Samoléčba je v Česku opomíjené téma, shodli se odborníci

0
3021
samolecba
Farmaceutičtí odborníci diskutují o přínosech samoléčby na půdě Poslanecké sněmovny. Uprostřed je prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. / Foto: Archiv Zdravé Zprávy

Samoléčba každoročně ušetří českému zdravotnímu systému devět a půl miliardy korun a má potenciál ušetřit dalších pět miliard. Vyplynulo to z kulatého stolu, který se konal tento týden v Poslanecké sněmovně PČR.

Akci zorganizoval místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví a doktor farmacie Petr Fifka [ODS]. Podle něj se v Česku ročně vyléčí 24 milionů lehčích onemocnění právě pomocí samoléčby.

„Musíme se bavit o tom, co přináší samoléčba zdravotnímu systému. Co přináší moderní době a moderním pacientům, kteří nechtějí setrvávat dlouhé hodiny u lékaře s banálními problémy,” shrnul důvody konání kulatého stolu poslanec.

K tématu se vyjádřil i prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs. Podle něj ruku v ruce se samoléčbou musí jít i správné a zodpovědné zacházení s léky.

„Zásadní je, aby se s léky zacházelo správně. Tedy ve správný čas, pro správného pacienta se správnou diagnózou. Zdravotníci jsou na téma samoléčby školeni, pacienti však musí být otevřeni, abychom jim mohli správně poradit,“ vysvětlil.

Zdaleka ale nejde jen o pacienty, jak při diskuzi ve Sněmovně vyjasnil předseda sdružení Mladí praktici Vojtěch Mucha. Podle něj se Česko v případě samoléčby potýká se systémovými problémy.

„Problém systému je, že lékárník není odměněn za konzultaci, na základě které pacienta odešle k lékaři, ale naopak tím přijde o klienta, protože mu neprodal žádný lék. To by mělo být v systému zohledněno,“ vyjasnil.

Kloubní výživy se dobře prodávají, ale často uživatele i klamou

I tak ale jde o velmi tenkou hranici. Pacient má mít možnost se při samoléčbě sám efektivně léčit a nenavštěvovat lékaře s každou maličkostí, zároveň si ale nesmí ublížit a ohrozit své zdraví.

„Limitem samoléčby je nedostatečná zdravotní gramotnost české populace, kterou bychom měli zlepšovat. Chybí cílená strategie, jak s ní pracovat. Systém primárně nevěří pacientovi, že lehké onemocnění zvládne. Důkazem toho je neschopenka,“ uvedl Mucha.

Posílení role lékárníka

Podle odborníků je samoléčba jednoznačně přínosem pro pacienty, ale i pro celý zdravotní systém. Problém spočívá v tom, že třeba zmínění lékárníci i další zdravotníci nehrají tolik aktivní roli, jak by mohli. Příkladem je to, že se lidé v Česku – oproti mnoha jiným zemím – v lékárně nenaočkují ani proti chřipce.

„Jsme silnými zastánci toho, aby lékárníci a další zdravotničtí pracovníci mohli hrát aktivnější roli při vedení pacientů při řešení drobných zdravotních problémů. Uvědomujeme si však, že je to pouze jeden dílek skládačky,“ uvedl na kulatém stolu zástupce Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků Lukáš Hradečný.

Podle jeho názoru může v Česku až 15 procent všech konzultací u praktických lékařů nahradit právě samoléčba. K tomu je potřeba ale nejen vstřícné nastavení zdravotnického systému, ale i důraz na zvýšení zdravotní gramotnosti obyvatelstva.

„Jako odvětví jsme plně připraveni ujmout se vedení při prosazování této zásadní změny,” dodal Hradečný, aniž by ale blíže specifikoval, co přesně myslí “zásadními změnami”.

I podle bývalého ředitele lékárenské sítě Dr. Max a zástupce Evropské asociace lékárenských řetězců Daniela Horáka to v Česku se samoléčbou nevypadá tak dobře, jak by vypadat mohlo.

„Vůči samoléčbě máme historický dluh. Je to opomíjené téma, kterému se příliš moc lidí nechce zásadně věnovat a zdravotní systém to slovo nepoužívá,” řekl.

S očkováním v lékárnách nemám problém, říká šéf Dr.Maxe

Podle něj by v budoucnu například dávalo smysl udělit lékárnám certifikaci samoléčby, kdy by lidé věděli, kde jim může poradit odborník.

„Je potřeba nastavit pravidla, aby se pacienti mohli dobře orientovat,” dodal.

Řešení na evropské úrovni

Posílení role samoléčby se věnuje aktuální “white paper” Vymezení role samoléčby v Evropě společnosti Haleon. Z dokumentu vzešlo několik doporučení pro evropské politiky, které zajistí jednodušší přístup k samoléčbě a jejímu praktikování a učiní ji dostupnější pro všechny. Mezi doporučení patří vytváření příležitostí ke zdravotní výchově již v raném věku, vytváření inovativních finančních programů, kterými se samoléčba zpřístupní všem, nebo začlenění samoléčby do učebních osnov pro lékaře. Dokument jmenuje i některé ze zásad samoléčby pro pacienty.

  • Výběr správného přípravku konzultujte se svým lékárníkem.
  • Nakupujte jen tolik léků, kolik skutečně potřebujete.
  • Prostudujte příbalový materiál a v případě nejasností se obraťte na výrobce či lékárníka.
  • Vždy dodržujte doporučené dávkování přípravku.
  • Při dlouhodobě přetrvávajících obtíží se obraťte na svého praktického lékaře.
  • Přípravky po expiraci neužívejte a vraťte je do lékárny, léky do koše nepatří.

Diskuze ve Sněmovně se účastnila i bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Ta uvedla, že klíčovou roli v rozšíření využití samoléčby sehrává i stát.

„Stát by mohl napomoci zjednodušení v orientaci se v oblasti volně prodejných léčivých přípravků. Například v Německu je stanoveno vyhláškou, které léčivé přípravky jsou volně prodejné. Je to pak jednodušší a lékárníci i asistenti mají lepší přehled. V tom se český systém může zlepšit,“ uvedla.

Zároveň dodala, že v Česku je v tuto chvíli běžná situace, kdy dva léky se stejnou účinnou látkou, pouze od jiného držitele, mají různý způsob výdeje. Sjednocení by podle jejích slov zjednodušilo situaci.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here