Transfuzní oddělení tuzemských nemocnic upozorňují na kritický nedostatek plné krve. Problém je v nízkém počtu jejích dárců. Naopak dárců krevní plazmy je nadbytek, jakkoli je celá procedura jejího odběru náročnější. Odměny za darování krve nejsou zdaleka tak atraktivní jako u darování krevní plazmy.

Registry dárců plné krve a krevních složek mají podle doporučení Světové zdravotnické organizace [WHO] zahrnovat jeden až pět procent celkové populace dané země. Konkrétní číslo se pak odvíjí od věkové struktury populace země, dostupnosti léčebných možností nebo i výskytu nemocí v zemi. V České republice by mělo být podle doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP [STL] pro zajištění národní soběstačnosti v registru dárců plné krve a krevních složek 300 tisíc evidovaných dárců. To odpovídá zhruba třem procentům populace. Podle údajů z roku 2018 bylo v tomto registru zapsáno zhruba 253,5 tisíců dárců plné krve.

„K zajištění cca 400–410 tisíců odběrů plné krve ročně [zjištěno na podkladě statistik ÚZIS z posledních let] a při frekvenci odběrů cca 1,9 odběru plné krve u dárce ročně, což je průměr za posledních pět let, je potřebné odebrat cca 215 tisíc osob. Počet evidovaných dárců by měl být zhruba o 40 procent vyšší,“ uvádí ve své zprávě k zajištění národní soběstačnosti STL ČLS JEP.

Ne všichni evidovaní dárci se totiž dostaví k odběru plné krve v daném roce. A dále: Průměrný počet odběrů na dárce by neměl podle STL stoupat.

Plné krve je nedostatek, krevní plazmy nadbytek! Proč?

Obnova registru dárců plné krve

Udržet dostatečný počet evidovaných dárců v registru je možné pouze za předpokladu, že se dárci v něm zapsaní budou také průběžně obnovovat. Podle STL by měli zdravotníci do registru přijmout optimálně zhruba deset až dvanáct procent prvodárců ročně, což odpovídá 30 až 33 tisícům nových dárců [osoba, která darovala krev nebo její složku poprvé v životě, pozn. red.]. Podle údajů z registru ale nejsou ani tady čísla příliš uspokojivá. V roce 2018 do registru dárců plné krve přibylo zhruba 27,3 tisíc prvodárců.

„Ačkoli se nejedná o dramatický stav, je potřeba doplnit registry dárců plné krve celkem o cca 50 tisíc jmenovitých dárců. Je třeba zvýšit náborovou aktivitu o tři až šest tisíc nových dárců [prvodárců, pozn. red.] plné krve za rok,“ upozorňuje STL.

Dárců krevní plazmy je ale nadbytek

Zatímco registr dárců plné krve potřebuje nové a pravidelné dárce získat, registr dárců krevní plazmy má stavy vysoko nad doporučenou hodnotou. Podle údajů z roku 2018 čítá registr dárců pro plazmaferézu [odběr krevní plazmy prováděný pomocí separátorů, pozn. red.] 120 tisíc osob. K zajištění dostatečného množství krevních derivátů pro Českou republiku je podle STL třeba zpracovat zhruba 200 tisíc litrů plazmy. Pro zajištění národní soběstačnosti by tak stačil třikrát menší počet evidovaných dárců, tedy zhruba 40 tisíc.

„I když je v ČR stanoven pro dárce maximální počet odběrů plazmaferézou na 26 odběrů za rok, v praxi připadá na jednoho dárce v průměru cca pět odběrů. K zajištění 200 tisíc plazmaferéz za rok je tedy třeba mít v registru zhruba 40 tisíc pravidelných dárců plazmy,“ vysvětluje STL.

Upozorňuje však, že tento počet není možné stanovit přesně. Důvod je, že mnoho dárců plazmy daruje i plnou krev nebo jiné složky krve. Registry se proto překrývají. Z plné krve se totiž pro frakcionaci získává zhruba 60 tisíc litrů plazmy ročně. 150 tisíc litrů plazmy je pak třeba odebrat technikou plazmaferézy. To značí provést 200 tisíc plazmaferéz ročně.

„Registr dárců plazmy pro klinické použití i průmyslové zpracování je v ČR ve vztahu k domácí spotřebě plazmy pro klinické použití a krevních derivátů více než dostatečný a je vhodné ho využít i ve prospěch odběrů plné krve. Zejména v oblasti žádaných krevních skupin univerzálního použití [krevní skupina 0, pozn. red.],“ uvádí STL.

Odběry krve a krevní plazmy ke speciálním účelům

Transfuzní oddělení odebírají krev a krevní složky také ke speciálním účelům. Jde o takzvané aferézy. Tedy odběry, při kterých se separuje z krve dárce určitá krevní složka a ostatní jsou dárci zároveň vraceny. Jde například o dárcovství krevních destiček [trombocyty], červených krvinek [erytrocyty], nebo výše zmiňovanou krevní plazmu.

Co říká legislativa

Podmínky pro odběr krve její zpracování na transfuzní přípravky upravují zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Dále zákon 378/2007 Sb., o léčivech, a vyhláška 143/2008 Sb., o lidské krvi, ve znění pozdějších předpisů.

Koncepci transfuzní služby v ČR stanovuje Metodické opatření MZd ČR č.j.15288/97/OZP/2-3/1-10.4.1997. Vychází se ze zásady národní soběstačnosti při zajištění krve a jejích složek a principu dobrovolného a bezplatného dárcovství krve a jejích složek.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here