém vybavení nebo počtu pacientů s jednotlivými diagnózami. Komisi jmenuje ministerstvo pro každý obor ze zástupců jednotlivých lékařských odborností.

„Nemocnice se hlásily většinou do května minulého roku. Od té doby se však komise buď nesešly, nebo je ministerstvo nejmenovalo. Je to chyba, kterou je navzdory koronavirové situaci nutné napravit,“ tvrdí senátor Jaroslav Malý.

Na zdržení atestací doplácejí jak zdravotnická zařízení, tak lékaři. Lékaři ztratí na příjmech, nemocnicím zase budou atestovaní lékaři chybět na samostatnou práci a do služeb.

„V dnešní situaci, kdy se na všech frontách snažíme mladé lékaře do nemocnic přitáhnout a udržet je tam, je takovýto byrokratický zmatek vyloženě kontraproduktivní,“ upřesňuje.

Aktuální situaci komplikuje i skutečnost, že kvůli změně zákona, která slaďuje vzdělání českých doktorů s Evropou, si akreditaci musí obnovit všechny nemocnice. Její podmínky stanoví a udělení schvaluje akreditační komise složená ze zástupců lékařských fakult a odborné komise daného oboru.

S akreditacemi je dlouhodobý problém

Podle ředitele odboru vědy a lékařských povolání MZ ČR Zbyňka Podhrázkého problémy s akreditacemi pramení i z toho, že jeho odbor má málo úředníků. Některé nemocnice či ordinace podle něj také nepodávají žádosti včas nebo v nich uvádějí nepravdivé informace.

„V některých oborech se nesešly v usnášeníschopném počtu akreditační komise. Nemáme vůči nim žádné sankční nástroje,“ uvedl před nedávnem Zbyněk Podhrázký.

V minulém školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21 000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2 500. Osm lékařských fakult před navýšením přijímalo asi každého desátého až patnáctého zájemce. Ne všichni, kteří splnili podmínky přijímacího řízení, tak z kapacitních důvodů mohli být přijati. V loňském školním roce přijaly fakulty o 20 procent studentů více.

S akreditacemi přitom často bojují především malé nemocnice nebo ty nemocnice, které se zároveň potýkají s personální nouzí. Nemohou-li kvůli absenci akreditace nabídnout mladým lékařům složení atestace, mladí lékaři do nich nenastoupí, čímž se jejich personální nouze ještě více prohloubí. Akreditaci tyto pracoviště přitom často nemohou získat, protože nenaplňují podmínky potřebné šíře provozovaných lékařských specializací či počtu výkonu [např. porodů, anestezií]. A to právě například z důvodu personální nouze.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here