Michigan na severu USA platí za kolébku autoprůmyslu. Vznikly tam automobilky Ford, General Motors či Chrysler. Ale i tam leží ostrov Mackinac. Spalovací i elektrická tam auta nejezdí. Nahrazují je koně i kola a auta nikomu nechybí.
Trvale na ostrově žije kolem šesti set obyvatel a od jara do podzimu zajišťuje přepravu po ostrově také šest stovek koní. Zima je na ostrově Mackinac, který se nachází v Huronském jezeře, hodně mrazivá. Přesto si ji tam lidé užívají v poklidu bez spalovacích a elektrických vozidel. A přes zimu místním lidem přepravu potravin, pošty a dalšího zboží zajišťují nižší desítky koní. Většina jich na zimu totiž odjíždí trajektem na pevninu.
„Kůň je tady král,“ říká pro britský server BBC Urvana Tracey Morse, která vlastní obchod s řemeslnými potřebami na hlavní ulici ostrova.
Odkazuje na legendu. Údajně v roce 1898 v jedné z ulic havaroval automobil a vyplašil všechny koně v okolí. Místní úřad proto obratem zakázal spalovací motory a později opatření rozšířil na celý ostrov. Od té doby se po ostrově lidé dopravují buďto lidově řečeno „po svých“, nebo na kole či v kočáře taženém právě koňmi. A nikdo z místních nehovoří o omezení, ale naopak jsou na starý způsob dopravy velmi hrdí a užívají si to.
„Koně se tady používají ve všem od odvozu odpadků až po doručování zásilek,“ říká Morse, v jejímž obchodě se nabízí řezbářské práce, umění nebo i ručně vyráběné šperky.
Mackinac láká turisty i přes zákaz motorových vozidel
Morse přitom není původní obyvatelkou ostrova. Prvně na něj přijela jako studentka v 90. letech. Od té doby žije na ostrově spokojený a poklidný život. A právě to se jí líbí.
„Takový je náš životní styl, takové je naše tempo,“ říká.
„Část z nás má ráda tradici, že se pohybujeme na kole, chodíme pěšky nebo jedeme koňským taxíkem,“ dodává Morse.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
V sezoně, která tu trvá od jara do podzimu, je ale na ostrově hodně rušno. Díky čisté přírodě a zdejšímu životu bez aut, výjimku tvoří golfové vozíky na četných hřištích, se stal ostrov turisty vyhledávaným místem. Ostrov s rozlohou kolem 6,5 km² pokrývá z 80 procent přírodní park protkaný starým lesem. Turisté do něj rádi míří, aby si prohlédli vápencové pilíře nebo jednu z nejznámějších atrakcí ostrova, kterou je 15 metrů široká skála zvaná Arch Rock.
Auta tady ani turistům nechybí. Rádi se procházejí po ulicích, pronajímají si koňská spřežení nebo kola na projížďky podél ostrova s upravenou cyklostezkou.
Dopravu na Mackinacu zajišťuje 600 koní a 1 500 kol
Jsou to právě jízdní kola, která patří na ostrově spolu s koňmi k hlavním dopravním prostředkům. K zapůjčení tady nabízejí lidé kolem 1 500 bicyklů. Život bez aut je jedním z důvodů, proč se Morseová, která jezdí na kole devět měsíců v roce, rozhodla žít na ostrově celoročně, a to i přes zmíněné kruté zimy.
„Prostě miluji představu, že nasednu na kolo a sjedu do vesnice mezi stromy. Naladí mě to na celý den,“ říká s tím, že ve vesnici i po cestě se zdraví s lidmi a ráda s nimi mluví.
„Bez koní by toto místo nebylo tím, čím je. Jsou to právě koně, kteří ve vás vyvolávají pocit, jako byste se vrátili v čase, když vystoupíte z lodi a uslyšíte jejich klapání,“ říká Hunter Hoaglund, který pracuje ve společnosti, která provozuje trajektovou dopravu na ostrov již 140 let.
Pravidelně každé jaro jeho firma na ostrov dodává několik stád svých koní, které na zimu zase odváží. Odhaduje, že na ostrově zůstává na zimu 20–30 koní. Ti slouží k převozu odpadků, doručování balíků a dalšímu udržení ostrova v chodu.
Ostrov Mackinac, obklopený křišťálově čistou vodou, občas v období zimy od pevniny odříznou ledové kry. Ty zastaví trajektovou dopravu na ostrov nebo z něj. Ani to místní obyvatele ale neodrazuje od života na něm. Navíc dobře vědí, že na jaře a v létě Mackinac zase ožívá a přivítá stovky tisíc turistů. A to vše bez zvuku motorů aut, který by jim jenom kazil zážitek.
Ostrov se stal místem odpočinku pro bohaté průmyslníky
Ostrov Mackinac se už od nedávna těšil díky své výhodné poloze na soutoku Huronského a Michiganského jezera pozornosti hlavně místním komunitám. Jim sloužil jako zázemí pro lov a rybaření. Jeho vápencové útesy a hluboké zelené lesy domorodým obyvatelům připomínaly obří želvu vynořující se z vody. Proto ostrov pojmenovali „Místo velké želvy“.
„Ostrov Mackinac je jedním z nejdůležitějších a nejvýznamnějších míst v historii a kultuře Anishnaabe [anišinábe, kulturně spřízněné domorodé kmeny Kanady a USA u Velkých jezer],“ říká Eric Hemenway, člen Anishnaabe, který sehrál klíčovou roli v oživení historie domorodých obyvatel ostrova.
Díky tomu, že se stal ostrov na konci 19. století odpočinkovým místem zámožných rodin průmyslníků převážně z Chicaga, Detroitu a dalších částí kdysi prosperujícího regionu, stojí na ostrově téměř 140 let starý noblesní Grand Hotel. Podle jeho obyvatel jde o jedno z posledních míst dokládající éru pozlaceného věku průmyslové Ameriky.
Velmi oblíbenou turistickou atrakcí ostrova Mackinac je desetidenní festival šeříků, který se koná vždy v červnu. V tu dobu zdobí a provoňují ulice ostrova šeříky všech barev. Typickým suvenýrem ostrova Mackinac je pak fondán a k oblíbeným patří i místní zmrzlina.
–VRN–
