Senátní ústavně-právní výbor nedoporučil [26.7.] horní komoře ratifikovat takzvanou Istanbulskou úmluvu. Podle jeho členů je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí ideologický dokument.
Proti přijetí se postavili senátoři Zdeněk Hraba [STAN] a Michael Canov [SLK]. Dále senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09, Daniela Kovářová [nezávislá] a lidovecká senátorka Ivana Váňová. Hlasování se zdržel šéf výboru Tomáš Goláň [ODS)]. Na druhé straně s doporučením neratifikovat nesouhlasily Miroslava Němcová [ODS] a Hana Kordová Marvanová [za ODS].
Výbor v usnesení doporučuje Senátu s ratifikací nesouhlasit. Konstatuje, že Úmluva je “ideologický dokument, který v praktické rovině obětem domácího násilí nepomůže”. Těm, kteří ratifikaci nepodpořili, vadí v textu hlavně pojem „gender“. Výhrady ale měli třeba i k financování služeb neziskových organizací.
Úmluva v ČR vyvolávala silné emoce. Důrazně ji odmítali konzervativci a sedm křesťanských církví. Ti upozorňují na to, že Úmluva nabízí zejména ideologické pojetí celé věci. Důvodová zpráva dokumentu navíc podle dostupných informací zavádí vzdělávání dětí v oblasti genderové tématiky. Podle zastánců Úmluvy naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné.
Pro a proti Istanbulské úmluvě
Senátorka Jitka Chalánková označila Úmluvu za podvod gigantických rozměrů.
„Násilí na ženách je pojímáno jako třídní boj,” míní senátorka.
Podle ní “vše potřebné” v českém právním řádu už je a odmítání Úmluvy neznamená podporování násilí na ženách.
Naopak senátorka Kordová Marvanová zase tvrdí, že nepřijetí dokumentu naopak představuje návrat do 19. století.
„Svým způsobem mě překvapuje, že kritici Úmluvu vnímají jako ideologickou. Naopak výhrady jsou formulovány čistě ideologicky, nikoliv právně,” míní.
Nedovede si představit, že by se Česko zařadilo mezi státy, jako je třeba Turecko, které mezinárodní dokument odmítají.
Proti Úmluvě ale ostře vystupují i někteří poslanci. Což potvrdil výstup z nedávného [19.7.] pracovního kulatého stolu, který se konal v Poslanecké sněmovně PČR.
„Všichni, kteří tu stojíme, jednoznačně odmítáme násilí na ženách. Jsme přesvědčeni, že je třeba ho potírat a trestat, aby ho v naší společnosti bylo co nejméně. Jsme ale zároveň přesvědčeni, že k tomu nepotřebujeme ideologický text Istanbulské úmluvy,“ řekl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček [ODS].
„Pokud je potřeba novelizovat legislativu, pojďme to udělat i bez Istanbulské úmluvy,“ uvedl v této souvislosti poslanec Patrik Nacher [ANO].
Vláda Petra Fialy Istanbulskou úmluvu schválila
Česko Úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Vláda s pokračováním procesu ratifikace souhlasila koncem června. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k Úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se ČR při hlasování zdrží.
Minulé kabinety projednání a ratifikaci odsouvaly. O odklad žádali i někteří nynější ministři, naposledy to byla tři lidovecká ministerstva a kvůli církvím i resort kultury. Pětikoaliční vláda v programovém prohlášení píše, že zajistí lepší ochranu obětem sexuálního a domácího násilí.
Text Úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži, i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
V Úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá i se školením zdravotníků, policistů a soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora a azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Aktivně pracovat by se mělo i s násilnými osobami.
–ČTK/RED–
