Praktický lékař v ČR nemá mít překážky v péči o pacienta

„Praktický lékař v ČR by měl fungovat stejně, jako fungují ve vyspělých zemích. Tam je praktik první, za kterým pacient přichází. Nic mu nebrání v péči o pacienta. A tak mu také může pomoci s většinou jeho zdravotních problémů. A až ve chvíli, kdy mu pomoci nemůže, nastoupí ambulantní specialista,“ říká v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz předseda Sdružení praktických lékařů ČR [SPL ČR] Petr Šonka. 

Petr Šonka říká, že je nutné rozšířit možnosti praktických lékařů předepisovat léky: „Důvodem je, aby se mohli dobře starat o pacienty. V této věci dnes narážíme na mantinely. Pacientům nemůžeme poskytnout některé léky. A pacient musí k ambulantnímu specialistovi jenom proto, aby mu byl předepsán lék, na který má ze svého zdravotního stavu nárok.”

[Reforma primární péče byla jedním z témat již 13. ročníků Kongresu primární péče, který se konal minulý pátek a sobotu v Praze. Pořadatelem kongresu bylo Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP.]

• Více: Praktičtí lékaři hledají budoucnost v Top Hotelu Praha

Co dál by se mělo změnit, aby praktický lékař v ČR fungoval, jak by podle vás měl fungovat?

Chceme rozšířit vyšetřovací metody. Chtěli bychom biotechnologickou laboratorní diagnostiku, kterou dělá praktický lékař přímo ve své ordinaci. Takto se dělá například vyšetření INR [srážlivosti krve], či CRP test na C-reaktivní protein. Chtěli bychom vyšetřovat kardiospecifické markery [aj.], abychom se mohli správně rozhodnout u akutního pacienta. Zda má koronární syndrom, nebo trombózu, plicní embolii. A zda je ho třeba odeslat k dalšímu ošetření do nemocnice. To by, myslím, hodně pomohlo.

Co ještě by měl do budoucna zvládat praktický lékař v ČR?

Do budoucna si dovedu představit, že by praktičtí lékaři dělali sono dolních končetin, ale i břicha atd. Těch nových kompetencí je mnoho. Nikdo se ale nemusí bát, že bychom je chtěli od zítřka. Podmínka je, aby na to byli praktičtí lékaři připraveni. Aby se jejich znalosti a možnosti rozšiřovaly. Je jasné, že když chce někdo za pět let ukončit praxi, už nebude rozšiřovat svoje portfolio. Ale je primární reformu reformovat už pro další generaci. Je to určitá cesta na deset, dvacet let.

Praktický lékař v ČR a péče o diabetiky

Jaké léky nemůžete, ale chtěli byste je předepisovat?

Teď nejvíce bojujeme s gliptinem pro diabetiky. To jsou perorálních antidiabetika, kde ještě stále není uvolněná preskripce. Teď zrovna vyšlo negativní rozhodnutí od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který nedoporučil uvolnit preskripci. My se ovšem chceme ohradit a bránit.

Uspějete?

Zájem na tom, aby se praktičtí lékaři starali o nekomplikované diabetiky mají i pojišťovny. Už se také ví, že specializovaní diabetologové, kterých je omezený počet, dnes nezvládnou epidemii diabetu. Dává tedy smysl, aby se praktici starali o ty méně komplikované diabetiky. A diabetologové se zase specializovali na ty vážnější pacienty, kterým by se tím i zlepšila péče.

Jak je to teď?

Teď je to tak, že praktický lékař dojde do určitého bodu, kdy ví, že má podat pacientovi ten gliptin. Jsou na to doporučené postupy, jsou na to studie. Ten lék je jednoduchý, bezpečný. V podstatě není problém, aby ho předepsal praktický lékař. Ale jako praktik ho bohužel nesmí podat. Přitom ale nesmí toho pacienta ani nemůže udržet na potřebné úrovni glykovaného hemoglobinu. Musí ho tedy předat diabetologovi. A to uměle a úplně zbytečně. A to není dobře.

Reforma primární péče

Dlouhodobě se hovoří o reformně primární péče. Jak je nutná… Přesto dnes mnohé domácnosti „nebojují“ pouze s tím, aby našli volného stomatologa, ale třeba i dětského lékaře. Co je potřeba v souvislosti s reformou primární péče udělat jako první?

Úplně nejdříve by se měl vrátit praktickým lékařům obor pro děti a dorost. Jeho vyjmutí se ukázalo jako velmi neuvážený krok. Krok, který tu křehkou situaci, která tu byla a je, ještě více destabilizoval. To by se mělo vrátit jako první.

Jak je to s počty praktických lékařů? S generační obměnou? Dostatkem lékařů?

Co se týče generační obměny, tak budu-li mluvit za praktické lékaře pro dospělé, tak to stárnutí lékařů jsme schopni zvládnout. A to i při současném ročním příchodu [jen] cca nových 150 praktických lékařů do terénu. Nejsme sice schopni zvýšit počty praktických lékařů, ale měli bychom alespoň nějak udržet ty počty stávající. My jako sdružení se samozřejmě zaměřujeme na rezidentská místa a vzdělávání mladých kolegů.

Má veřejnost do budoucna očekávat nedostatek praktických lékařů?

Záleží na tom kde. Náš zásadní problém je to, aby ti lékaři, kteří končí postgraduální vzdělávání, mají atestaci, šli působit tam, kde jsou nejvíce potřeba. A problém je, že oni mají tendenci přirozeně zůstávat ve větších městech. Dál se nehrnou.

To znamená, že praktický lékař budou chybět v regionech. Čeká se na to, až začnou chybět úplně, anebo se tomu snažíte předejít?

My v této věci pracujeme s pojišťovnami. Mapujeme sít praktických lékařů. Snažíme se přijít na to, jaké jsou kde reálné kapacity. Zjišťujeme lokality, kde praktičtí lékaři chybějí už dnes. Kde jsme ohroženi věkově. Jsou místa, kde máme pět praktiků, kteří normálně registrují nové pojištěnce. Problém je, že všem je cca 65 let, takže do pěti let v těch místech vypukne katastrofa. My se tato místa snažíme označit a předcházet problémům. Aby se nestávalo, co se děje dnes, že za odcházejícího praktika se nenajde náhrada.

Jak předcházíte problémům?

Oslovujeme kolegy, kteří mají v úmyslu skončit. Na jejich místa se snažíme dostat mladší kolegy. Na druhou stranu ale je i pravda, že výchova nového praktika trvá tři roky. A předtím musí studovat šest let vysokou školu. Tedy nedá se říci, že bychom dokázali ty stavy praktických lékařů rychle doplnit a navyšovat je.

Jestliže takto neoptimisticky mluvíte o praktických lékařích pro dospělé, jaká je situace u zmíněných dětských praktických lékařů, pediatrů?

Tak tam to bude problém. Podle statistik jich má do pěti let skončit až třetina. Troufám si tvrdit, že zatímco u dospělých praktiků, pokud všechno půjde dobře, ta katastrofa nakonec nevypukne, u dětských praktických lékařů to bude horší.

Na co se mají připravit rodiče a nejenom tedy oni?

Obecně na to, že budou lokality, kde bude obtížnější sehnat praktika. Bude třeba o deset kilometrů dál. Třeba ve sdružené péči několika lékařů a ordinovat bude jen v určité hodiny. A pacienti za ním budou dojíždět. V tomto ohledu bych ale apeloval zejména na starosty, že lepší řešení než shánět lékaře do místa, které není zas až tolik exponované, je zajistit dopravu za lékařem.

Změna systému úhrad

Pokud se hovoří o reformě primární péče, nelze nezmínit, že změní poměry ve výdajích na praktiky a specialisty. Souhlasíte?

Fakt je, že současný trend ve financování praktiků a specialistů je docela jiný, než bychom si představovali. Zatímco ve vyspělých zemích jde na primární péči deset procent z celkových nákladů na zdravotní systém, u nás je to cca šest procent. Z toho je evidentní, že ta částka není dostatečná. Přitom pokud primární péče funguje, tak je schopna zvládnout 80 % až 90 % všech pacientů, kteří přicházejí s nějakým problémem.

Dobře ale co ten trend…?

Je samozřejmě špatně, že v minulosti rostly nejvíce náklady na nemocniční péči a ambulantní specialisty. Když by ovšem dobře fungovala primární péče, tak by nebylo potřeba, aby náklady na nemocniční a ambulantní péči tolik stoupaly. Problém ovšem je, že náš systém nejen primární péče není dobře organizovaný, je propustný a musí se změnit.

Jaké jsou vaše argumenty?

Podívejte se na roční aktuální statistiky kontaktů pacientů se zdravotním systémem. U nás vidíte cca devět kontaktů průměrného pacienta za rok. Rakušané jich mají cca pět, Švédové tři. Což ale neznamená, že by byli více úspěšný v léčení. To naopak znamená, že u nás se dělá velký objem často zbytečné práce. A mnohdy jen kvůli administrativním nárokům. Nebo prostě kvůli tomu, že u nás stále ještě některé věci nefungují, jak mají.

Co byste uvedl jako příklad?

Třeba zvyk chodit k praktikovi pro neschopenku. Když máte zlomenou nohu, tak vás specialista, chirurg, stejně pošle k praktikovi pro neschopenku. To máte z jedné návštěvy u doktora hned dvě. A těch příkladů je více.

Co přinese pacientům větší důraz na služby praktiků?

Větší důraz na roli praktického lékaře zprůchodní celý tuzemský zdravotní systém. Už teď vidíte, že čekací lhůty jsou u nás na všechno dlouhé. Ambulantní specialisté, kterých máme snad nejvíce z evropských zemích, jsou zaneprázdněni. Tedy, když pacient, jak tomu bylo vždy, dostane tu hlavní péči u svého praktického lékaře, specialistovi tím rozváže ruce pro péči o pacienty s komplikovanějším onemocněním.

To je ale i jistě otázka peněz?

Ano, bude třeba změnit systém úhrad. Dnes je to tak, že ambulantní specialista je placen paušálem, který zahrnuje i ty jednoduché pacienty. Ty on potřebuje, aby se vešel do svých nákladů. Ale zároveň si potřebuje sáhnou i na své úhrady. Tedy reforma primární péče znamená i změnu systému úhrad.

Jak přesně?

Jednoduše. Ambulantní specialista dostane zaplaceno více za komplikovaného pacienta, než dostává dnes. Což mu umožní, aby se nehnal do léčení těch jednodušších případů, jak je tomu nyní.

Zdraví a veřejnost

Jak hodnotíte jako praktický lékař zdraví české populace?   

Zdravotní stav české populace se za posledních 15 až 20 let výrazně zlepšil. Přesto máme rezervy. Mnoho lidí stále ještě neklade důraz na prevenci. Myslím, že je to i do určité míry nastavením systému. Lidé k tomu nejsou příliš motivováni. Naopak jsou zvyklí zdarma čerpat prakticky jakoukoli péči. Bez ohledu na to, jaké mají zdravotní pojištění, anebo jak se sami chovají ke svému zdraví.

Jak byste to řešil?

Větší nabídkou benefitů od pojišťoven těm klientům, kteří pravidelně chodí na prohlídky. Kteří se o sebe starají. A zároveň se i ve zdravotním systému chovají zodpovědně.

Když člověk řekne ve zdravotních kruzích „komerční zdravotní připojištění“, tak se někdy zdá, jako by mluvil až vulgárně. Jaký je na to váš názor?

Podle mne má komerční zdravotní pojištění svoje místo v celém systému. A asi i nastává správný čas o tom začít mluvit. Komerční zdravotní pojištění má svůj význam, i když veřejné zdravotní pojištění musí zůstat zachováno.