Požádat si o některý z důchodů online v aplikaci sociální správy se lidé podle jejího šéfa Františka Boháčka vyhýbají. Mají za to, že když udělají v online žádosti o důchod chybu, sníží si jeho částku. To ale není pravda, ujišťuje Boháček.
Loni si požádalo o důchod online přes 12 200 lidí, za letošní první čtyři měsíce jich bylo přes čtyři tisíce. Podle ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] Boháčka by takových žadatelů ale mohlo být významně více. Problém vidí v tom, že se lidé obávají toho, že se případnou chybou v online žádosti o důchod připraví o část dávky.
„Potýkáme se stále s tím, že lidé z toho mají obavy, že tam udělají chybu a tím se připraví o nějaké částky v důchodu,“ uvedl na tiskové konferenci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] k online žádostem o důchod Boháček.
Upozornil, že tak systém nefunguje. K ponížení měsíční výše důchodu nedojde jenom na základě chybně uvedeného údaje v online žádosti. Úřady totiž uvedená data kontrolují a propojují je se svou datovou základnou. Což vede i k tomu, že část údajů do online formuláře se po přihlášení do aplikace žadateli automaticky předvyplní, načte.
„To podání žádosti vždycky spouští nějaký proces posuzování té žádosti. A pokud by se tam snad nějaká chyba vyskytla, tak naši zaměstnanci žadatele vždycky kontaktují a společně se snaží vadu odstranit,“ vysvětlil proces schvalování a výpočtu výše důchodu Boháček.
O důchod loni žádalo 160 tisíc lidí, přes 5 % online
Podle dat sociální správy loni požádalo o důchod, ať už starobní, pozůstalostní, nebo invalidní, celkem 160 tisíc osob. Z nich více než pět procent využilo aplikaci ČSSZ a žádost o důchod odeslalo online. Podle Boháčka jsou mezi těmito online žadateli i lidé starší 80 let. Tato skupina osob většinou žádá o vdovský či vdovecký důchod, kdy jim s žádostmi zřejmě pomáhá blízká rodina.
„Z dat je patrné, že ta online žádost o důchod funguje. A že se to dá zvládnout i ve vyšším věku,“ zhodnotil online aplikaci.
Nová sleva na pojistném se týká až 200 tisíc pracujících důchodců
Další skutečností je, že velká část online žadatelů připadá na invalidní penze. Právě o ty žádají spíše mladší ročníky, u nichž se očekávají aspoň uživatelské digitální dovednosti.
Žádosti o důchod online vezmou 15-20 minut
K žádostem o důchod František Boháček obecně doporučuje, aby lidé ještě než vyrazí na některou z poboček sociální správy, vyzkoušeli vyplnit tuto žádost online. Pokud tedy mají aktivní bankovní identitu či jiný nástroj k ověření své osoby nutný k přihlášení do aplikace.
„Jako první krok doporučuji vyzkoušet žádost o důchod online,“ uvedl s tím, že vyplnění takové žádosti vezme 15-20 minut.
Až pokud si v ní neví žadatel rady, přichází na řadu osobní kontakt s pracovníkem pobočky sociální správy. Anebo objednání se k osobní konzultaci přímo na pracoviště sociální správy.
„Ten, kdo má odvahu tu online žádost použít, tak z mého pohledu odchází do důchodu i bez nutnosti několika hodin cesty na pobočku k sepsání žádosti,“ shrnul František Boháček.
Možnost požádat o důchod elektronicky, to je online, podle něj představuje velkou výhodu i pro žadatele ze zahraničí. Navíc v posledních měsících se podle něj zvyšuje zájem o takzvané videokonference, kdy se žadatel o důchod spojí online s referentem sociální správy a společně žádost o dávku sepíší. Anebo se o ní třeba jen poradí. Takových online klientských setkání proběhlo loni asi pět set.
Za zásadní v online žádostech o důchod považuje Boháček také funkci, která žadateli ukáže orientační výši měsíčního důchodu. To ostatně nabízí i informativní důchodová kalkulačka [IDA] ČSSZ.
Veronika Táchová
