SZÚ v Česku předběžně potvrdil opičí neštovice

0
148
opici
Ilustrační foto: Pixabay.com

Nákazu opičími neštovicemi v Česku [24.5.] potvrdili u jednoho ze tří zkoumaných vzorků pracovníci Národní referenční laboratoře [NRL]. Onemocnění si pacient dovezl z hudebního festivalu v Antverpách. Zbylé dva případy jsou negativní.

Vzorek k laboratorní analýze přijala NRL Státního zdravotního ústavu [SZÚ] od jednoho z pražských lůžkových zařízení. Pracovníci pražské hygienické stanice tak obratem začaly trasovat veškeré rizikové kontakty nemocných. Prvně předběžně potvrzená osoba dle SZÚ pobývala s přáteli začátkem května na hudebním festivalu v belgických Antverpách.

„Po návratu začala vnímat první nespecifické příznaky od zarudlých až slzících očí, přes postupný výskyt vyšších tělesných teplot od 37,5 do 39 st. C, až po výsev bolestivých pupínků na pokožce připomínajících akné na určitých částech těla. Pupínky se postupně měnily v praskající puchýřky, které po prasknutí bolet přestaly,“ popsala příznaky nakažené osoby ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy [HSHMP] Zdeňka Shumová.

Podle vedoucí NRL pro chřipku a nechřipková virová onemocnění Heleny Jiřincové dnes obdržela její laboratoř k analýze celkem tři vzorky od různých osob. Přičemž jeden z nich již v dopoledních hodinách vyhodnotila jako předběžně pozitivní.

Pro definitivní potvrzení či vyvrácení nákazy Orthopoxvirem, který způsobuje onemocnění opičími neštovicemi, je podle pravidel ECDC/WHO ještě nutné potvrdit metodou PCR nebo celogenomovou sekvenací,“ uvedla Helena Jiřincová s tím, že definitivní výsledky budou zřejmě příští týden.

A k nákaze se na sociálních sítích vyjádřil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]:„Není ale žádný důvod k panice. Nemoc není vysoce infekční, riziko nákazy je malé.“

Vzorky od dalších dvou podezřelých osob z nákazy opičími neštovicemi odborníci z NRL vyhodnotili jako negativní.

„Národní referenční laboratoř pro průkaz infekčních agens elektronovou mikroskopií označila další dva vyšetřované vzorky za NEGATIVNÍ na opičí neštovice,“ uvedl v tiskovém prohlášení SZÚ s tím, že potvrzení je definitivní a nepotřebuje další ověřování.

Opičí neštovice značí karanténu

Podle pražských hygieniků poputují všechny vytrasované kontakty v riziku do karantény. Následujících 21 dnů od posledního kontaktu s nakaženou osobou pak budou pečlivě sledovat svůj zdravotní stav. Což zahrnuje měřit si pravidelně teplotu a sledovat příznaky nemoci. V případě opičích neštovic jde tedy zřejmě o výsev neštovic kdekoli na těle.

„Rizikové kontakty se v průběhu uvedených 21 dnů musí zdržet veškerých sexuálních a tělesných kontaktů s dalšími osobami, nesmí darovat krev a jiné krevní deriváty,“ upozorňuje ve své tiskové zprávě SZÚ.

Stávající poznatky totiž dle jeho zástupců ukazují, že přenosu nákazy nemusí při sexuálním kontaktu plně zabránit ani použití kondomu. Nákaza opičími neštovicemi se může drobnými kapénkami při déle trvajícím úzkém tělesném kontaktu přenést i respirační cestou. A stejně jako tomu bylo při pandemii koronaviru i při příznacích typických pro opičí neštovice se ubírají lidé do samoizolace. Výjimkou je lékařské vyšetření a laboratorní testování.

„Osoby v riziku onemocnění by dále až do okamžiku definitivního vyloučení nákazy měly omezit osobní kontakty s malými dětmi, těhotnými ženami a osobami se sníženou imunitou,“ zdůrazňují pracovníci SZÚ.

Opičí neštovice vědci objevili v opičích koloniích

Opičí neštovice vědci vůbec poprvé objevili v koloniích opic chovaných pro výzkum v roce 1958. Tehdy šlo hned o dvě ohniska nemoci, která se na první pohled velmi podobala neštovicím. Odtud pochází i název opičí neštovice.

První případ opičích neštovic u člověka lékaři potvrdili v roce 1970 v Demokratické republice Kongo. Od té doby se opičí neštovice u lidí projevily v několika dalších zemích střední a západní Afriky. Především v Kamerunu, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, Gabonu, Libérii, Nigérii, Republice Kongo a Sierre Leoně. Většina nakažených v posledních letech připadá na Demokratickou republiku Kongo.

V důsledku mezinárodního cestování a převozem zvířat se opičí neštovice vyskytly následně i mimo africký region. Konkrétně ve Spojených státech, v Izraeli, Singapuru a nyní nákaza prostupuje Evropou.

Monkeypox vypadají jako pravé neštovice

Odborníci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC] uvádějí, že přirozený rezervoár opičích neštovic stále neznají. Vědí, že virus přenáší afričtí hlodavci a subhumánní primáti. Tedy opice, od kterých se právě nejčastěji nakazí člověk. Nejčastěji kontaktem, respirační cestou, sliznicí [okem, nosem, ústy] či kousnutím a bodnutím.

Opičí neštovice se dle CDC velmi podobají nám známým neštovicím. V prvních dnech infekce se projevují horečkou, bolestí hlavy, svalů, zimnicí a celkovým vyčerpáním.

„Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin [lymfadenopatie], zatímco neštovice ne,“ uvádí CDC.

Inkubační doba se u opičích neštovic obvykle pohybuje v rozmezí 7 až 14 dní. Nejdéle pak do 21 dní. Zhruba do tří dnů od horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji, odkud se přesouvá do dalších částí těla. Onemocnění trvá dva až čtyři týdny. V současné době neexistuje žádná účinná a bezpečná léčba opičích neštovic. Podle informací CDC v Africe opičí neštovice způsobí smrt jednoho z deseti nakažených lidí.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here