Ani 8% zvýšení úhrad v roce 2024 není dle pojišťoven reálné

0
820
uhrad
Foto: Pixabay.com

Dohodovací řízení 2024 prozatím končí nedohodou u všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny nabízejí růst úhrad o dvě procenta. Pokud k dohodě nedojde, růst úhrad stanoví vyhláškou ministerstvo zdravotnictví.

A to, jak vyplývá z informací zástupců Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP ČR], počítá s návrhem na růst úhrad o osm procent. Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková to uvádí v aktuálním vydání odborářského Bulletinu. Odvolává se přitom na jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] z letošního 1. června.

„Ministr Válek navrhuje meziroční zvýšení úhrad poskytovatelům za vykázanou zdravotní péči o osm procent. A z toho chce část objemu financí účelově vyčlenit na růst platů a mezd,“ uvádí Žitníková v odborářském magazínu.

Jak pro ZdraveZpravy.cz ale uvedl šéf Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich, 8% navýšení úhrad v roce 2024 je pro zdravotní pojišťovny nepřijatelné.

„Současná nabídka na 4 až 5% navýšení nákladů, která se pak do cen promítá zhruba o dvě procenta, je dána neustálým rozšiřováním nároků z veřejného zdravotního pojištění. V současnosti je pro nás 8% navýšení nepřijatelné. Pokud by se však zdroje vyvíjely lépe než dle současných prognóz, určitě pojišťovny mohou v individuálních smlouvách za zvýšenou kvalitu či dostupnost platit lépe. Deficitně plošně navyšovat ceny ale nepodporujeme,“ uvedl Friedrich.

Zároveň dodal, že MZ ČR bude o úhradách rozhodovat v září 2023. A tak bude mít podle jeho slov i aktuálnější odhady vývoje hospodaření.

Boj o zvýšení platů a mezd ve zdravotnictví

Odbory podle Žitníkové ale nadále trvají nejen na vyšším navýšení úhrad, ale i na růstu platů a mezd v příštím roce. To prostřednictvím tarifních tabulek. Podle ní je v oblasti zvyšování mezd a platů navíc „svízelná už letošní situace.“ Za příklad dává přímo řízené nemocnice, kde podle ní v rozporu s dohodami nebyly platy vůbec navýšené. Konkrétně jmenuje FN Bulovku a část psychiatrických nemocnic.

Platové tarify ve zdravotní a sociální péči nejspíš nevzrostou

Zároveň odmítá návrh vlády, aby v příštím roce klesly platy ve zdravotnictví a sociálních službách ve státem zřízených zařízení o pět procent. To plánuje ministerstvo financí ve svém návrhu rozpočtu pro příští roky. Odbory naopak požadují navýšení platových tarifů ve zdravotnictví o pět procent již v letošním roce. A další pak v roce příštím. O jednání v této věci prozatím marně žádají premiéra Petra Fialu [ODS].

Valorizace plateb za státní pojištěnce

Horkým tématem zůstává dosud nejistá valorizace plateb za státní pojištěnce v příštím roce. Jakkoli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] odbornou i laickou veřejnost ujišťuje, že k valorizaci dojde, ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] opakovaně hovoří o opaku. S valorizací plateb za státní pojištěnce přitom nepočítá ani aktuální návrh státního rozpočtu ministerstva financí na příští rok.

„Je skoro polovina roku 2023 a blíží se zavedení valorizačního mechanismu, který by měl příští rok kvůli vysoké inflaci přinést do zdravotnictví částku okolo 13 miliard korun. A politici opět mění názor,“ komentuje situaci Dagmar Žitníková.

Podle ní v této věci navíc došlo k naprosto bezprecedentní situaci. Vláda projednala první návrh státního rozpočtu sama, tedy bez předložení k připomínkování.

„Za třicet let existence samostatné České republiky k takové situaci nedošlo. Zatím každá vláda ctila demokratická pravidla a základní právní principy,“ upozorňuje Žitníková.

Ministr Válek i přes uvedené skutečnosti nadále trvá na svém: „Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce se nebude odkládat ani měnit. Její zmínku v pracovním návrhu rozpočtu vidím jako nedopatření způsobené horlivým úřednickým perem,“ uvedl nedávno.

Odbory ministru Válkovi nevěří a jsou v pohotovosti

Diskuze o rozpočtu podle něj ještě proběhne, ale ne o tomto, zdůraznil a dodal: „Valorizace zůstane tak, jak ji schválila vláda i Parlament ČR.“ 

Za valorizaci plateb za státní pojištěnce se staví i zdravotní pojišťovny. Ladislav Friedrich pro ZdraveZpravy.cz uvedl, že si nedovede představit, že by se zákon o valorizacích, který teprve začíná fakticky fungovat, znovu měnil.

„Pokud by k tomu opravdu došlo, museli bychom trvat i na omezení rozsahu veřejného zdravotního pojištění,“ upřesnil šéf SZP ČR.

Znepokojivé informace o pojišťovnách?

Dagmar Žitníková v odborářském magazínu dále zdůrazňuje, že pro rok 2022 se počítalo s deficitním hospodařením zdravotních pojišťoven v úrovni cca 12,5 miliardy korun. Systém nakonec skončil v přebytku pět miliard korun.

„Pro letošní rok je ve zdravotně pojistných plánech zdravotních pojišťoven naplánovaná ztráta okolo deset miliard korun, ale vzhledem k vývoji ekonomiky bude realita zcela jiná,“ tvrdí v této souvislosti.

Podle ní je systém dlouhodobě přebytkový. Proto je podle ní naprosto nesmyslné, aby se na účtech zdravotních pojišťoven kumulovaly desítky miliard. Také ale přibližuje reakci MZ ČR na tento argument při jednání s odbory.

„Ministerstvo zdravotnictví kontrovalo, že situace není tak jednoduchá. Hospodaření zdravotních pojišťoven je velmi rozdílné. Některé pojišťovny jsou na hraně udržitelnosti a mají ekonomické problémy,“ uvádí.

Což je podle ní i důvod, proč podle ministerstva zaměstnanecké pojišťovny nabízejí meziroční navýšení úhrad poskytovatelům o dvě procenta. To i za předpokladu, že dojde k zavedení valorizačního mechanismu u plateb za státní pojištěnce.

Zdravotní pojišťovny v problémech nejsou, tvrdí SZP ČR

Ale znovu, podle odborů je takové navýšení nepřijatelné. Proto nadále žádají „zreálnění úhrad ve vazbě na inflaci i zvýšení platů a mezd ve zdravotnictví”. Ty chtějí zvýšit minimálně o deset procent, ideálně o inflaci. A vyjadřují se i k problémům zdravotních pojišťoven.

„Pokud jsou problémy v jednotlivých pojišťovnách, tak odbory považují za efektivní, aby stát sloučil alespoň své pojišťovny. Možnou cestou je do budoucna změna vzorce v přerozdělení úhrad,“ tvrdí Žitníková.

Na druhé straně, jak pro ZdraveZpravy.cz uvedl předseda SZP ČR Ladislav Friedrich, finanční kondice zdravotních pojišťoven není zdaleka tak špatná. Anebo alespoň tak špatná, jak ji interpretují odboráři z informací MZ ČR.

„Výroční zprávy za rok 2022 ani zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven neobsahují žádnou informaci o špatné finanční situaci pojišťoven,“ uvedl.

Co se týče návrhu na 2% růst úhrad v příštím roce a hospodářský výsledek pojišťoven v letošním, pak dodal: „S ohledem na to, že se i pro rok 2023 plánuje deficit příslušného fondu, musejí zdravotní pojišťovny pro rok 2024 v cenových jednáních usilovat o vyrovnané hospodaření.“

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here