Kratom teď v Česku užívá 10 % dospívajících. Podobně HHC
HHC a kratom užilo 23 % žáků základních škol. Kratom pravidelně užívá 10 % žáků. Třetina užívá e-cigarety.
Lilek s balkánským sýrem, rajčaty a bazalkou
Lilek můžeme grilovat, dusit, vařit, smažit i zapékat. V žádném případě ho ale nejíme syrový. Obsahuje totiž alkaloidy typické pro lilkovité rostliny, které při konzumaci v syrovém stavu způsobují nevolnosti a zažívací potíže.
Riziko srdeční arytmie významně sniží redukce nadváhy
Riziko fibrilace srdečních síní neboli srdeční arytmie, která nejčastěji ohrožuje osoby s nadváhou a obezitou, významně sníží redukce tělesné hmotnosti. Přínosy hubnutí má posoudit studie HOBIT-FS Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM].
Kouříte? Pak čekejte CHOPN třeba už ve 30 letech
Až u poloviny kuřáků ať už klasických cigaret, nebo e-cigaret se docela jistě rozvine chronická obstrukční nemoc neboli CHOPN.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Za nebinární se v ČR považuje víc lidí než ve světě
Zatímco v Česku se za nebinární osoby považuje 3,3 procenta lidí, ve světě je to 2,8 procenta. Data přinesl aktuální průzkum v USA a Evropě. Podle něj mnohé nebinární osoby bojují s údaji na svých dokladech.
Z fondů prevence by pojišťovny i přispěly na léky na obezitu
Úhradovou politiku u léků na léčbu obezity zaměstnanecké zdravotní pojišťovny měnit neplánují. Co ale připouštějí je, že by na ně mohly přispívat z fondů prevence. Jako je tomu nyní například u očkování nebo pohybových aktivit.
Fobie z hadů či pavouků se dá léčit. Úspěšnost je skoro 100%
Nejčastější fobie jsou z pavouků, hadů a hlodavců. A i tyto fobie se dají léčit, úspěšnost terapie je skoro 100%.
Tomáš Popp: Základní suroviny jsou nejzdravější
„Pokud vcházíte do restaurace a první, co cítíte, je olej, tak to je restaurace, kde já se otáčím a jdu pryč,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz manažer Asociace kuchařů a cukrářů Tomáš Popp.
Škola chůze pomáhá lidem s protézou správně chodit
Rehabilitační klinika Malvazinky [RKM] pořádá program Škola chůze. Ten využívají lidé po amputaci dolní končetiny. Podle RKM se do programu hlásí takzvaní amputáři z celého Česka.
Opičí neštovice jsou riziko po každém pochodu hrdosti
Dnes [10.8.] projde hlavním městem takzvaný pochod hrdosti. Vyvrcholí tím několikadenní akce Prague Pride. Zkušenosti ze zahraničí nabádají účastníky těchto akcí k opatrnosti. Důvod jsou opičí neštovice a další choroby.
Utekl ze Sýrie do Česka. Teď studuje stomatologii v Rumunsku
„V Rumunsku jsem se rozhodl studovat, protože studium tam patřilo k těm levnějším v Evropě. Žije se mi tam dobře, mám kamarády, lidé jsou společenští,“ říká v rozhovoru pro Zdravé Zprávy Zakaria Jawich.
Plněné papriky s rajčatovou omáčkou a bez mouky. Dobrou chuť!
Čerstvé papriky či kapie patří nejen v létě na náš stůl. Papriky se pečou, plní, smaží, dusí. Můžeme z nich připravit pomazánky či polévku. A vybízejí i k salátům. Paprika nám slouží i jako koření. A my si dneska uděláme plněné papriky.
V nejproočkovanější zemi světa Izraeli rostou počty úmrtí
Izrael dlouhodobě patří k nejproočkovanějším zemím proti covidu-19. V poslední době země ale hlásí vysoké počty úmrtí obyvatel s covidem. Odborníci tak hledají příčinu či přesněji – příčiny.
Pánevní bolesti odrazují ženy i muže od sexu. Lékaři je ale umí vyléčit
Neustupující a nevysvětlitelné pánevní bolesti vedou až k rezignaci na sexuální život. Což často končí rozpadem vztahu, a to je škoda. Urogynekologové spolu s dalšími odbornostmi totiž umí většinu pacientek a pacientů rychle vyléčit.
Klíšťata přenášejí nový virus. Ve Španělsku zemřel člověk
V Evropě se objevuje nebezpečné onemocnění přenášené klíšťaty. Jde o virus krymsko-konžské hemoragické horečky. Letos v červnu na nemoc zemřel 51letý muž ve Španělsku.
I nakopnutý palec může ukázat na zhoubný nádor
Zhoubný nádor kůže se ne vždy rozvine z mateřského znaménka či zvýšené pigmentace na jasně viditelném místě. K záludným nálezům patří melanom pod nehtem zdánlivě vypadající jako nekopnutý palec.
Studenti GMHS opět zahrají klasickou hudbu v sále CIIRC ČVUT
Již 31.3. se koná další koncert klasické hudby studentů Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy ve velice neklasických prostorách.
O čůrání se stydí hovořit hlavně muži, ale to je chyba
Zhoubný nádor močového měchýře v Česku lékaři potvrdí 2 300 lidem každý rok. Přesto ho lidé podceňují. Stydí se totiž mluvit o čůrání.
Pokročilou rakovinu kolorekta má stále čtvrtina pacientů
Pokročilá stadia rakoviny kolorekta připadají na čtvrtinu pacientů. U nich je šance na vyléčení velmi malá.
- Reklama -
reklama
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
