Kochleární implantace vrací lidi s vadou sluchu do běžného života

0
256
kochlearni_implantace
doc. MUDr. Jan Bouček, Ph.D. / Foto: Redakce Zdravé Zprávy

„Efekt včas provedené kochleární implantace může být fantastický,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Zdravé Zprávy k chirurgickému výkonu, který lidem s vadou sluchu vrací sluch, Jan Bouček z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol.

Kolik pacientů na vaší klinice kochleární implantaci již podstoupilo?

Ve Fakultní nemocnici v Motole bylo zaimplantováno více než 650 dospělých pacientů a zhruba 1 100 dětských pacientů. V celé České republice je dohromady více než 2 500 uživatelů kochleárních implantátů.

Která další pracoviště u nás zavádí tyto implantáty?

V České republice funguje celkem šest center kochleárních implantací ve čtyřech městech s tím, že v Praze a v Brně je odděleno dětské a dospělé pracoviště. V Hradci Králové a v Ostravě dětská a dospělá pracoviště fungují v rámci jednoho centra.

Jaké jsou výsledky této léčby poté, kdy pacientům zavedete do vnitřního ucha elektrody nahrazující tamní porušené buňky?

Efekt včas provedené implantace u sluchově hendikepovaného člověka může být fantastický. Takový člověk může prožít komunikačně naprosto plnohodnotný život ve slyšící společnosti. Samozřejmě s rehabilitační pomůckou, kterou musí neustále nosit. Stav sluchu je však trvalý, protože v okamžiku, kdy dotyčný sundá zevní řečové procesory, tak se ocitne zpět v prostředí ticha.

S kochleárním implantátem slyší většina pacientů

Vracejí kochleární implantáty sluch v nějaké míře všem operovaným pacientům?

Jde zhruba o více než 90 procent všech pacientů. Záleží na dalších onemocněních a hendikepech, které pacient má, a zejména na čase, který uplyne mezi vznikem sluchové vady a efektivní sluchovou rehabilitací.

Znamená to, že u výsledku výkonu sehrává důležitou úlohu věk pacienta?

Ano, čím později se kochleární implantace uskuteční, tím horší je výsledný efekt. Pokud mluvíme o dětských pacientech, pak po překročení období zhruba 3-4 let, může být implantace dokonce neúspěšná z hlediska rozvoje řeči. To znamená, že pozornost je u dětí směřována na první měsíce života. U dospělých hraje čas také důležitou roli, ale ne v horizontu měsíců, ale v horizontu let.

Co přesně znamená plnohodnotný život? Vracejí se pacienti po operaci s implantáty do běžného života, školy, zaměstnání?

Pokud se narodí hluchý nebo těžce sluchově hendikepovaný, ale jinak zdravý novorozenec a je včas zaimplantován, tak například z hlediska školní docházky je efekt takový, že na většině dětí sluchový hendikep téměř nepoznáte. Implantované děti normálně sluchově komunikují. Mohou být ve školním prostředí bez nutnosti speciální péče. A mohou tak dosáhnout maximální úrovně vzdělání. A i se mohou naučit například cizí jazyky. Dospělí se běžně uplatňují v konkurenci na trhu práce a vykonávají komunikačně náročná povolání.

Operace u několikaměsíčního dítěte je náročná

Přesto jde určitě o náročný výkon…

Ano, celá problematika je náročná. Čelíme situaci, kdy například krásné miminko, na které se všichni těšili, má těžkou vadu sluchu, která je diagnostikovaná během prvních dnů, týdnů nebo měsíců po jeho narození. Pro rodinu je to často šokující informace, se kterou se musí vyrovnat. To znamená, že je nutné komunikovat s rodinou ze všech možných úhlů pohledu. A další postup je rozdělen na několik fází.

O jaké fáze léčby konkrétně jde? S čím mají počítat rodiče malého pacienta?

První je diagnostika. Stanoví se sluchový práh. Na základě prahu sluchu se vyberou a nastaví sluchadla. Dítě v prvních měsících rehabilituje se sluchadly a hodnotí se jeho vývoj. Pokud není uspokojivý, začne se uvažovat o kochleární implantaci. Ta se provede co možná nejdříve od stanovení diagnózy. Přesné načasování určují individuální parametry pacienta.

Poté už malého pacienta čeká chirurgické zavedení samotného implantátu?

Poté, je-li shledána indikace ke kochleární implantaci, se naplánuje operace. Operace u několikaměsíčního dítěte je náročná, protože je to pro malého človíčka velký zásah. Na druhou stranu je to vysoce specializovaná péče poskytována na čtyřech pracovištích v České republice a věnují se jí lidé, kteří jsou odborníky na tuto problematiku.

Kochleární implantace: Jaká hrozí rizika

Hrozí při implantaci přístroje do ucha pacienta nějaká rizika?

Pozornost se klade na to, aby se chirurgická péče provedla s maximální bezpečností. A také je enormní. Operace provádí zkušení specialisté. Rizika při každé operaci existují, ale klade se mimořádný důraz na to, aby se rizika minimalizovala.

Jak dlouho trvá takový zákrok? Kolik času pacient stráví na sále?

Výkon v nejkratším podání může trvat méně než hodinu. U složitých případů může trvat i tři hodiny. Záleží na komplikacích, anatomických poměrech, průběhu operace.

Co čeká pacienta po samotné operaci?

Po operaci následuje prostor na to, aby se vše zahojilo. Zhruba za čtyři týdny začíná celoživotní rehabilitační pouť. Ta není lineární, ale vyvíjí se. Ten největší díl práce nastává v prvních týdnech po operaci. Poté jsou pokroky pozvolnější a dochází ke stabilizaci stavu. Ke změnám dochází ale celoživotně a poslechové dovednosti se neustále vyvíjejí a mění.

Největší rehabilitační díl následuje krátce po zahojení rány po operaci, říkáte. Jak ten vypadá? 

V prvních týdnech a měsících je průběh rehabilitace nejintenzivnější. Pacient dochází na nastavení přístroje. Stará se o něj klinický inženýr. Dále logoped, foniatr, do péče může zasáhnout i psycholog. Všechny tyto odbornosti sledují, jak probíhá rehabilitace sluchu. A mohou upravovat jednotlivé parametry tak, aby se dosáhlo co nejlepšího efektu.

Dostupnost a čekací doby na sluchové implantáty

Jak dlouho pacient na výkon čeká?

V České republice je péče dobře dostupná. U dětí je zásadní priorita čas, časná diagnostika a časná rehabilitace. Nečeká se na operaci, ale na spolehlivé stanovení diagnózy a rozhodnutí o indikaci k implantaci. Prvním rehabilitačním krokem u kojence, který se narodí s těžkou vadou sluchu, je vyzkoušení sluchadel. Ta se zkouší několik prvních měsíců. Pokud dochází k rozvoji sluchu, pokračuje se v rehabilitaci sluchadly. Pokud nedochází k rozvoji sluchu, tak je kojenec indikován ke kochleární implantaci. U dospělých pacientů je situace odlišná. Čas zde nehraje tak klíčovou roli, proto se na operaci čeká obvykle několik měsíců.

Jaká vyšetření operaci předcházejí?

Před indikací ke kochleární implantaci musíme posoudit celkový zdravotní stav jedince. To znamená jeho dosavadní sluchovou rehabilitaci, její efekt a přínos. Zvažujeme očekávání vývoje po implantaci. Patří sem tedy pečlivé provedení mnoha audiologických vyšetření, dále zobrazovací metody, neurologické vyšetření, oční vyšetření a další.

Jaký je optimální věk k implantaci u dětí?

Průměrný věk kochleární implantace u dětí v České republice je něco málo přes rok. Do té doby je nutné, aby proběhla diagnostika a rehabilitace sluchadly. Ale dnes již víme, že čím dříve je dítě zaimplantováno, tím lepší je výsledný efekt rehabilitace. Celosvětově směřujeme k času, který je pod jeden rok. Ve světě jsou relativně běžně implantovány děti ve věku 6-12 měsíců.

Dvojí screening sluchu u dětí

Je právě včasná diagnostika a případná následná léčba důvodem zavedení novorozeneckého screeningu v porodnicích?

Pro časnou indikaci je zásadní novorozenecký screening sluchu. Pokud rodiče odchází z porodnice s informací, že screening nedopadl dobře, je nezbytné v dalších týdnech screeningové vyšetření zopakovat. Ověřit, jestli screening dopadl nedobře jen kvůli technické chybě nebo stavu středouší, které se časem upravilo. Anebo se tedy skutečně jedná o vadu sluhu, která vyžaduje další řešení.

Zhruba před dvěma lety začal fungovat i screening sluchu v pěti letech věku dítěte, není to zbytečné vyšetření?

Podíváme-li se na to prizmatem standardně se vyvíjejících dětí, tak by se mohlo zdát, že je vcelku nemožné přehlédnout u vlastního potomka vady sluchu. Avšak zejména malé děti se často na vadu sluchu výborně adaptují. A to může snadno uniknout pozornosti blízkého okolí. Zároveň se v rámci screeningu v pěti letech může zjistit, že dítě slyší například jen na jedno ucho, které v předškolním věku bylo pro komplexní vývoj postačující. Dítě si vlastně ani neuvědomuje, že je něco špatně. Že slyší jen na jedno ucho. Nemá jinou zkušenost.

Jde tedy o takovou druhou kontrolu? A vy ji schvalujete…

Screening v pěti letech dítěte slouží především k tomu, abychom u předškoláků včas odhalili přehlédnutou vadu sluchu, která může dětem komplikovat školní docházku. Vadu sluchu je třeba adekvátně rehabilitovat sluchadly. A to co nejdříve, ideálně před nástupem do školy.

Kochleární implantace: Životnost implantátů je “navždy”

Co životnost samotných implantátů, vyměňují se pacientům v průběhu života?

U té části, která se implantuje, se klade maximální důraz na spolehlivost, aby zařízení vydržela navždy. Protože každý implantát se přesně sleduje a každé jeho selhání se hlásí do registrů, víme, že to nejdelší období, které zatím sledujeme je zhruba 35 let. A po těchto pětatřiceti letech stále funguje více než 90 procent implantátů.

A co ta vnější část přístroje, je také tak odolná?

Zevní část je samozřejmě opotřebována používáním jako každá jiná každodenně používaná věc. V současné době má pacient nárok na výměnu po sedmi letech.

Zevní část se častěji porouchá nebo spíše opotřebuje?

Zejména u dětí sedmiletý interval nestačí, protože je zevní část velmi namáhaná. Navíc každá nová generace procesorů přináší i nové technologie. Patří sem například propojení s mobilním telefonem nebo mikrofonními systémy, které významně zjednodušují poslech ve škole nebo v zaměstnání.

Veronika Táchová

doc. MUDr. Jan Bouček, Ph.D. působí od roku 2017 na Klinice otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF a Fakultní nemocnice Motol jako zástupce přednosty pro vědu a výzkum. Předtím na této klinice pracoval jako odborný asistent i sekundární lékař. Ještě dříve působil jako vědecký pracovník v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Docentem v oboru Otorinolaryngologie byl jmenován v roce 2018. Docent Jan Bouček je členem následujících odborných společností:

  • Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
  • Česká imunologická společnost
  • AACR – American Academy for Cancer Research
  • EAONO – European Academy of Otology & Neuro-Otology

K jeho odbornému zaměření patří zejména otochirurgie, otoneurochirurgie, chirurgická léčba hluchoty, protinádorová imunologie a onkologie hlavy a krku. Je nositelem několika Kutvirtových cen za nejlepší publikaci České ORL společnosti a společnosti chirurgie hlavy a krku. V roce 2010 získal druhé místo v soutěži o nejlepší publikaci roku České společnosti pro průtokovou cytometrii.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here