Jak mají vypadat urgentní příjmy? To stanovuje nový metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Úřad s ním přichází několik měsíců poté, kdy podepsal Memorandum o spolupráci při budování sítě zdravotnických zařízení s funkčními urgentními příjmy se zdravotními pojišťovnami.

Podobu a provoz urgentních příjmů v ČR má nově určit zákon o zdravotních službách. Ten ale není účinný. Než bude, musí být podle MZ ČR k dispozici metodika pro urgentní příjmy. Nový metodický pokyn tak přináší souhrn činností, které by měly urgentní příjmy poskytovat i jejich typologii dle velikosti a struktury. Metodika stanovuje personální, věcné i technické zabezpečení a typologii urgentních příjmů dle velikosti či popis jejich struktury.

„Cílem je zajistit dostupnou akutní zdravotní péči garantované kvality i rozsahu,” říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

Od příštího roku stát garantuje síť urgentních příjmů

Dodává, že ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami MZ ČR vůbec poprvé systémově vytváří státem garantovanou síť urgentních příjmů.

„Vytvořili jsme jejich mapu, vyřešili jsme, jak budou financovány, nyní vydáváme jasnou metodiku, jak by měly urgentní příjmy vypadat,“ upřesňuje ministr.

Podle něj byl návrh metodického pokynu již v přípravné fázi předložen k připomínkám odborným společnostem a Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR [VZP ČR]. Nynější podoba tedy vychází ze zpracovaných podnětů a bude zveřejněna ve Věstníku MZ ČR v srpnu 2020.

Urgentní příjmy: Bez evropských peněz ani ránu

Mluví-li ministr o vyřešeném financování urgentních příjmů, hovoří také o penězích z evropských fondů. Ty nemá úřad zatím jisté. Jak ovšem uvádí, je pro něj priorita vyjednat možnost investiční dotační podpory v programovém období 2021–2027 z fondů EU. Právě dané standardy urgentních příjmů mají být podmínkou pro získání evropské dotace.

V základu pak platí, že poskytovatelé akutní lůžkové péče musejí urgentní příjem zřídit jako samostatné specializované pracoviště s nepřetržitým provozem 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Dále pak musí platit stará známá zásada, že urgentní příjem je vyhrazen pro pacienty, kteří potřebují akutní intenzivní lůžkovou a specializovanou ambulantní péči. A to v situaci, kdy u nich dojde k náhle vzniklému závažnému postižení zdraví, jsou v přímém ohrožení života nebo u nich došlo k náhlé změně zdravotního stavu. Urgentní příjmy mají být určeny výhradně pro pacienty transportované do zdravotnického zařízení výjezdovou skupinou zdravotnické záchranné služby a pro pacienty s akutním zdravotním problémem, kteří přicházejí sami bez doporučení lékaře.

Něco zaplatí i zdravotní pojišťovny

Součástí financování urgentních příjmů mají být i nově stanovené výkony hrazené zdravotními pojišťovnami. To je zásadní změna, protože mnoho tuzemských nemocnic má urgentní příjmy v provozu od roku 1999, ale doposud nebyly nikterak hrazeny ze strany zdravotních pojišťoven. Letos však pojišťovny uvolnily na urgentní péči cca dvě miliardy korun. Došlo také k navýšení hodnoty výkonu 09563 – ústavní pohotovostní služba. Kromě toho mělo být do Seznamu zdravotních výkonů zařazeno pět nových výkonů pro urgentní péči. Ty mají pojišťovny hradit od příštího roku.

Urgentní příjem a pohotovosti posílí v krajích i okresech

15 velkých urgentních příjmů v ČR

V ČR v současné době funguje celkem 13 poskytovatelů I. a typu urgentního příjmu, 4 poskytovatelé I. b typu, 64 poskytovatelů II. a typu a 15 poskytovatelů II. b typu. Nová koncepce urgentních příjmů vychází z představy nepřetržitě dostupného zdravotnictví. Právě urgentní příjmy ji jako samostatné jednotky mají zajišťovat. Součástí nového modelu urgentních příjmů má být i lékařská pohotovostní služba. Tato všeobecná pohotovost bude fungovat od 16:00 do 22:00 a o víkendu od 9:00 do 16:00 respektive 22:00 hodin. Ordinační hodiny budou jednotné v celé České republice. Koncepce předpokládá, že službu zabezpečí praktičtí lékaři.

Koncepce definuje i dětskou pohotovost, která by měla být zpravidla při dětském oddělení nemocnice. Službu vykonává buď kmenový dětský lékař nebo lékař ze spádových registrujících dětských lékařů [PLDD]. Stomatologickou pohotovost podle koncepce drží lékaři – stomatologové daného regionu. Obsazování služeb má v gesci Česká stomatologická komora. Službu vykonává lékař ve své ordinaci.

Koncepce počítá se vznikem 15 velkých urgentních příjmů na úrovni krajů a na úrovni okresů se vznikem cca 80 urgentních příjmů druhého typu. U každého urgentního příjmu bude lékařská pohotovostní služba. V praxi to bude znamenat, že bude minimálně jeden urgentní příjem prvního typu na kraj a jeden urgentní příjem druhého typu na okres. Zřizovatelem urgentních příjmů budou nemocnice s akutní lůžkovou péčí.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here