Sociální služby dostanou příští rok 26,5 mld. Kč

0
280
socialni
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka / Foto: Úřad vlády ČR

Sociální služby dostanou v roce 2023 ze státního rozpočtu 26,5 miliardy korun. To je oproti letošku cca o 12,2 procenta více. Letos jim stát na provozy přispěl 23,6 miliardy korun. Dotace sociálním službám ale pokryjí ani ne polovinu nákladů.

O chystaných dotacích ze státního rozpočtu pro zařízení sociální péče na příští rok promluvil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] na čtvrtečním [10.11.] sjezdu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP ČR]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV ČR] finance na provoz poskytuje každoročně formou dotací prostřednictvím krajů.

Navýšení dotací pro příští rok zhruba o 2,9 miliardy korun na 26,5 miliardy korun je i ministrův argument na výzvu odborářů ke zvýšení tarifních platů od ledna 2023. Podle Jurečky poskytovatelé sociální péče prostředky na zvýšení platů a mezd mají.

„Navýšení celkové částky na sociální služby je prostorem, aby zřizovatelé navýšili odměňování,“ vyslovil se ministr Jurečka.

Za sociální služby si lidé od ledna 2023 připlatí

Připomněl zároveň, že kraje souhlasily s částkou, kterou jim jako dotaci na sociální služby ministerstvo navrhlo.

„V požadavcích krajů přišla částka, kterou potřebují na platy a mzdy. To jsem plně zohlednil,“ dodal.

Nutno dodat, že odboráři požadují zvýšení tarifních platů i ve zdravotnictví. Tam je to věcí rezortu zdravotnictí. Informace o tom, že by se svou žádostí uspěli, ale chybí.

Vláda dala facku všem zdravotníkům, tvrdí odbory

Odbory dlouhodobě upozorňují, že rozdíly mezi platy stejných nelékařských profesí ve státních nemocnicích a smluvními mzdami v ostatních zařízeních se liší i o 10 000 korun.

Růst platů Jurečka vylučuje, protože státní dluh roste

Ministr současně dodal, že na navýšení tarifních platů od nového roku nepanuje ve vládě shoda. Kabinet podle Jurečky hledá cestu, jak reagovat na rostoucí výdaje a zároveň nezvyšovat deficit státního rozpočtu. Důvody jsou podle něj i ekonomické. Obsluha rostoucího státního dluhu, jak podotkl ministr, stojí každý rok nemalé peníze.

Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

Připomněl, že kromě stanovení minimální a zaručené mzdy nemá ministerstvo práce nad soukromými poskytovateli sociální péče včetně krajských či obecních žádnou pravomoc. Stejně tak ministerstvo zdravotnictví stanoví výši platů pouze u svých příspěvkových organizacích. Určení mezd u soukromých poskytovatelů nijak neovlivní.

Jurečka také uvedl, že MPSV chystá změny zákonů, které budou mít dopady na pracovní podmínky zaměstnavatelů v sociálních službách.

„Legislativně budeme v příštím roce reagovat na to, abychom nastavili standardy v sociálních službách. Je to něco, co musíme udělat i kvůli financování z EU,“ uvedl.

Valorizace příspěvku na péči i dotací pro sociální služby

Řešit chce také pravidelnou valorizaci příspěvku na péči a materiálně-technické standardy, které určují podmínky pro prostory. Dále i vytápění nebo personální zabezpečení poskytovaných služeb.

MPSV změní výplatu příspěvku pro sociální služby

Zástupce ministerstva zdravotnictví na sjezdu nevystoupil. Byť odbory avizovaly, že za omluveného ministra dorazí náměstek Josef Pavlovic [Piráti]. Ten se sice na sjezdu kolem poledne krátce objevil, projev ale neměl. Za což ho řečnící kritizovali. Jeho postoj ke sjezdu vysvětlil mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.

„Pan náměstek se sjezdu zúčastnil, měl ale potom další povinnosti,“ řekl s tím, že projev náměstka v plánu ani nebyl.

S ministrem zdravotnictví chtěl odborový svaz, který má zhruba 25 tisíc členů, probírat hlavně platy ve zdravotnických zařízeních. Za připomenutí stojí i vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] minulý týden o víkendu, kdy na programové konferenci TOP 09 uvedl, že plánuje zavést nadstandardy zdravotní péče. Za což sklidil ostrou kritiku nejen ze strany odborů, ale i široké veřejnosti i opozice. Zavedení nadstandardů do zdravotnictví nepodpořili ani zástupci koaličních partnerů. Ministr později své vyjádření mírnil slovy, že chtěl jen otevřít debatu uvnitř strany.

Závěrem dodejme, že post předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR na sjezdu v Praze obhájila Dagmar Žitníková, která je v čele svazu od roku 2010. Ve funkcích zůstávají i oba místopředsedové Jana Hnyková a Lubomír Francl.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here