Na covid-19 dopláceli zejména starší lidé s demencí

0
131
s_demenci
Foto: Pixabay.com

Covidu-19 ve srovnání s ostatními nakaženými výrazně častěji podléhali starší lidé s demencí. Vyšší nemocnost a úmrtnost u nich způsobovala hlavně sociální izolace, jež je častá příčina vzniku somatických a duševních poruch. Uvedli to zástupci Gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Nějakým typem demence u nás trpí přibližně 15 procent lidí starších 80 let. A právě ti na covid-19 podle Gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP umírali v minulých měsících častěji než starší lidé bez demence.

„U pacientů s demencí docházelo v případě onemocnění covid-19 častěji k rychlejší progresi do kritického stavu a měli častěji atypický průběh nemoci než kognitivně normální,“ potvrzuje předsedkyně společnosti Martina Zvěřová.

Dodává, že zdravotní péče se v době pandemie covidu poskytovala přednostně kognitivně normálním nemocným. Zároveň upozorňuje na to, že nákazou covidem-19 je ohrožena hlavně seniorní populace. Starší lidé jsou totiž citlivější k infekci, mají větší riziko závažného průběhu nemoci a progrese do kritického stavu onemocnění. Také doba rekonvalescence u nich trvá podstatně delší dobu než u mladšího člověka. Situace je dle jejích slov pak ještě horší u starších lidí s nějakým typem demence.

Pandemie zasáhla zařízení sociální péče

Onemocnění covid-19 se loni rychle šířilo i v zařízeních sociální péče a právě v nich pobývá nejvíce lidí s diagnózou demence. Podle společnosti dostupná data potvrzují, že v celosvětovém měřítku 29 % až 75 % zemřelých v důsledku pandemie covidu-19 z pečovatelských zařízení bylo nemocných demencí. Přičemž nejčastěji se vyskytující formou demence je Alzheimerova nemoc.

„Lidé s demencí jsou ohroženi nejen těžkým průběhem covid–19, ale i restrikcemi v důsledku pandemie,“ upozorňují zástupci společnosti.

Pacienti s demencí trpí zvýšením osaměním a nedostatečnou sociální stimulací. Což se negativně odráží na jejich psychickém stavu. Prohlubuje se sociální izolace, jež je jednoznačně rizikový faktor pro rozvoj somatických a duševních poruch a vede u nich k vyšší nemocnosti a úmrtnosti.

Demence trápí každého třináctého člověka nad 65 let

„Sociální izolace je spojena především s depresí, nedostatečnou kvalitou spánku, úzkostí, poruchami paměti a schizofrenií, také narušuje kognitivní funkce. Zvyšuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění, zhoršuje funkci imunitního systému,“ vyjmenovává Martina Zvěřová.

Upozorňuje i na další důsledky restrikcí v pandemii. Těmi jsou větší zátěž na pečovatele a snížení dostupnosti lékařské péče v důsledku pandemické situace. Pacienti či jejich příbuzní z obavy z nákazy infekce zůstávají doma a odkládají návštěvu lékaře na neurčito.

Praktičtí lékaři už smí předepsat kognitiva

Odborníci navíc předpovídají, že po skončení pandemie počty pacientů s duševním onemocněním, a tedy i ti s demencí, porostou. Podle prvních publikovaných údajů totiž onemocnění covid-19 zhoršuje kognitivních funkce, a to i u zdravých lidí.

„Projeví se jistě také vliv změn životního stylu a sociální izolace,“ upozorňují zástupci společnosti s tím, že v době pocovidové sehraje důležitou roli dostupná kvalitní péče.

Zpřístupnit kvalitní a včasnou léčbu pomůže uvolnění preskripce takzvaných kognitiv, tedy léků určených k léčbě demencí, hlavně pak Alzheimerovy nemoci, pro praktické lékaře.

„Od června loňského roku tak pacienty s tímto typem demence po důkladném vyšetření a nastavení medikace specializovaným lékařem vedou jejich ambulantní lékaři, kteří jim také mohou předepisovat příslušné léky,“ vysvětluje Zvěřová.

Dříve mohli pacientovi s demencí předepisovat takové léky pouze specializovaní lékaři.

Lidé s demencí mají rychlejší progresi i atypický průběh

Nějakou formou demence trpí na celém světě kolem 50 milionů pacientů. V České republice jich žije zhruba 157 tisíc. 130 tisíc z nich trpí její těžkou formou. Každým rokem lékaři takové onemocnění diagnostikují u 20 tisíc nových pacientů, 2/3 nemocných představují ženy. A demografické predikce do budoucna nepředvídají žádné zlepšení situace.

Alzheimerovou nemocí celosvětově trpí čím dál více lidí

„Z demografických odhadů vyplývá, že v roce 2050 bude celosvětový počet nemocných demencí 3x vyšší než dnes, tj. bude tu cca 152 milionů pacientů s demencí, s převahou ve státech nízko a středně rozpočtových,“ říká Martina Zvěřová.

V České republice tak bude do 30 let žít na 400 tisíc lidí s nějakou formou demence, nejčastěji pak Alzheimerovou nemocí.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here