Důvody pro celoplošné znovuzavedení roušek od 1. září jsou podle Ministerstva zdravotnictví [MZ ČR] jasné. S koncem prázdnin se čeká větší pohyb lidí, děti se vrátí do škol, rodiče do práce. Chladnější počasí nás navíc více uzavře ve vnitřních prostorách. Ale jsou tu prý i ekonomické důvody, roušky totiž skoro nic nestojí.

S novým školním rokem začne v Česku po zhruba 4měsíční pauze znovu platit celoplošná povinnost nošení roušek. A to zřejmě až do jarních měsíců. Jde o mimořádné opatření, kterému předcházelo jednání Rady vlády pro zdravotní rizika.

„Nošení roušek je základní nástroj k zamezení šíření nemoci covid-19. Není to nic anomálního. Když se podíváme na situaci ve vyspělých státech, tak nošení roušek je naprostým standardem. ČR je v tomto spíše anomální,“ vysvětlil při prezentaci pravidel ke znovuzavedení roušek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

K restrikcím s celorepublikovou působností pak uvedl, že ty se týkají pouze roušek. Vyloučil plošné uzavírání provozoven a firem, které připustil pouze v případě potřeby v okresech a regionech. A také řekl, že zavedení povinnosti celoplošného nošení roušek je navíc výhodné i z ekonomických důvodů.

„Nošení roušek nás nic nestojí, ale pomůže nám zvládnout epidemiologickou situaci,“ upřesnil ministr zdravotnictví.

Roušky se vrátí v září, ale zkrátí se doba pro karanténu

V této souvislosti je třeba také uvést, že nošení roušek skutečně nic nestojí, ale pořízení například nanoroušek pro čtyřčlennou rodinu vyjde na tisíc i více korun. Přičemž je jasné, že roušky je třeba v čase obnovovat, čímž náklady na ně dále rostou. Na druhé straně je nutné uvést, že náklady domácností na pořízení roušek, budou jistě nižší, než by bylo další vypnutí ekonomiky. To znamená uzavření firem, provozoven a jiných zařízení.

Od 1. září se nosí roušky všude

Roušku si lidé v Česku od 1. září musí nasadit ve vnitřních prostorách staveb. Tedy ve všech prodejnách, na úřadech, u soudů [s výjimkou soudců, účastníků řízení, svědků, znalců a tlumočníků]. Dále na poště, v obchodních centrech, v zařízeních poskytující služby, tedy u kadeřníka, manikéra, pedikéra, maséra, aj. Také v kostele, na svatbě a dalších obřadech [s výjimkou novomanželů při skládání manželského slibu]. Opatření se týká i účastníků kulturních akcí v divadle, kině, cirkuse. Výjimku mají pouze vystupující osoby, tedy umělci. Povinnost se vztahuje i na zařízení zdravotních a sociálních služeb. Roušku je třeba si nasadit i před vstupem do lékárny a veřejného dopravního prostředku, i taxíku.

Návrat dětí do školy jen v roušce

Roušky budou muset od září nosit i děti ve škole. A to v prostorách školy, tedy v chodbách, jídelně a dalších společných prostorách. Sejmout roušku smí pouze ve své kmenové třídě a pak ve školní jídelně, avšak jen tehdy, budou-li konzumovat jídlo.

„Roušky budou povinné ve společných prostorách, na chodbách nebo ve frontách na výdej jídla v jídelnách. Při konzumaci logicky nikoliv,“ upřesnil Adam Vojtěch.

Pedagogové budou muset dále dbát na dodržování základní prevence u dětí. Tedy dostatečné rozestupy, mytí rukou a nošení ústenek. U vstupu do školy, v každé třídě či pracovně budou umístěny dávkovače s dezinfekcí a děti se budou moci pohybovat bez roušky pouze ve své třídě.

Manuál pro školy určuje podobu výuky po prázdninách

Roušku smí lidé odložit při konzumaci jídla a pití

Zakrýt si ústa a nos si musí od září zakrýt i cestující ve veřejné dopravě. Tedy v městské hromadné dopravě, v meziměstských spojích vlakem či autobusem i při jízdě taxíkem. Pozor, nařízení se týká také cestování v autobusech jiné než veřejné dopravy, jako jsou například organizované zájezdy.

Opatření se netýká pouze řidičů ve veřejné dopravě, to pokud nebudou v přímém kontaktu s cestujícím. Odložit roušku bude možné také v případě konzumace potravin a nápojů v prostředcích veřejné dopravy, pokud konzumaci umožňuje přepravní řád. Obdobná pravidla budou nastavena také u provozoven stravovacích zařízení jako jsou restaurace, kavárny či bary. Do nich hosté přicházejí s ochranou nosu a úst a při usazení se ke stolu roušku snímají. Důvody takového nařízení jsou stejné jako na jaře.

„Je to o tom, že se hosté sedící u jednoho stolu dívají jeden na druhého. V momentě, kdy se postaví u stolu už mají větší rozptylovou vzdálenost do okolí. Proto by si tu roušku měli nasadit,“ vysvětlil na jaře vedoucí epidemiologické skupiny při MZ ČR Rastislav Maďar.

Podle něj se povinnost nošení roušek od září vztahuje také na obsluhující personál v provozovnách stravovacích služeb. Přichází totiž do kontaktu s větším množstvím osob.

Při pohybu po stravovacím zařízení, tedy mimo dobu konzumace se tato povinnost vztahuje také na hosty,“ objasnil pravidla.

Hygienici znovuzavedení roušek vítají

Zářijovou povinnost nošení roušek navrhli i schválili hygienici. Ředitelka Hygienické stanice hl. města Prahy Zdeňka Jágrová jejich návrat predikovala již na tiskové konferenci MZ ČR 4. 8. 2020, kde zmínila, že roušky se znovu zavedou i v nadzemních částech MHD, jakmile se jen trochu ochladí.

Mládež a mladí lidé jsou neukáznění, stěžují si hygienici

Podle hlavní hygieničky ČR Jarmily Rážové je důvodů pro znovuzavedení roušek hned několik. Za prvé významně snižují riziko přenosu nemoci covid-19 a nejenom jí, ale i dalších respiračních nemocí. Rouška je podle ní jednoduchou bariérou, která významně snižuje riziko přenosu a to až několikanásobně.

„Dochází k pětinásobnému snížení rizika přenosu nemoci, když se tedy rouška správně nasadí. Je to jednoduchá bariéra, která brání přenosu kapének na jiné osoby,“ vysvětlila.

Upozornila na to, že v září se navíc začnou lidé více potkávat v uzavřených prostorách. Začnou se více přepravovat. A taktéž na podzim začne každoroční sezóna zvýšeného výskytu jiných respiračních nemocí a později i chřipky.

Život se začne koncentrovat do vnitřních prostor a riziko nákazy bude vyšší. Tento způsob ochrany [nošení roušek] je namířen i na ochranu rizikových skupin,“ dodává.

A koho se znovuzavedení roušek netýká?

Povinné nošení ochrany dýchacích cest se nevztahuje stejně jako na jaře pro děti do dvou let věku a osoby s poruchou intelektu. Dále se nevztahuje na sportovce v tělocvičnách, ve fitness centrech, pro osoby pobývajících na vnitřním koupališti, při saunování, v lázeňském či obdobném léčebném nebo rehabilitačním bazénu.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here