EP schválil nová doporučení proti antimikrobiální rezistenci

0
466
antimikrobialni
Foto: EP

Evropský parlament [EP] přijal [1.6.] nová doporučení pro koordinovanou reakci EU na zdravotní hrozbu antimikrobiální rezistence. Jedním z doporučení je vypracování národních akčních plánů proti antimikrobiální rezistenci členskými státy.

V usnesení přijatém 525 hlasy [2 byly proti a 33 se zdrželo hlasování, pozn. red.] poslanci uvádějí, že úspěšné řešení antimikrobiální rezistence vyžaduje konkrétní opatření pro prevenci a kontrolu infekcí. Jako jsou národní akční plány. Usnesení ale požaduje i další výzkum a vývoj nových antimikrobiotik a jejich alternativ.

„Pokud se opatření doporučená členským státům ukážou jako nedostatečná, bude zapotřebí dalších legislativních kroků na úrovni EU,“ uvádí text usnesení.

Text usnesení dále vyzývá členské státy EU, aby své nové akční plány proti antimikrobiální rezistenci ve svých vnitrostátních zdravotnických systémech pravidelně aktualizovaly alespoň každé dva roky. Antimikrobiální rezistenci uvádí jako jednu ze tří hlavních zdravotních hrozeb v EU. Bakterie odolné vůči antibiotikům způsobují v zemích EU/EHP každoročně více než 670 000 infekcí a přibližně 33 000 lidí v jejich přímém důsledku umírá.

Co přesně schválil EP u antimikrobiální rezistence

Na podporu obezřetného používání antimikrobiálních látek pro lidské zdraví chtějí poslanci zlepšit sběr údajů, včetně údajů v reálném čase. A to jak o antimikrobiální rezistenci, tak o spotřebě antimikrobiálních látek. Po Evropské komisi [EK] žádají, aby vytvořila databázi na úrovni EU. Dále poslanci EP spolu se zmíněnými národními akčními plány požadují:

  • Nutnost posílit inovace a zlepšit koordinaci pro řešení nedostatku léků.
  • EU přijme další právní předpisy, pokud se navržená opatření ukáží jako nedostatečná.

Text usnesení zdůrazňuje koordinaci vnitrostátních iniciativ v oblasti výroby. To znamená lepší zadávání zakázek a vytváření zásob, aby se předešlo nedostatku léků. Zároveň vyzdvihuje, aby se zlepšila kontinuita dodávek antimikrobiálních látek a dalších protiopatření proti antimikrobiální rezistenci v zemích EU.

Superbakterie zabíjí rok od roku více lidí, varuje OSN

Evropští poslanci deklarují cíl EK snížit do roku 2030 celkovou lidskou spotřebu antibiotik v EU o 20 procent. Také ale trvají na tom, aby vnitrostátní opatření zajistila, aby alespoň 70 procent celkové spotřeby antibiotik u lidí patřilo do skupiny „Access“. Tu definuje klasifikace AWaRe Světové zdravotnické organizace [WHO]. V zásadě jde o antibiotika proti širokému spektru běžně se vyskytujících patogenů, která zároveň ale vykazují nižší potenciál rezistence.

Podpora výzkumu a prevence nedostatku léků

Usnesení EP dále vyzývá členské státy a EK, aby podporovaly sdílení údajů z výzkumu a technologické inovace pro detekci, prevenci a léčbu infekcí u lidí způsobených patogeny rezistentními vůči antimikrobiálním látkám. Poslanci žádají, aby spolupráce zahrnovala všechny zúčastněné strany [farmaceutický průmysl, pacientské organizace, akademickou obec]. A zároveň se do ní zapojily malé a střední podniky.

Upřesněme, že Komise předložila návrh doporučení Rady o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“ dne 26. dubna 2023. Doporučení EK je součástí revize právních předpisů EU týkajících se léčivých přípravků. Očekává se, že ho členské státy přijmou v polovině června.

EK představila novou unijní Farmaceutickou strategii

WHO vyhlásila antimikrobiální rezistenci za jednu z deseti největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví, kterým lidstvo čelí, již v roce 2019. V červenci 2022 označila Komise antimikrobiální rezistenci za jednu ze tří prioritních zdravotních hrozeb.

„Přijetím usnesení Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se udržitelné spotřeby, posílení etického rozměru obchodu. Jakož i modelu udržitelného růstu, jak je vyjádřeno v návrzích 5, 19 a 11 závěrů Konference o budoucnosti Evropy,” stojí v usnesení EP.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here