Uvolnění patentů omezí dostupnost léčiv, tvrdí výrobci

0
478
patentu
Pracovníci laboratoře na výrobu nejprodávanější mRNA vakcíny proti covidu-19 Comirnaty v německém Marburgu / Foto: BioNTech

Uvolnění ochranných patentů ve farmaceutickém průmyslu negativně ovlivní evropskou i národní síť výzkumných center i dostupnost nových léčiv. Alespoň to tvrdí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].

Rozsah práv duševního vlastnictví a dobu patentové ochrany ve farmaceutickém průmyslu začaly evropské i světové autority řešit v době pandemie covidu-19 v souvislosti s dostupností očkovacích látek proti tomuto tehdy zcela novému onemocnění. A duševní vlastnictví ve farmacii bude i jedno z významných zdravotnických témat českého předsednictví Rady EU.

Již dnes je téma diskutováno na úrovni Evropského parlamentu i Světové obchodní organizace. Výsledky jednání mohou do budoucna výrazně ovlivnit nejen evropské, ale i lokální investiční a výzkumné prostředí včetně dostupnosti budoucích léčivých přípravků,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.

Konstruktivní přístup AIFP zachovám, říká David Kolář

Proto považuje řešení problematiky práv duševního vlastnictví ve farmaceutickém průmyslu za velmi důležité. Podle něj to byla právě existující ochrana duševního vlastnictví, která přispěla k tomu, že Evropa dokázala rychle zajistit očkovací látky a léčbu pro své obyvatele.

Většina poslanců EP s uvolněním patentů nesouhlasí

O změně práv duševního vlastnictví a uvolňování patentů k některým léčivým přípravkům diskutovali loni v listopadu poslanci Evropského parlamentu [EP]. Většina z nich tehdy hlasovala proti takovým úpravám s argumentem, že by došlo k oslabení evropského zdravotnického výzkumu. Téma na stůl ale znovu vrátila Evropská komise [EK]. Její zástupci chtějí diskutovat případné úpravy legislativy týkající se duševního vlastnictví v oblasti léčiv na vzácná onemocnění nebo léčiv pro dětské pacienty.

„Tyto kroky však povedou k oslabení duševního vlastnictví. Což naruší atraktivitu Evropy jako světového lídra v oblasti zdravotnického výzkumu i situaci jednotlivých výzkumných center v jednotlivých členských státech EU,“ upozorňuje David Kolář.

EU prozatím neuvolní Africe patenty vakcín proti covidu

Zredukováním výzkumné aktivity v evropských zemích by se dle něj i zúžil počet na evropské půdě prováděných klinických studií. Což by v konečném důsledku vedlo k omezení dostupnosti nejmodernějších druhů léčby pro pacienty.

Namísto uvažovaného rozvolňování ochrany duševního vlastnictví je tak podle zástupců AIFP potřeba hledat systémové kroky vedoucí k širší dostupnosti léčivých preparátů. Řešení pak vidí například v optimalizaci pravidel volného obchodu, v odstranění překážek distribučního a dodavatelského řetězce léčivých přípravků a surovin. A za diskuzi stojí dle jejich názoru i zajištění větší solidarity ze strany bohatých zemí vůči chudším regionům.

Evropský systém ochrany duševního vlastnictví

Výrobci inovativních léčiv dále tvrdí, že stávající evropský systém ochrany duševního vlastnictví společně s dalšími nástroji farmaceutických pobídek stimulují vývoj nových léčiv pro pacienty na celém světě. Zároveň podporují výzkumný trh a chrání evropské know-how. A motivují i k investičním aktivitám v zemích EU. I argumentují:

  • Pobídky pro přípravky pro vzácná onemocnění: nárůst počtu nových léčiv o 88 procent!

Totiž: V roce 2000 EU přijala nařízení o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění. Jeho cílem bylo řešit potřeby 30 milionů Evropanů s diagnostikovaným vzácným onemocněním a více podpořit výzkum léčiv. Od jeho přijetí Evropská agentura pro léčivé přípravky schválila více než 160 léčiv na vzácná onemocnění. To je oproti předchozím letům 88% nárůst.

  • Pediatrické pobídky přinesly 50% nárůst počtu klinických hodnocení!

Totiž: V roce 2007 EU přijala nařízení o léčivých přípravcích pro pediatrické použití s cílem podpořit vývoj léčivých přípravků pro děti. Pediatrický výzkum se rázem stal nedílnou součástí obecného vývoje léčivých přípravků. Nařízení zavedlo povinnost farmaceutických společností provádět výzkum a vývoj svých přípravků i u dětí. V letech 2007 až 2016 EMA registrovala více než 260 nových léků pro děti. Podíl pediatrických klinických hodnocení se v těchto letech zvýšil o 50 procent.

Ochrana duševního vlastnictví přispívá k růstu HDP

Výrobci inovativních léčiv se odvolávají i na výsledky studie ECIPE [European Centre for International Political Economy] z letošního ledna. Z ní vyplývá, že průmyslová odvětví založená na duševním vlastnictví jsou v Evropě významnou ekonomickou silou. Mzdy v odvětvích náročných na duševní vlastnictví jsou v průměru o 47 procent vyšší než v odvětvích, která nejsou náročná na duševní vlastnictví. Odvětví se podílejí na 68 procent celkového vývozu EU a jsou motorem investic v hospodářství EU. Až 51 procent všech investic se uskutečňuje v souboru odvětví náročných na duševní vlastnictví.

Farma firmy odmítají uvolnění patentů covidových vakcín

Ze studie dále vyplynulo, že oblast farmaceutického průmyslu přináší nejproduktivnější pracovní místa s nejvyšší přidanou hodnotou. A to 161 tisíc eur per capita v EU ročně. Následuje je obor telekomunikací [156 tis. eur] a chemický průmysl [107 tis. eur].

„Tato odvětví jsou 2–3krát produktivnější než odvětví, která nejsou náročná na IP [duševní vlastnictví, pozn. red.],“ upozorňují zástupci AIFP.

Investiční aktivita ve farmaceutickém průmyslu tedy kromě vývoje nových léčiv pro pacienty a zvyšování úrovně medicínského poznání generuje i nemalé prostředky hrubého domácího produktu. Stejně tak podporuje aktivitu výzkumných ústavů a zaměstnanost v přidružených odvětvích. Samotná realizace klinických hodnocení značí i významný zdroj příjmů pro zdravotnická zařízení a plátce zdravotní péče v zemích EU.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here