Už i hematologická pracoviště v Česku praskají ve švech

0
4648
v_Cesku
Foto: Freepik.com

Pacientů s krevními nádory i v Česku přibývá, podle hematoonkologů zhruba o 2,5 procenta každý rok. Úměrně tomu ale nepřibývá zdravotníků a ani odborných pracovišť, v nichž se o tyto pacienty starají.

Medicína zaznamenává velké pokroky i v metodách léčby nádorů krve. Výsledkem je, že onemocnění zdolává stále více pacientů. Na druhou stranu specialisté upozorňují, že rok od roku narůstají počty pacientů s diagnostikovaným nádorem krve. Úměrně tomu ale nepřibývá zdravotníků, kteří by se o hematologické pacienty starali.

„Každoročně diagnostikujeme více než pět tisíc různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 procenta za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku,“ uvedl na lednovém kongresu Hematologie 2024 v Praze prof. Marek Trněný, přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.

Aktuální trend hematologové částečně připisují i stále častějším poruchám imunity u lidí. Také ale upozorňují, že lékaři s pomocí moderní medicíny umí dnes pacienty z nádorového onemocnění krve i docela vyléčit. Což dokládá skutečnost, že v posledních několika dekádách se i přes nárůsty počty nemocných daří lékařům udržovat úmrtnost na téměř neměnných číslech. Za posledních třicet let mortalita v oboru vzrostla o 1,1 procenta. U některých diagnóz dokonce klesá.

Nejvíce to pozorujeme například u chronické myeloidní leukemie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 procent, nebo u non-Hodgkinových lymfomů o 20 procent. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 procent pacientů,“ vyjmenovává prof. Trněný.

Úspěch připisuje především pokrokům v terapii, která je dostupná i českým pacientům.

Kapacity specializovaných center v Česku jsou vyčerpané

Není ale vše jen zalité sluncem. Jak rok od roku přibývá pacientů s nádory krve, tak už ale nepřibývá odborný zdravotnický personál. Například na hematologické klinice pražské VFN pracuje minimálně o 30 procent méně zdravotních sester, než je třeba.

„Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velice náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelné,“ říká prof. Trněný.

O pacienty s krevními nádory pečují zdravotníci v centrech specializované hematologické péče [HOC]. V Česku takových center funguje osm pro dospělé a dvě pro děti. Lékaři v nich pečují o nejkomplikovanější pacienty vyžadující tu nejnákladnější péči. Kapacita center je podle specialistů docela vyčerpaná.

Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat takzvaná pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem deset,“ uvedl na kongresu prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., předseda České hematologické společnosti ČLS JEP.

Pacientů s lymfomem v Česku přibývá, důvodů je více

Odborníci tak chtějí, aby se tato centra rozšířené péče ukotvila ve Věstníku ministerstvo zdravotnictví. Nyní tento věstník definuje pouze centra HOC a pak hematologické ambulance, ale nic mezitím.

„Pokud by se podařilo pracoviště rozšířené hematologické péče jasněji legislativně zařadit, odlehčilo by to systému a pomohlo pacientům, aby měli lépe dostupnou péči,“ vysvětluje profesor Žák. 

Z Karlovarska jezdí pacienti za léčbou do Plzně i Prahy

Příkladem je podle něj Karlovarský kraj, který nemá centrum rozšířené hematologické péče. Jeho obyvatelé tak za léčbou dojíždějí do HOC v Praze nebo Plzni.

„Typickým příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukemie, jež se dnes léčí tabletami,“ říká prof. Žák.

Pacienti s touto diagnózou se obvykle dostávají do jednoho až dvou let od zahájení léčby do stabilizovaného stavu. Proto jejich stav mohou sledovat jinde. Dále by se v centrech s rozšířenou péčí sledovali pacienti s chronickou lymfatickou leukemií.

Docela vyčerpané kapacity potvrzuje i ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze prof. Petr Cetkovský.

„S nedostatkem kapacit bojuje dle mých informací většina hematoonkologických center v Praze. Jen u nás bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15–20 procent,“ potvrdil.

Nádory krve léčí i transplantace vlastních krevních buněk

A jak zaznělo na kongresu, s obdobným tlakem na lůžkové i personální kapacity se potýkají i v okolních zemích. I podle prezidenta Evropské hematologické asociace prof. Antónia Mediny de Almeidy roste počet pacientů s rakovinou krve. A to i proto, že léčbu solidních nádorů přežívá čím dál více lidí.

„Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie,“ říká prof. Almeida.

„Poskytování zdravotní péče v Evropě je třeba řešit průřezově. Nejenže dochází k přílivu pacientů z mimoevropských zemí, ale také k nárůstu incidence v důsledku stárnutí,” uvedl.

Za nutné považuje přizpůsobit zdravotnické služby v jednotlivých zemích tak, aby se s touto zvýšenou zátěží vypořádaly. Konkrétně má na mysli zajistit více peněz pro daný zdravotnický obor a také více personálních sil. Investovat mají systémy i do vzdělávání veřejnosti v oblasti péče o vlastní zdraví a prevence nemocí.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here