V Británii zařadil veřejný zdravotní systém první výkony jednodenní chirurgie do úhrad v roce 1990, v Česku o patnáct let později [2005]. Do úhradové vyhlášky se ale dostaly teprve loni. To přesto, že zdravotnictví přináší více než 18% úspory.
O jednodenní zdravotní péči, především o výkonech v jednodenní chirurgii, hovořili odborníci na sněmovním semináři iniciovaném místopředsedou Výboru pro zdravotnictví Tomem Philippem [KDU-ČSL] v minulém týdnu.
Všichni zúčastnění se shodli v tom, že nejen jednodenní chirurgie, ale obecně jednodenní zdravotní péče dává veřejnému zdravotnictví ten správný směr. Při jejím vhodném nastavení, správném výběru výkonů a pacientů dokáže generovat i miliardové úspory ročně. V jejím rozmachu v Česku ale brání podle zástupců odborných lékařských společností liknavý postoj plátců, tedy zdravotních pojišťoven. A nedůvěru vyvolává i u některých lékařů.
„Jednodenní péče je dobrým doplňkem té klasické hospitalizační péče,“ uvedl na semináři Dalibor Štambera z Asociace poskytovatelů jednodenní chirurgie.
Jednoznačně odmítl názor některých lékařů, pro které je jednodenní chirurgie synonymem “garážové chirurgie”. I s takovým náhledem na tento druh péče se totiž v praxi setkává. Další překážku v rozšíření jednodenní péče, konkrétně v chirurgii, spatřuje v nepříznivém postoji plátců ke vzniku nových pracovišť nabízejících jednodenní operativu.
„A to bychom chtěli změnit,“ uvedl.
Jednodenní péče zkracuje čekací doby
Jednodenní chirurgie podle něj vede k úsporám ve veřejném zdravotnictví. A je komfortní i pro samotné pacienty, kteří netráví v nemocnici často zbytečně několik dnů. Dalibor Štambera tvrdí, že méně invazivní výkony pro jednodenní péči jsou odbornými společnostmi pečlivě vybírány stejně jako vhodní pacienti pro ni. Taková péče podle jeho slov zkracuje i čekací doby na plánované operace. Což je z pohledu pacienta v dnešním zdravotnictví jedním z nejpalčivějších problémů.
Jako další její výhodu Dalibor Štambera uvedl, že se při jednodenní péči dochází snižuje riziko nákazy infekcí, k čemuž při pobytu v nemocnici často dochází.
„Jednodenní péče je i cesta pro některé nemocnice, které dnes bojují s chronickým nedostatkem odborného personálu a financemi,“ poukázal na další výhodu.
Současně připomněl, že jednodenní péče je plánovaná operativa, kdy pacient přichází na výkon a do čtyřiadvaceti hodin po zákroku odchází do domácí péče.
„V zásadě je to jeden den příchod a druhý den odchod,“ uvedl.
Z jednodenní péče jsou podle něj vyřazováni komorbidní pacienti, tedy ti s dalšími nemocemi. Odmítl názor, že jednodenní chirurgie si jen vybírá „lepší“ pacienty a ty „horší“ [se závažnějším onemocnění, pozn. red.] přenechává lůžkovým pracovištím.
Úhradová vyhláška pro rok 2024
První balíčky s jednodenní péčí začaly v českém systému vznikat v letech 2005 až 2007 a společně s tím i první metodické postupy. Větší rozmach přineslo až širší využívání miniinvazivních výkonů, především laparoskopie o několik let později. Dnes se jednodenní operativa využívá hlavně v chirurgii, ortopedii, gynekologii a snad nejvíce a nejdelší dobu v očním lékařství.
Samotná Asociace poskytovatelů jednodenní chirurgie funguje zhruba pět let. Vznikla hlavně kvůli tomu, aby se výkony jednodenní chirurgie dostaly do úhrad zdravotních pojišťoven. A v rozšiřování hrazených výkonů chce Asociace pokračovat. Což se jí podle Štambery docela daří.
„V současné době jednáme s ortopedickou a gynekologickou společností. Zatím se nám ale dost dobře nedaří oslovit společnost urologickou,“ nastiňuje jednání.
Výsledky tu ale přesto jsou. Loni se některé výkony jednodenní chirurgie dostaly konečně do úhradové vyhlášky, jak na semináři připomněl místopředseda Výboru a mimo jiné předseda Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Tom Philipp [KDU-ČSL].
„V úhradové vyhlášce se objevily nové kódy, které jsou poměrně rozumně hrazeny,“ řekl s tím, že jde jednoznačně o stimul pro širší rozvoj jednodenní chirurgie ve zdravotnictví.
Dodal, že i v aktuálně diskutované úhradové vyhlášce pro příští rok ministerstvo jednodenní chirurgii podpoří. I když se chirurgům nepodařilo ve vyjednávání o úhradách na příští rok prosadit samostatně vystupující skupinu právě za jednodenní chirurgii.
Jednodenní chirurgie značí 18% úspory
Ve zmíněné Velké Británii zavedly do úhrad dvacítku prvních výkonů jednodenní chirurgie již v 90. letech minulého století. Dnes jich tam mají podle Pavla Hroboně z Advance Healthcare Management Institute více než dvě stovky. Jejich seznamy se s ohledem na pokroky v medicíně rozšiřují.
„Medicína se rozvíjí a očekávání pacientů se rozvíjí a nepochybně ten trend bude pokračovat,“ řekl na semináři Pavel Hroboň.
Zdůrazňuje, že v Británii jednodenní chirurgii uvedli na první místo mezi deseti nejdůležitějšími inovacemi ve zdravotnictví za poslední dekádu. Nejenže došlo ke zhruba 18% finančním úsporám ve veřejném zdravotnictví, ale došlo i ke zlepšení zdravotní péče. Změnu k lepšímu pocítili i poskytovatelé péče. Snížil se počet zrušených chirurgických operací a zefektivnilo se využití operačních sálů.
Příklad britského zdravotnictví si Pavel Hroboň vybral kvůli tomu, že Británie dobře monitoruje a reportuje zdravotnická data. Obdobný vývoj podle něj ukazují i systémy jiných západních zemí. Například v Dánsku, Francii a Nizozemsku.
„Když poroste podíl jednodenní chirurgie, je možné zaplatit až o 22 procent více operací,“ říká s odkazem na zmiňovaný britský zdravotní systém.
Zájem o rozvoj jednodenní péče v Česku na semináři za Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] potvrdila vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. Problém dosud podle ní byl, že k širšímu zavedení jednodenní chirurgie neměl resort dostatek dat, díky kterým by jasně určil výkony. A tak i odsouhlasil klinické postupy a zavedl ukazatele kvality. V roce 2005, kdy začaly zdravotní pojišťovny zavádět první balíčky s jednodenní péčí, šlo hlavně o reakci ministerstva na žádosti samotných pracovišť. Především těch, které už nebyly schopny udržet lůžkovou péči.
„Ale chtěly si udržet nějaké chirurgické výkony. […] Šlo spíše o dohodu dvou subjektů,“ vysvětlila Rögnerová.
Nyní, kdy došlo k přecenění nákladů a navýšení úhrad, je pochopitelné, že se to úplně nelíbí zdravotním pojišťovnám jako plátcům péče, dodala.
CZ DRG požaduje dvoudenní hospitalizaci
Česká chirurgická společnost vybrala po zkušenostech ze zahraničí v roce 2012 jednatřicet výkonů vhodných pro jednodenní péči. Seznam se od té doby rozšířil, podotkl Hroboň.
„Nebavíme se čistě o chirurgii. Zdravotní pojišťovny by byly schopny nasmlouvat výkony jednodenní péče i v jiných oborech,“ řekl.
Vše ale závisí hlavně na nastavených úhradách, tedy ochotě plátců zdravotní péče. Nemocnice se takové péči podle něj obecně nebrání, naopak. Pro některé jde o příležitost, jak si udržet odborné pracoviště.
„Řada nemocnic z kapacitních i medicínských důvodů by pacienta propustila dříve, ale máme tu zatím tu spodní hranici CZ DRG [2 dny, přespání v nemocnici],“ upozornil Hroboň na jednu z překážek v širším využití jednodenní péče s nadějí, že i s tím se ministerstvo zdravotnictví snad brzy vyrovná.
Společnost vypracovala model úhrad výkonů v jednodenní chirurgii. Z něj její zástupci odhadli finanční úspory při jejím větším využití v českém zdravotnictví. Vycházeli přitom z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] při zohlednění personálních úspor.
„Vyšlo nám 18 procent úspor,“ řekl Pavel Hroboň s tím, že odhad “docela koliduje” s vykázaným snížením nákladů ve zmiňované Británii.
V číselném vyjádření by podle něj šlo o 1,2 miliardy korun úspor ročně.
„A to jsme opravdu počítali konzervativním způsobem,“ podotkl.
Jak ale dodává, při plnějším zavádění jednodenní péče musí nemocnice stejně jako plátci péče počítat s určitými vstupními náklady. A také několikaletou návratností investic. Jde například o materiální zajištění pracovišť, proškolení personálu a manažerské zavedení změn. Je proto nutné při zavedení jednodenní péče podpořit i samotné poskytovatele, aby do konceptu zainvestovali a úspory se, jak říká Hroboň, dostaví do několika let. Stejně tak se nesmí zapomenout na evidenci a shromažďování reálných čísel, aby se sledoval poměr nákladovosti hospitalizační a jednodenní zdravotní péče.
Veronika Táchová
Nepovažuji tento způsob zvyšování příjmů do zdravotnictví za optimální. Na př. po chirurg. výkonech komplikace nastávají většinou až druhý či další den, tedy po propuštění. Vhodný
přísun financí do zdravotnictví by byla na př. t.zv. hotelová taxa. Proč má mít pacient nejen v nemocnici, ale i při lázeňském pobytu atd., veškerou stravu zdarma? Doma si jídlo rovněž platí a zdravot. pojištěním si přece hradí léčbu, tudíž příplatek za stravu cca 40 Kč /už kdysi byl/ by určitě nebyl neadekvátní a byl by velkým přínosem při úhradách léků a dalších potřeb ve zdravotnictví.