Ministerstvo odmítá žádosti o odškodnění za očkování

0
1954
odskodneni
Ministerstvo zdravotnictví ČR / Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

K odškodnění za následky očkování proti covidu-19 přijalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] dosud 63 žádostí za bezmála jednu miliardu korun. Vyřídilo zatím 19 z nich, žádné úřad nevyhověl.

Zdravotníci v Česku dosud podali více než 17,5 milionu dávek vakcín proti covidu-19. Plně očkovaných je u nás podle dat MZ ČR přibližně 6,8 milionu populace. Oznámeních na podezření nežádoucí reakce po podání proticovidové vakcíny přijal Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] více než 12 tisíc. Ministerstvo zdravotnictví pak aktuálně posuzuje dle jeho mluvčího Ondřeje Jakoba 44 žádostí o odškodnění následků očkování proti covidu-19 za necelých 618 milionů korun.

„Částky, o které žadatelé žádají, se pohybují v rozmezí od 18 269 korun do 100 milionů korun,“ uvedl.

Ministerská vyhláška upravující odškodnění za očkování stanoví přesný seznam nežádoucích reakcí, při kterých mohou poškození žádat o vyrovnání škody. V případě covidu-19 může jít o anafylaktický šok, záněty srdečního svalu, přesněji pak myokarditidu a perikarditidu.

Dále pak o snížení počtu krevních destiček s vyšším rizikem krvácení [imunitní trombocytopenie], vznik krevní sraženiny a její uvolnění do krevního řečiště [tromboembolie] nebo akutní otoky končetin související se sníženým krevním tlakem a zahuštěním krve. Což je onemocnění známé jako syndrom kapilárního úniku. U každé komplikace vyhláška také přesně stanoví, v jakém čase po očkování se musí vyskytnout.

Jakou zkušenost má s vedlejšími účinky SÚKL

V posledních šesti letech před epidemií koronaviru u nás zdravotníci a pacienti lékovému ústavu nahlásili zhruba 700 až 1 200 podezření na nežádoucí účinky po očkování za rok. Po podání látky proti covidu-19 je to zatím asi desetkrát tolik.

„Největší četnost mají takové ty nejmírnější a nejlehčí podezření na nežádoucí účinky. Jako je třeba reakce v místě vpichu, což se stává i u jiných vakcín. Nebo třeba nějaké příznaky podobné lehké chřipce. Někoho pobolívá hlava, někoho klouby. Jsou to většinou příznaky mírného až středního charakteru, které odeznívají v řádu hodin nebo několika málo dní,“ popsala hlášené reakce na vakcíny proti covidu-19 v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka SÚKL Irena Storová.

SÚKL neřeší očkovací strategii, říká Irena Storová

Podle ní v praxi platí, že stejně jako u jiných nových vakcín a léků, bude i četnost hlášení u proticovidových vakcín postupně klesat. Což je dle ní přirozené, protože na ně přestane být upřena taková pozornost jako na samotném začátku.

Po zahájení vakcinace spustil SÚKL webový formulář, který hlášení zjednodušil. Dle informací na webu ústavu je u všech léčivých přípravků celosvětově nahlášeno asi pět procent nežádoucích účinků oproti očekávání a odborníci s tím při hodnocení bezpečnosti počítají. Výrobci účinky sledují již v klinických studiích a zveřejňují je v příbalovém letáku při uvedení přípravku na trh.

Lékaři z Iniciativy 21 upozorňují na podhlášenost reakcí

Zástupci Iniciativy 21, která se již dříve postavila proti plánovanému povinnému očkování vybraných skupin obyvatel proti covidu-19, vyzvali v tiskové zprávě zdravotníky, aby podezření na nežádoucí reakce hlásili více.

„Jedině hlášením všech podezření se vytvoří dostatečně robustní databáze nežádoucích účinků, jež ukáže, nakolik jsou vakcíny proti covid-19 bezpečné,“ uvedl ve zprávě epidemiolog Jiří Beran.

Odškodnit lze i následky po očkování proti covidu-19

Praktický lékař a pneumolog Jan Brodníček říká, že lékaři hlásí nežádoucí účinky minimálně.

„Specialisté to možná považují za úkol praktika a naopak. Představuje to administrativu navíc, nemají čas a neví, že SÚKL hlášení velmi zjednodušil. Pacienti a rodinní příslušníci netuší, že mohou nežádoucí účinky hlásit sami,“ uvedl.

Bereme vážně všechna podezření na nežádoucí účinky

Podle anesteziologa působícího v Norsku Emila Berty nejsou lékaři pro hlášení nežádoucích účinků nijak motivováni.

„Jde sice o zákonnou povinnost, ale ta reálně není nijak vymáhána. Naopak, takové hlášení je pro často administrativou přetíženého lékaře jen další zátěží, která má logicky nižší prioritu než péče o pacienta a vedení zdravotnické dokumentace,“ domnívá se Berta.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here