Pandemie covidu-19 přinesla nové otázky i do pojištění. Lidé se často zamýšlejí nad tím, zda uvádět v životní pojistce prodělané onemocnění covid-19. Anebo, co chtít od životního pojištění v případě postcovidového syndromu.
Dlouhodobé následky po prodělaném onemocnění covid-19 u nás podle stávajících medicínských poznatků řeší přes deset procent pacientů. Odborníci pak mluví o takzvaném postcovidovém syndromu. Pacienti s jeho diagnózou trpí i několik týdnů po úzdravě bolestí kloubů, svalů, více se potí, špatně se soustředí, jsou unavení. Někteří trpí dokonce výpadky paměti, takzvanou mozkovou mlhou. Podle lékařů bývají i více dušní a mají suchý kašel, který doprovázejí bolesti na hrudi. Pacienti s takovými příznaky, které trvají déle než dvanáct týdnů od propuknutí covidu-19, se mají obrátit na svého ošetřujícího lékaře. Praktický lékař je pak v případě podezření na postcovidový syndrom odešle na podrobné vyšetření ke specialistovi – pneumologovi.
„Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede spirometrii, tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ vysvětluje předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP [ČPFS] Ivana Čierna Peterová.
Obezřetnější k příznakům postcovidového syndromu mají být dle lékařů hospitalizovaní pacienti pro těžší průběh covidu-19 a ti, kteří se i po dvou měsících od infekce stále potýkají s dýchacími obtížemi.
Postcovidový syndrom a změny v životní pojistce
Častou a zcela oprávněnou otázkou pak pro pacienty především s těžším průběhem, případně s trvalejšími následky po onemocnění covid-19 je, jestli u nich nedošlo k nějaké změně, která ovlivní podmínky jejich smlouvy o životním pojištění. Upravit smluvní podmínky kvůli vážnému průběhu covidu-19 stejně jako ho uvádět v nově uzavíraných pojistných smlouvách odborníci svým klientům jednoznačně doporučují.
„Určitě doporučuji uvádět prodělání covidu-19 do zdravotního dotazníku, včetně informace, jaký mělo onemocnění průběh,“ potvrzuje ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Za podstatné dále považuje pojišťovnu informovat o tom, jestli zdravotní stav pacienta kvůli covidu-19 vyžadoval hospitalizaci v nemocnici.
Zmiňuje i možnost pojištění se proti covidu-19 v rámci životního pojištění a jeho trvalým následkům. U takových smluv je třeba věnovat pozornost především ujednání o výlukách na zdravotní problémy, kterými klient trpěl ještě před uzavřením samotné smlouvy.
„Pak by v případě, že lidé covid-19 prodělali před počátkem smlouvy, neplnily,“ upozorňuje Martin Švec.
Ve výluce z krytí rizik podle něj často bývají také psychické potíže jako následek některého z onemocnění. Tedy i tomu je třeba při uzavírání smlouvy věnovat větší pozornost.
Pandemie otevřela nemnohým oči
Podle Martina Švece by lidé ale měli myslet na pravidelnou aktualizaci pojistných smluv nejenom po covidu-19, ale i pravidelně v čase podle toho, jak se mění jejich životní potřeby a také výše příjmu.
„Smlouvy o životním pojištěním je třeba aktualizovat stejně jako smlouvy o pojištění majetku. Stejně jako roste cena nemovitosti, tak se zvyšuje i příjem lidí a od něj nastavené výše pojistných částek,“ vysvětluje.
Jsou tu ale i zdravotní aspekty. Nemnoho lidí pandemie covidu-19 donutila přemýšlet nad hodnotou vlastního zdraví. Někteří začali pravidelně běhat, aktivně chodit, zdravě a méně jíst a zbavili se třeba zlozvyku kouření a častého pití alkoholu. I takové změny se pak vyplatí v pojistné smlouvě, respektive v jejím zdravotním dotazníku uvést.
„Ano, je možné pojišťovnu požádat o přehodnocení a pokud měl třeba výluku na určitou část těla po úrazu nebo přirážku za nadváhu, pojišťovny většinou toto zohlední a pojistnou smlouvu klientovi k jeho prospěchu upraví,“ potvrzuje Švec.
O zdraví je třeba pečovat i v době covidu
Stejné platí také v opačném případě. Konkrétně například užívání nikotinu se pojišťovně hlásí za všech okolností. Odborníci zároveň připomínají zbytečné podceňování pravidelných a včasných kontrol u lékaře kvůli strachu z nákazy covidem nebo domněnky, že se k lékaři v době lockdownu či obecně kvůli koronaviru prostě nesmí.
„Bohužel i my jsme v našem pojistném kmeni zaznamenali několik případů, které kvůli lockdownům a zanedbávané ostatní péče byly diagnostikovány později a později tedy byla zahájena i adekvátní léčba,“ říká Martin Švec.
A problém byl podle něj často na straně klientů, kteří odkládáním návštěvy lékaře zbytečně ztratili v některých případech i několik měsíců času.
–VRN–
