Chřipková sezona v Česku odeznívá, nemocných ubývá

0
86
nemocnych
Foto: Freepik.com

V mezitýdenním srovnání ubylo pacientů s respiračními nemocemi o devět procent. Aktuálně připadá 1 257 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Což je pod hranicí epidemie chřipky. Nejvíce nemocných je mezi dětmi do pěti let věku.

O plošné epidemii chřipky zdravotníci hovoří, když se nemocnost akutními respiračními viry [ARI] ve všech krajích České republiky přehoupne přes 1 600-1 700 nemocných na 100 tisíc obyvatel. A podle čerstvých dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se v 10. kalendářním týdnu [minulý týden, pozn. red.] nemocnost v ČR snížila oproti předchozímu týdnu o 8,9 procenta. A na 100 tisíc obyvatel u nás připadá 1 257 nemocných.

„Pokles je evidován ve všech sledovaných věkových skupinách a ve většině krajů s výjimkou Jihomoravského kraje a Vysočiny,“ přibližuje situaci kolem šíření respiračních virů Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

V Česku se tak podle něj objevují spíše jen lokální epidemická ohniska respiračních virů. Aktuálně nejvyšší nemocnost přetrvává v Jihomoravském kraji, kde podle údajů SZÚ připadá 2 058 pacientů na 100 tisíc obyvatel. A jako v jediném kraji tam zůstává epidemie chřipky.

Vyšší počty nemocných hlásí Jihomoravský kraji

Nemocných v Jihomoravském kraji přibylo ve všech věkových skupinách s výjimkou osob ve věku 15-24 let. Dobrou zprávou alespoň je, že nejméně nemocných je v nejstarší sledované skupině osob ve věku 65 a více let. V ní připadá 995 pacientů s ARI na 100 tisíc obyvatel. Naopak nejvyšší nemocnost v Jihomoravském kraji připadá na nejmladší děti do pěti let věku, kde připadá 6 419 pacientů na 100 tisíc obyvatel.

Nemocnost respiračními viry v minulém týdnu nepřekročila v žádném dalším kraji dvoutisícovou hranici na 100 tisíc obyvatel. Nicméně vyšší počty nemocných zůstávají v Kraji Vysočina [1 533/100 tisíc obyv.], v Pardubickém kraji [1 564/100 obyv.] a v Karlovarském kraji [1 514/100 tisíc obyv.].

Jak zní černý kašel? Dost jinak než kašel při běžném nachlazení

Výrazně v minulém týdnu ubylo pacientů s chřipkou a jí podobnými onemocněními. Počet nemocných s chřipkou plošně mezitýdenně propadl o 32,9 procenta. Nicméně nemocnost i v této kategorii zůstává ještě nadále zvýšená, upozorňuje doktor Kynčl.

„V rámci aktivního hlášení závažných případů respiračních infekcí bylo v aktuální chřipkové sezoně do letošního osmého března hlášeno celkem 392 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče,“ říká k vážným průběhům chřipky Jan Kynčl.

Z 392 pacientů, u nichž nákaza chřipkou vyvolala další zdravotní komplikace s nutností intenzivní péče, jich podle dat SZÚ 89 infekci podlehlo.

Ubývá pacientů s infekcemi dýchacích cest i chřipkou

Data SZÚ ukazují na ustupující nemocnost jak u respiračních infekcí, tak u laboratorně potvrzených chřipek. V minulém týdnu ubylo ve srovnání s předchozím týden respiračních nemocí nejvíce v Olomouckém kraji [-28,7 %], v Ústeckém kraji [-17,9 %] a dále i v Královéhradeckém a Libereckém kraji. V obou případech o zhruba 16 procent.

Co se týče chřipky a jí podobných nemocí, u nich došlo k výraznému poklesu především v Karlovarském kraji [-59,3 %]. Ve Středočeském kraji a v metropoli propadla mezitýdenně nemocnost o zhruba 55 procent a v Olomouckém kraji o 44 procent.

Následky covidu-19 zmírní tymián, břečťan a levandule

Nicméně i na konci sezony respiračních virů a chřipek upozorňují zdravotníci na dodržování prevence nákazy těmito rychle se šířícími viry. Základem prevence jakéhokoliv akutního respiračního onemocnění je podle nich vždy hygiena. Tedy časté a důsledné mytí rukou, nejlépe mýdlem a teplou vodou. Stejný význam v prevenci respiračních nemocí sehrává zakrývání si úst při odkašlávání nebo kýchání. Nikoliv však rukou! Ale vždy kapesníkem nebo alespoň rukávem.

Součástí úspěšného zvládnutí sezony virových onemocnění je nošení roušek či respirátorů hlavně do zdravotnických a sociálních zařízeních v případě, že se návštěvník necítí úplně zdravý. Podle doporučení České lékárnické komory [ČLnK] ale nejsou jednorázové ústenky, roušky, určené k opakovanému použití. Doba jejich použitelnosti se pohybuje v rozmezí dvou až čtyř hodin. To v závislosti na intenzitě dýchání například při mluvení a pohybu. Po jejím sejmutí je třeba roušku vyhodit. Nikoliv uložit do kapsy či tašky a opětovně ji použít.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here