Léčbu pacientů s Alzheimerem zlepší nové postupy

0
844
pacientu_s
Ilustrační foto: Pixabay.com

Ucelenou zdravotní péči o pacienty s demencí v Česku zajistí nové doporučené postupy. Ty přesněji vymezí role praktiků a specialistů. Zlepšení se dočká i diagnostika, léčba, úhrady a preskripce léků. Pacientů s demencí přibývá.

Pacientů s diagnostikovanou demencí žije v Česku přibližně 140 tisíc. Při udržení stávajícího trendu s ohledem na demografický vývoj společnosti se počty pacientů s nějakým typem demence do roku 2050 zvýší na bezmála 300 tisíc.

„Demence jsou věkově vázaná onemocnění. A tím jak stoupá stáří populace a přibývá seniorní populace, tak bude přibývat i případů demence. Do budoucna to bude velká zátěž pro zdravotní systém,“ říká přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Robert Rusina.

Zdravotní péče u pacientů s demencí se sjednotí

Rusina dále upozorňuje, že onemocnění demencí patří k nejvíce poddiagnostikovaným nemocem. Lidé se totiž mylně domnívají, že poruchy paměti a zmatenost k vyššímu věku zkrátka patří a nepovažují je za příznak nějakého onemocnění. Opak je ale pravda.

„My jsme překvapeni, v jak pozdním stadiu demencí jsou pacienti odesíláni k nám do specializovaných poraden,“ konstatuje Rusina.

Terapeutické ovlivnění nemoci je dle něj o to významnější, čím dříve se s ním začíná. V této souvislosti uvádí, že reálné číslo pacientů s demencí u nás může být až o polovinu vyšší.

Demence trápí každého třináctého člověka nad 65 let

Poddiagnostikovanost ale není jediný problém v péči o pacienty s demencí, byť velmi souvisí i s dalším nedostatkem. V Česku totiž neexistují jednotné doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu onemocnění.

„Do terapie v určitých bodech vstupují neurologové, psychiatři, geriatři, praktičtí lékaři a další odbornosti. A každý má své doporučené postupy. A ty se různě překrývají,“ vysvětluje Robert Rusina.

Tato doporučení nejsou dle něj vždy jednotná. V některých věcech se dle něj sice i doplňují, ale jindy zase i vylučují. I následkem toho se pak někteří pacienti dostávají k léčbě pozdě. Nejednotnost v péči o pacienty s demencí pak dopadá i na jejich rodiny. Ty nevědí, ke kterému lékaři, kdy zajít, na co mají nárok a neorientují se ani v systému sociálních podpor.

Na systémové změně již lékaři pracují

Po loňském schválení Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 [NAPAN], tak od letošního ledna lékaři napříč několika obory pracují na doporučených postupech právě pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a dalších kognitivních poruch. Projekt zčásti podpořily Fondy EHP.

Své zástupce do pracovní skupiny delegovala i Společnost všeobecného lékařství, Společnost geriatrická, psychiatrická a také neurologická.

„Cílem je mít společný mezioborový konsensus,“ uvedla k projektu garantka geriatrie 3. LF UK a Interní kliniky FN Královské Vinohrady Hana Vaňková.

Dodala, že v postupech se jasně definují kompetence lékařů, systém diagnostiky, léčby, úhrady úkonů a také možnosti předepisovat léčbu.

„V doporučených postupech se chceme soustředit hodně na věkovou skupinu lidí s vykázanou Alzheimerovou nemocí, protože podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR naprostá většina těchto pacientů je ve věku nad 75 let. A současně vidíme, že v populaci lidí s Alzheimerovou nemocí jsou časté další komorbidity,“ přibližuje Vaňková.

Na covid-19 dopláceli zejména starší lidé s demencí

Podle ní je i otázka, jak kognitivní porucha ovlivňuje další onemocnění pacienta. Jako typický příklad uvádí diabetes a užívání léků na něj. Kdy jeden den pacient užije dvojitou dávku léků na diabetes a další den je zcela vynechá.

Dodejme, že nová doporučení v léčbě demencí upozorní i na nerovnoměrnou dostupnosti zdravotní péče pro pacienty s nemocí v Česku. Přičemž dnes platí, že většina lékařů na kognitivní poruchy je hlavně v nemocnicích. A naopak chybí dostupnost ambulantní péče v regionech vzdálených od velkých měst.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here