„V normálních rodinách se od malička pije prostě voda. To souvisí mimo jiné i se vzděláním. Vzdělaní rodiče to vědí, že slazené nápoje nejsou pro dítě vhodné,“ říká v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci s tím, že to platí podobně i u jejich aktivity na sociálních sítích.

Michal Kalman působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a je hlavním řešitelem Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků [HBSC].

Jaké výsledky přinesla studie HBSC v přístupu školáků k užívání sociálních sítí?

Čísla nejsou tak kritická, jak se často uvádí. Problém je spíše v tom, že děti, které se narodily do digitálního světa, jsou vychovávány rodiči a učiteli, kteří se do digitálního světa nenarodili a učí se vše postupně.

Děti jsou schopny strávit na internetu a sociálních sítích obrovské množství času. Mají jim to rodiče zakazovat?

Děti zvládají chování na sociálních sítích mnohem lépe, než si myslíme. Domníváme se, že to děti nemají pod kontrolou, ale oni to pod kontrolou skutečně většinou mají. Dětem nemůžeme zakázat používat sociální sítě a mobilní telefony.

Děti a mládež na sociálních sítích

Jak se vlastně školáci na sociálních sítích chovají podle vaší studie?

Podle intenzity užívání sociálních sítí se dají školáci ve věku 11, 13, 15 let rozdělit do čtyř základních skupin. První skupina jsou školáci, kteří sociální sítě nepoužívají vůbec. Těch je zhruba 22 %. Mají velkou podporu od svých rodičů a jsou to takoví andílci.

Druhou skupinou jsou „normální“ uživatelé, těch je téměř 52 %. Je to takový průměr. To je ten mejnstrým.

Třetí skupinu tvoří intenzivní uživatelé sociálních sítí, kterých je 17,9 %. Intenzivní uživatelé jsou jakoukoli volnou chvíli na telefonu.

Pak tu máme čtvrtou 6-8% skupinu problematických uživatelů, kteří ztrácejí svou kontrolu nad užíváním sociálních sítí. Hádají se s rodiči, mají časté konflikty s kamarády, lžou a nestíhají své úkoly. Tito uživatelé jsou nejvíce ohroženou skupinou. Mají vysoké riziko ke konzumaci alkoholu, tabáku. Jejich životní spokojenost je velmi nízká.

Vítězem je tedy skupina číslo jedna?

Určitě není. Pakliže se chování uživatelů podaří udržet v té intenzivní skupině [třetí skupina], pak je to asi ta nejlepší varianta. Z průzkumu je zřejmé, že 92 až 94 % dětí v České republice má užívání sociálních sítí plně pod kontrolou.

Můžete více popsat tu „nejlepší“ třetí skupinu mladých uživatelů sociálních sítí?

Těch necelých 18 % intenzivních uživatelů má velmi vysokou životní spokojenost, nejlepší vztahy s vrstevníky a nejlepší oporu ve vrstevnících. Uživatelé v této skupině jsou nejvíce pohybově aktivní. Trošku tendují k rizikovému chování, protože žijí naplno. Ale online život mají celkem pod kontrolou. Když jdou na trénink, tak na něj jdou. Zodpovědně plní své úkoly, včetně přípravy do školy. Respektují své okolí.

Nadváha a obezita u dětí

Vaše studie mimo význam sociálních sítí u dětí a mládeže mapuje i to, jak jsou na tom se svou hmotností. Ukázalo se, že děti mají málo přirozeného pohybu a zároveň vysokou spotřebu sladkostí a slazených vod, nejvíce pak v sociálně slabších rodinách. Snížila by jejich spotřebu regulace ve formě například vyšší daně jako je to třeba u alkoholu a tabáku?

Obecně lze říci, že regulace fungují do jisté míry velmi dobře. Pokud je však regulace příliš vysoká, fungovat přestává. Zdražením sladkostí a slazených nápojů do jisté míry klesne jejich konzumace. K tomu ostatně přistoupily už i západní země jako je Velká Británie nebo Holandsko. A věřím, že to může zabrat. Problém spíše vidím v tom, že zdravé věci něco stojí. Nevím proč ty méně zdravé jsou tak levné, co v tom je.

Může v této oblasti pomoci silnější regulace?

Když se podíváme na státy, které trpí obrovskou nadváhou a obezitou jako je například Chile, Brazílie, tak tam tamější ministr zdravotnictví jednoho dne zavelel. A došlo na opatření, jako je například zákaz obrázků na kukuřičných lupíncích apd. Na obalu, kde byl populární medvídek ze seriálu, už tam být nesměl. A po takových opatřeních klesla spotřeba lupínků o 5 %, protože těm dětem se to tak nelíbilo. Což byl úspěch. Zvlášť, když výrobci museli na obaly začít viditelně uvádět obsah cukru. A to velkými písmeny. K tomu navíc zakázali reklamu na sladkosti a slazené nápoje kolem škol. A toto vše, takový trs opatření, abych tak řekl, funguje všude velmi dobře.

Vy osobně byste se přikláněl k podobné regulaci i v ČR?

Já osobně takové opatření spíše nemám rád. Zastávám více liberální přístupy. Děti vychovávat, vzdělávat a učit je od malička správným návykům. V normálních rodinách se od malička pije prostě voda. To souvisí mimo jiné i se vzděláním. Vzdělaní rodiče to vědí, že slazené nápoje nejsou pro dítě vhodné.

Mgr. Michal Kalman, Ph.D. je absolvent oboru rekreologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Během studií byl na stážích v Jihoafrické republice, v Holandsku, Anglii, USA, Kambodži, Filipínách, Singapuru, Malajsii a v dalších zemích. V roce 2013 dokončil na Univerzitě Palackého v Olomouci doktorský studijní program. Vede několik výzkumných a rozvojových projektů zaměřených na životní styl. Je zástupcem pro Českou republiku v mezinárodní výzkumné studii o zdraví a životním stylu dětí a školáků HBSC.
HBSC studie [The Health Behavior in School-aged Children] je mezinárodní výzkumná studie kolaborativního charakteru věnující se životnímu způsobu u dětí. Studie vychází ze stanoviska WHO [World Health Organization], že chování a životní styl v dospělosti jsou výsledkem vývoje v dětství a dospívání.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here