Dotace na výstavbu infekčních klinik odstartují v dubnu

0
99
infekcnich_klinik
Ilustrační foto: Pixabay.com

Na výstavbu a rekonstrukci infekčních klinik a oddělení poskytne přes 1,8 miliardy korun Integrovaný regionální operační program [IROP]. Ten spadá pod programy financované Evropskou unií.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR], pod které IROP spadá, vyhlásilo tři výzvy na podporu vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení. Více než 1,8 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj [EFRR] příjemci dotací využijí na stavbu, rekonstrukce nebo modernizace lůžkových infektologických klinik a oddělení.

Příjem žádostí o podporu odstartuje v dubnu 2024.

„Finanční prostředky mohou žadatelé využít jak na stavbu nových klinik a jejich rekonstrukci, tak na nákup nového zdravotnického vybavení nebo informačních a komunikačních technologií,” řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš [Piráti].

Cílem podpory je vytvoření nových lůžek akutní lůžkové péče v oboru infekčního lékařství. Dotace navýší podíl jednolůžkových pokojů na celkovém lůžkovém fondu infektologických pracovišť. Ale i zavede, modernizuje a rozšíří nové diagnostické a léčebné metody na pracovištích infekčního lékařství.

Jaké jsou podmínky výzev IROP

Žadatelé mohou prostředky využít mimo jiné na IT, například na pořízení komunikačního zařízení sestra-pacient, systému bezpečnosti personálu nebo komunikačních technologií pro komunikaci s osobami se smyslovými postiženími.

MMR pořádá online seminář pro zájemce o podporu 19. 4. od 9:30 do 11:00. Na něm představí IROP a rozdíly mezi IROP 2014+ a IROP 2021+. Upozorní rovněž na parametry podporovaných aktivit, na přímé a nepřímé náklady, povinné přílohy a indikátory. Lze pokládat i dotazy. Dalším hlavním tématem je systém hodnocení projektů a další administrace projektů. Semináře se zúčastní zástupci Centra pro regionální rozvoj.

V první výzvě je více než miliarda korun

Oprávněnými žadateli v 91. výzvě, která nabízí nejvíce peněz, jsou zejména kraje, obce, ale i subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče. To podle zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Výzva je průběžná.

Maximální výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt je 769 milionů korun. V tomto případě půjdou dotace na novostavby. V případě jiných staveb, jakou jsou rekonstrukce, je maximální výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt 240 milionů korun.

Výzva cílí na podporu ochrany veřejného zdraví – podpora vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení.

Infekční oddělení si uleví. MZ ČR mění nemoci s izolací na klinice

Aktuální situace v oboru infekčního lékařství přinesla změny do provozu těchto klinik a oddělení. S tuberkulózou, žloutenkami s výjimkou typu A či spalničkami se budou moci pacienti léčit i v domácí izolaci, nikoli na infekčním oddělení v nemocnici. O místě léčby ale rozhodne vždy lékař a hygiena s ohledem na infekční pacienty.

Ministerstvo zdravotnictví a seznam infekčních nemocí

Změny ve výčtu infekčních onemocnění, se kterými se musí pacient povinně léčit na nemocničním lůžku infekčního oddělení, navrhlo úpravou vyhlášky Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Mimo jiné došlo i na omezení infekčních onemocnění s povinnou léčbou v nemocnici.

„Nově bude také umožněno poskytovateli zdravotních služeb ve spolupráci s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví na základně zhodnocení míry rizika dalšího šíření nákazy upustit od povinné izolace ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče u vyjmenovaných infekčních onemocnění, a umožnit tak nemocné osobě strávit tuto izolaci ve vlastním sociálním prostředí,“ píše se v ministerském dokumentu.

 Infekční onemocnění s povinnou léčbou
Vždy hospitalizace na infekčním oddělení Hospitalizace či domácí izolace podle rozhodnutí lékaře a KHS
antrax donovanóza
hemoragické horečky kapavka
cholera Lymphogranuloma venereum
infekce CNS mezilidsky přenosné opičí neštovice
MERS, SARS, ptačí chřipka pertuse v akutním stádiu
mor spalničky
paratyfus syfilis v I. a II. stadiu
přenosná dětská obrna syfilis latens recens
ricketsiózy plicní forma tuberkulózy
trachom ulcus molle
břšní tyfus úplavice amébová
virová hepatitida A úplavice bacilární
záškrt virové hepatitidy B, C, D a E
plicní forma tuberkulózy [pokud není možná domácí izolace] onemocnění vyvolané Shiga toxin-produkující E. coli
další nově vznikající infekce dle doporučení ECDC a WHO

[Zdroj: Návrh MZ ČR]

Na nutnost změny v přístupu léčby některých pacientů s infekčními nemocemi dlouhodobě upozorňovali především plicní lékaři. Podle nich zůstávají například pacienti s tuberkulózou [TBC] v nemocnicích i v době, kdy už nejsou pro své okolí nebezpeční, tedy nakažliví.

„Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ popsal nedávno přístup k léčbě ve vyspělejších regionech přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. Milan Sova.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here