Krátký odpolední šlofík oddaluje stárnutí mozku

0
587
mozku
Foto: Pixabay.com

Zdřímnutí po obědě ale ne delší než 30 minut prospívá lidskému mozku. Udržuje ho svěží a zpomaluje jeho zmenšování vlivem stárnutí. To by mohlo i snižovat riziko neurodegenerací. Avšak v práci si může dát „dvacet“ po obědě jen málokdo.

Zdravotní přínosy krátkého spánku po obědě publikoval britský server BBC News s odkazem na vědce z londýnské University College London [UCL]. Podle nich by ale délka odpoledního spánku rozhodně neměla překročit půl hodiny.

„Naznačujeme, že každý by potenciálně mohl mít ze zdřímnutí určitý prospěch,” okomentovala výsledky studie doktorka Victoria Garfieldová, která výsledky výzkumu ale i tak označila za “zcela nové a docela vzrušující”.

Vědecký tým UCL prokázal, že mozek lidí, kteří si pravidelně dopřávají odpoledního “šlofíka”, je o 15 centimetrů krychlových větší ve srovnání s lidmi, kteří po obědě nespí. Rozdíl ve velikosti mozku podle nich odpovídá zpoždění stárnutí o tři až šest let. Vědci zároveň ale uznávají, že i krátký spánek přes den je v mnoha profesích obtížný. Pracovní kultura a disciplína totiž takovou praxi většinou odsuzuje, dodávají autoři studie.

Po obědě spí většinou jen děti a penzisté

Prospěšnost krátkého odpoledního spánku na vývoj v dětském věku už je všeobecně známá. I proto děti v mateřských školách a jeslích po obědě pravidelně ulehají k odpočinku. Studenti a lidé v dospělém věku už se ale vzhledem ke studijním a pracovním povinnostem odpoledního spánku vzdávají. A vrací se k němu obvykle až po odchodu do penze, kdy se jeho obliba podle vědců z londýnské University College London opět zvyšuje. V jimi provedené studii uvedlo 27 procent dotazovaných osob ve věku 65 a více let, že si během dne na krátkou dobu zdřímnou.

Mozek se s přibývajícím věkem přirozeně zmenšuje. Ke zjištění toho, zda by spánek mohl pomoci předcházet nemocem, především demencím, jako je Alzheimerova choroba, bude podle vědců ještě třeba dalšího výzkumu. Nicméně již nyní je zřejmé, že celkové zdraví mozku je důležité pro jeho ochranu před demencemi. Navíc tato onemocnění úzce souvisí i s poruchami spánku.

Neurodegenerace spouštějí i viry, vědci hovoří i o covidu

Vědci se totiž domnívají, že špatné spací návyky časem poškozují mozek tím, že způsobují záněty a ovlivňují spojení mezi mozkovými buňkami.

„Pravidelné zdřímnutí by tedy mohlo chránit před neurodegenerací tím, že by kompenzovalo nedostatečný spánek,” říká výzkumnice Valentina Pazová.

Tým vědců dokázal, že podřimování je zdraví prospěšné, pomocí experimentu založeného na genetice. Již předchozí studie identifikovaly 97 úseků DNA, díky nimž jsou lidé buď náchylnější k podřimování, nebo k výkonu během dne. Tým proto vzal údaje od 35 tisíců lidí ve věku 40 až 69 let a jednoduše porovnal jejich genetické sklony ke zmiňovaným krátkým “šlofíkům”.

Děti spí málo, neurologové hovoří o spánkové krizi

Na špatnou spánkovou hygienu zejména u dětí nedávno upozornili i lékaři z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK. Klinické studie stejně jako praxe neurologů ukazují, že dobře spí stále méně dětí. Doba spánku u dětí a dospívajících se v posledních letech zkracuje a společně s tím přibývá neklidných a duševně nemocných dětí.

Ačkoliv je v tomto životním období potřeba spánku osm až deset hodin, mnoho studií ukazuje, že nejméně 50 procent této populace spí mnohem méně, často jen šest hodin,” upozornila na špatné spánkové návyky u dětí vedoucí lékařka kliniky Iva Příhodová.

Nejhorší situace co do kvality a doby spánku podle ní panuje v populaci starších školních dětí a dospívajících. Různé poruchy spánku podle Příhodové doprovázejí dvacet až 30 procent dětské populace.

Spánek je důležitý pro zdravou činnost mozku

Za zkracováním délky spánku u dětí dle ní stojí zčásti posun vylučování spánkového hormonu melatoninu v době dospívání. Tedy starší děti usínají přirozeně o něco později než mladší školní děti. Starším školákům a studentům k tomu postupně přibývají školní povinnosti a sociální aktivity.

Větší roli v nedostatku spánku a špatném usínání ale podle lékařů sehrává používání telefonů a jiné elektroniky. Což je i důvodem, proč hlavně starší školáci usínají v pozdních hodinách a jejich spánek netrvá často ani déle než šest hodin.

Co způsobuje nedostatek spánku

Zkracování doby spánku podle Ivy Příhodové negativně ovlivňuje vývoj dětí i mládeže. Zasahuje do metabolických a endokrinních procesů. Děti bez zdravého spánkového režimu se potýkají s častým střídáním nálad, bývají hyperaktivní, agresivní, nepozorní a impulzivní.

Chronická spánková deprivace způsobuje zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění. Zkrácená doba spánku je spojena s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese a úzkostné poruchy,“ vyjmenovává následky krátkého spánku neuroložka.

Děti, které dobře spí, nezlobí. A i lépe prospívají

S nedostatkem spánku podle ní u dětí a mládeže narůstá i riziko rozvoje obezity, metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Ostatně to samé platí i pro dospělé, kteří nedbají dobré spánkové hygieny. Tedy nechodí spát v pravidelnou nikoli pozdní hodinu a nespí alespoň sedm až osm hodin denně.

Širší osvěta o blahodárných účincích spánku na zdraví nejen dětí, dospívajících, ale i dospělých, která v Česku podle ní docela selhává, by pomohla mimo jiné snížit narůstající počty pacientů s duševními nemocemi.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here