Český dárce krevní plasmy je důležitý dárce

0
395
Toman
Martin Toman / Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

„Chci pochválit české dárce krevní plasmy. I díky nim má například hemofilik ve Španělsku to, co potřebuje,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz vedoucí lékař odběrových center krevní plasmy Cara Plasma Martin Toman.

Ne všechny země v Evropě dovolují darovat krevní plasmu tak, jak to umožňuje Česká republika. Tedy nejen pro potřeby akutní medicíny, například při záchraně života pacienta s rozsáhlými popáleninami, ale i pro farmaceutické účely. V tomto případě se z vysoce zamražené krevní plasmy vyrábí potřebné léky, bez nichž by se mnoho pacientů neobešlo.

„Když by v Evropě nebyly čtyři země, mezi které patří i Česká republika, velká část pacientů Evropy by mohla mít velký problém. Některé velmi důležité preparáty vyrobené z krevní plasmy, jako jsou například léky pro hemofiliky, léky pro některé onkologické pacienty, přičemž by šlo vyjmenovat spoustu jiných indikací, by nemusely být k dispozici všem a v dostatečném množství. Krevní plasma, tolik potřebná pro jejich výrobu, by se musela dovážet zřejmě ze zámoří, a to by veškerou potřebu k jejich výrobě nemuselo pokrýt,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Martin Toman.

Doplňuje, že potřebu krevní plasmy pro výrobu léků v Evropě pokrývá pouze Německo, Rakousko, Maďarsko a také Česká republika.

„Český dárce je proto nesmírně důležitý dárce,“ zdůrazňuje s tím, že Česko je navíc co do počtu dárců krevní plasmy plně soběstačné.

„Nehrozí, že bychom nebyli schopni pokrýt potřebu jednak v nemocnicích, a jednak na výrobu léků,“ upřesňuje.

Krevní plasmu žádný stroj nevyrobí

Krevní plasma se dá odebrat a následně zpracovat dvěma základními způsoby. Zdravotníci ji od dárců odebírají v krevních centrech v nemocnicích, kde se odebírá i plná krev, a z ní speciální technikou oddělí krevní plasmu. Tu pak lékaři používají v nemocnicích v akutní medicíně při operacích. Pak v Česku fungují soukromá plasmaferetická centra. Ta odebranou plasmu posílají do frakcionačních závodů, v nichž se z ní vyrábí léčivé přípravky.

„My jako soukromá plasmaferetická společnost patříme do skupiny, co plasmu odeberou a odvezou do velkých mrazících boxů. Tam se šokově zmrazí na -30 stupňů, a při -25 stupních se uchovává. Následně se odveze do velkých frakcionačních center, kde se z této plasmy vyrábějí léky,“ popisuje Martin Toman postup odběrů krevní plasmy společností Cara Plasma.

Doplňuje, že z ní vyrobená léčiva se využívají stále častěji v onkologické léčbě, při ledvinových onemocněních, například při léčbě nefrotického syndromu. Využití nachází i při poruchách imunity. A jak upozorňuje Martin Toman, společně s vývojem ve farmacii přibývá i pacientů léčených pomocí takových léků.

„Plasma není uměle vyrobitelná, tudíž není nijakým způsobem nahraditelná, její využití je nezastupitelné a široké,“ upozorňuje v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Důležitý je první odběr dárce krevní plasmy

V podcastu dále říká, že určující pro další odběry plasmy je pro dárce hladce zvládnutý její vůbec první odběr. Při něm sehrává určitou roli psychologický moment.

„Pokud prvním odběrem dárce dobře provedeme, všechno mu vysvětlíme, dobře se o něj postaráme a ukážeme mu, že se vlastně o vůbec nic zvláštního nejedná, tak další odběry už dárci tráví se svým telefonem, dívají se na Netflix, čtou si nebo jen tak odpočívají,“ popisuje praxi Martin Toman.

Ve srovnání s darováním plné krve ale musí dárci krevní plasmy počítat s větší časovou náročností. Samotný odběr obvykle zabere 40 až 60 minut. Před prvním odběrem dárce vyplní dotazník s otázkami směřujícími k jeho zdraví.

„Následně lékař provede základní klinické vyšetření podobné malému internímu vyšetření, následuje odběr krevního vzorku, u kterého se hodnotí šest základních veličin,“ přibližuje proces Toman s tím, že před propuštěním prvodárce k odběru plasmy je mnoho kroků, které musejí dopadnout „dobře“.

Stačí, aby jen jeden z nich nebyl plně podle legislativy nebo podle představ a směrnic odběrového centra a daný dárce nemůže plasmu, někdy dočasně a někdy i trvale, darovat. Až po podrobném vyšetření od lékaře a analýzy krevního vzorku přichází na řadu samotný odběr krevní plasmy s pomocí speciálního separátoru.

„To je proces, kdy se v několika cyklech odebírá plná krev, ta se při procesu centrifuguje a oddělí se plasma a krevní buňky, které se v každém návratovém cyklu dárci zase vrátí,“ popisuje lékař s tím, že takových cyklů bývá obvykle více, třeba čtyři nebo i sedm.

Nejčastěji v darování plasmy brání nevhodné žíly

Podle zkušeností a odhadu Martina Tomana neprojde vstupním vyšetřením před darováním plasmy přibližně 5-10 % zájemců. To nejčastěji kvůli nevhodnému žilnímu systému.

„Což možná zní jako banalita, ale na separátoru dárci tráví 40 a možná i 60 minut. Žilní systém je proto velmi limitující. Kdyby nebyly žíly v dobré kondici, tito lidé by odběr nezvládli,“ vysvětluje.

V takové situaci by podle něj neměli ani samotní dárci přesvědčovat zdravotníky, že odběr přeci jen možný je. Jak se v praxi někdy stává. Další stopka pro darování krevní plasmy jsou onkologická onemocnění, závažná chronická onemocnění nebo epilepsie. Stále častěji dárce v odběrových centrech zdravotníci odmítají kvůli celiakii neboli nesnášenlivosti lepku.

Jsou tu ale i další limity pro darování krevní plasmy, jak v podcastu ZdraveZpravy.cz vysvětluje Martin Toman. Je to například věková hranice. Připomíná i frekvenci darování plasmy, která není ve všech unijních zemích jednotná. Česká republika je podle něj v tomto ohledu ve srovnání se sousedními zeměmi spíše „prodárcovská“. V podcastu mluví i o tom, jaké jsou nežádoucí reakce po odběru. Upozorňuje, čeho se před darováním i v den odběru vyvarovat a na co naopak nezapomenout.

Veronika Táchová

MUDr. Martin Toman vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1998 nastoupil na neurologickou kliniku Fakultní nemocnice Ostrava. Zhruba dvacet let pracoval ve farmaceutickém průmyslu. Vždy v originálních firmách s vlastním výzkumem a výrobou inovativních preparátů z respirační oblasti, vakcín, imunologie, onkologie [GSK, MSD, aj.]. Zpočátku v obchodním oddělení a následně na manažerských pozicích v medicínském segmentu. Od léta 2021 působí jako vedoucí lékař ve společnosti Cara Plasma, která v Česku provozuje odběrová místa krevní plasmy. Je zapálený amatérský běžec a čtenář literatury faktu. Je ženatý a má tři děti.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here