Lékaři Ústavu soudního lékařství pitvali přes 1 100 těl

0
51
soudniho_lekastvi
Lékaři Ústavu se v minulosti podíleli na vyšetřování dodnes neobjasněném úmrtí syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka. Na obrázku okno Černínského paláce, z něhož měl údajně vyskočit. / Foto: ZdraveZpravy.cz

Lékaři z pražského Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] loni zajistili přes 1 100 pitev. Dvě třetiny připadají na pitvy zdravotní, zbývající pak na pitvy soudní, které nařídí policie či soudní znalec.

Zdravotní posudky zpracovávají lékaři Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN již od druhé poloviny 17. století. Zjišťují při nich příčiny smrti především pitváním a zkoumáním makroskopických a mikroskopických změn v lidském těle.

„Na soudním lékařství provádíme dva typy pitev – zdravotní a soudní,“ přibližuje práci tamějších lékařů primářka Ústavu Klára Neureutterová.

Pitvy zdravotní indikuje prohlížející lékař přímo na místě nálezu těla. Tedy mimo zdravotnické zařízení. Při podezření na otravu zemřelé osoby provedou lékaři ještě toxikologické vyšetření.

Oproti tomu soudní pitvu nařizují orgány činné v trestním řízení [policie, soudy, státní zástupce, pozn. red.] v situacích, kdy mají u úmrtí pochybnosti.

„Ke každému tělu přistupujeme tak, že jde o násilný čin, u zdravotní pitvy bývají velká překvapení,“ říká Neureutterová.

Nutná je už i molekulární genetika

V soudním lékařství je dále důležitá znalost chirurgie, traumatologie [posuzování mechanismu vzniku poranění, pozn. red.], interní medicíny a toxikologie. V posledních letech se soudní lékař dle zástupce přednosty Ústavu Alexandera Pilina neobejde ani bez znalosti molekulární genetiky a pokročilých zobrazovacích metod.

„Ten, kdo se chce soudnímu lékařství věnovat, musí absolvovat specializační výcvik na patologii a teprve pak na soudním lékařství,“ vysvětluje s tím, že to celé trvá pět let.

Nicméně dodává, že soudní lékařství je obor hloubavý, plný napětí a překvapení. Lékaři Ústavu se v minulosti podíleli na vyšetřování nechvalně známých zločinů, mezi které patří případ spartakiádního vraha Jiřího Straky. Anebo na neobjasněném úmrtí syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka [viz fotografie okna, ze kterého měl údajně vyskočit zády ven Jan Masaryk, pozn. red.].

Více než 1 100 pitev ročně

Loni v Ústavu, kde pracuje sedm lékařů, pitvali přes 1 100 těl. Přičemž 70 procent připadá na zdravotní a zbytek na soudní pitvy. S násilnou příčinou smrti se u nás v posledních letech nesetkávají soudní lékaři tak často, jako je tomu v zahraničí. Primářka Neureutterová ale upozorňuje na další význam pitevních nálezů.

„Když lékaři během pitvy zjistí závažné infekční onemocnění, jako například tuberkulózu či momentálně infekci covidu-19, mají povinnost to nahlásit na hygienickou stanici,“ říká.

Ta pak v závislosti na výši rizika a s ohledem na ochranu veřejného zdraví vydává ochranná opatření. V době pandemie covidu-19 tak lékaři zjišťovali nákazu koronavirem při všech nařízených pitvách. Ochranné pomůcky nosí lékaři i dnes. Není totiž stále jasné, jestli je koronavirus infekční i po smrti.

Součást soudního lékařství je i toxikologie

Ve speciálních laboratořích Ústavu se provádí i toxikologická vyšetření, která mají pomoci objasnit příčinu smrti při podezření na otravu neznámou látkou. Mimo to ale běžně analyzují například vzorky krve řidičů na přítomnost alkoholu nebo jiné omamné látky.

Hlavní metoda lékařů pro stanovení hladiny alkoholu v krvi je plynová chromatografie. Její výsledky si pak ověřují s pomocí takzvané Widmarkovy metody [jodometrická titrace].

Plynovou chromatografií dokáží odborníci stanovit i těkavé látky, například aceton, acetaldehyd a toluen. V krvi zemřelého se pak prokazuje přítomnost oxidu uhelnatého při podezření na otravu takovouto látkou. A například při otravě kyanidy lékaři prokazují přítomnost kyanidových iontů v žaludku.

K dalším úkolům toxikologických laboratoří Ústavu je stanovení léčiv a drog v biologickém materiálu. V případě střelného poranění pak lékaři prokazují dusitany, jako důkazu přítomnosti střelného prachu v okolí místa vstřelu a výstřelu.

O soudní lékařství je mezi mediky zájem

V Paze dnes fungují tří ústavy soudního lékařství [při 1., 2. a 3. LF UK, pozn. red.] a pak ještě při Ústřední vojenské nemocnici. Přičemž spádovost určuje územní rozčlenění, všechny ústavy pak zajišťují pokrytí pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj. Byť u nařízené soudní pitvy si místo jejího provedení může sám rozhodnout státní zástupce.

Podle lékařů z Ústavu soudního lékařství 1. LF UK a VFN je o obor mezi mediky zájem. V Česku působí zhruba 60 až 70 soudních lékařů s převahou žen.

„O zájemce není nouze, každý rok se nám hlásí medici, že by měli po promoci zájem o studium soudního lékařství,“ říká Alexander Pilin.

Dodává zároveň, že studium soudního lékařství je velmi náročné a zdlouhavé. Jeho základem je výborná znalost patologie, ale i dalších medicínských oborů, jako je histologie. Ta zajistí vyšetřování tkáňových změn, které může ukázat, zda ke zranění zemřelého došlo zaživa, nebo až po smrti.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here