Místní a časová dostupnost zdravotní péče v ČR má v praxi mnoho trhlin. Stejně tak se v mnoha případech jeví zastaralé nařízení vlády, jež stanoví čekací lhůty na zdravotní služby. Alespoň to vyplynulo z prvních závěrů kontroly dostupnosti zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR ve zdravotních pojišťovnách.

Veřejnosprávní kontrolu oznámilo Ministerstvo zdravotnictví [MZ ČR] spolu s Ministerstvem financí ČR [MF ČR] na začátku dubna. Zatímco MZ ČR se soustředilo na kontrolu dodržování místní a časové dostupnost zdravotní péče, MF ČR cílilo na dodržování Zákona o finanční kontrole ve veřejné správě.

To v praxi znamená i to, zda byly správně a podle zákona uzavírány smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Což mimo jiné i úzce souvisí s dostupností zdravotní péče v ČR.

Jak? To pro Zdravezpravy.cz před nedávnem vysvětlil například prezident Stomatologické komory ČR Roman Šmucler: „Dříve se také běžně přebíraly stomatologické praxe. Zdravotní pojišťovny tlačily na přebírání praxí. […] Dnes mladý lékař dostane smlouvu a nic mu nebrání po stovce vybraných pacientů prohlásit kapacitu za plnou. A pak přibírat už jen samoplátce. Na druhém konci okresu pak zanikne praxe s 2 500 pacienty. Proč to tak pojišťovny dělají, nepochopím. A nepochopí to asi nikdo v Evropě.“

Na otázku, co vedlo či vede zdravotní pojišťovny a poskytovatele zdravotních služeb k této praxi, pak odpověděl: „Protože je to pro všechny zúčastněné větší byznys.

„Výsledky kontroly uzavírání smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče nejsou ještě finální. Důvod je, že proti nálezům kontrol mají pojišťovny právo se odvolat,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Také ale dodal, že o výsledcích kontrol uzavírání smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče bude jeho úřad veřejnost informovat.

Dostupnost místní a časová

Hlavní závěry kontroly dostupnosti zdravotní péče ukázaly to, co ví nejeden pacient v ČR. Totiž, že je kupříkladu problém najít zubaře, který by přibíral nové pojištěnce, pediatra, neurologa. Anebo se pohodlně a bez dlouhého čekání objednat na magnetickou rezonanci či mamograf. Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny to s odvoláním na výsledky kontroly dostupnosti zdravotní péče kladou za vinu nedostatku informací. Chybí jim data o tom, které zdravotní služby pacienti požadují. Kde je získávají i jak dlouho na ně musejí čekat.

„Teď sice nařízení vlády stanoví, že by měl být třeba praktický lékař v dostupnosti do 35 minut od místa bydliště, systémově ho ale nikdo nekontroluje,“ vysvětlil ministr Adam Vojtěch.

Ve věci by dle jeho slov mělo udělat jasno zavedení nové trojcestné žádanky o zdravotní službu. Ta by měla fungovat tak, že když například odešle praktický lékař pacienta ke specialistovi, zdravotní pojišťovně o tom automaticky podá zprávu. Pojišťovna tak bude nejen vědět to, ke kterému specialistovi se pacient chystá. Ale i to, jak dlouho bude trvat, než se k němu dostane. V případě problému s dostupností služby pak může pacientovi pomoci v zajištění zdravotní služby u jiného specialisty. Případně věc řešit systémově.

„Systém trojcestných žádanek by se mohl začít uplatňovat již od konce tohoto roku. Pokud se nám ho podaří dostat do praxe prostřednictvím nařízení takzvané metodické komise. V tom případě by odpadlo čekání na novelu zákona. V jejím případě by zavedení trojcestné žádanky trvalo déle,“ osvětlil plány svého úřadu ministr Vojtěch.

Nařízení Vlády ČR

Co je a co není dostupná místní a časová dostupnost zdravotní péče stanovuje nařízení Vlády ČR podle zákona o zdravotních službách. Časovou dostupností se rozumí zajištění poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb ve lhůtě odpovídajících jejich naléhavosti. Místní dostupností se rozumí přiměřená vzdálenost místa poskytování hrazených služeb vzhledem k místu trvalého pobytu nebo k místu bydliště pojištěnce. Místní dostupnost se vyjadřuje dojezdovou dobou. Praxe ale ukazuje, že nařízení vlády se v mnoha případech rozchází s realitou. Což nepřímo potvrdil i ministr Adam Vojtěch.

„Nařízení vlády je srozumitelné na úrovni pojištěnce, ale na systémové úrovni neposkytuje jednoznačný návod pro pojišťovny, kde a jak mají síť budovat. […] Dokument nezohledňuje třeba to, jestli místně dostupný lékař přijímá nové pojištěnce a podobně,“ uvedl.

Podle nařízení vlády má být kupříkladu praktický lékař nebo zubař dostupný do 35 minut od místa bydliště pojištěnce. Na kardiochirurgii či neurochirurgii by pojištěnec neměl být nucen cestovat déle než 120 minut. I na plánované výkony vymezuje nařízení vlády nejdelší přípustné čekací lhůty. Například na operaci šedého zákalu by pacient neměl čekat déle než 30 týdnů. Na operaci kyčelního kloubu ne déle než 52 týdnů.

Realita je jinde

Bohužel realita je často jiná, což potvrzují již i některé zdravotní pojišťovny. Například tiskový mluvčí RBP, zdravotní pojišťovny Ivo Čelechovský v případě dostupnosti stomatologické péče uvedl již před několika měsíci pro Zdravezpravy.cz, že dostupnost stomatologické péče začíná být velkým problémem pro všechny klienty zdravotních pojišťoven.

Potvrdil tím v ČR běžnou praxi, že stomatologové jednoduše odmítnou pacienta přijmout s odůvodněním, že nepřijímají nové pojištěnce zdravotních pojišťoven. I to by se však mělo nově evidovat. Některé ze zdravotních pojišťoven nebo například Stomatologická komora ČR se přitom snaží již dnes vyjít lidem v tomto případě vstříc. A to funkčními seznamy stomatologů, které nové pojištěnce přijímají. Takové informace mají na svých webech.

Naopak jako odstrašující příklad v tomto případě může posloužit Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR]. Její pomoc pojištěnci při hledání stomatologa, který takzvaně bere nové pojištěnce, spočívá v předání pojištěnci velice dlouhého seznamu stomatologů v jeho blízkém i vzdáleném okolí, kteří ve většině nové pojištěnce ale nepřijímají. Takový seznam klientovi VZP ČR nikterak nepomůže. Naopak práce s ním ho stojí čas a peníze. Stomatology musí zdlouhavě obvolávat, aniž by mezi nimi snadno a rychle našel takového, který jeho problém se zuby vyřeší.

Podle ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka je ale třeba hledět pozitivně i na nová zjištění v souvislosti se stížnostmi klientů. Třeba meziroční nárůst stížností klientů VZP ČR ze 14 v roce 2016 na 964 loni vysvětlil tím, že jde o pozitivní zpětnou vazbu. Argumentoval v tom smyslu, že VZP ČR na základě těchto stížností – zjednodušeně řečeno – už ví, kde ji, respektive její klienty tlačí bota. V obdobném duchu se pak vyjádřil i k výsledkům aktuální kontroly.

„Pro nás ta kontrola byla důležitou zpětnou vazbou. Ta zjištění, která přinesla, nás povedou k tomu, abychom realizovali konkrétní kroky k nápravě,“ řekl.

Dále dodal, že nyní jsou pro pojišťovnu klíčové informace i od poskytovatelů zdravotní péče.

Čekací lhůty

Zásadní problémy mají lidé ale i při objednávání se na vyšetření a operace. Praxe ukazuje, že čekací lhůty například na vyšetření magnetickou rezonancí jsou v některých krajích i delší než tří měsíce. Objednat se na mamograf trvá také několik měsíců, přičemž pacienti musejí často cestovat i vyšší desítky kilometrů za vyšetřením tam i zpět.

„Na to, abychom odpověděli, zda dochází u některých typů vyšetření k porušování vládou stanovených časových lhůt nemáme dostatek informací,“ vysvětlila pro Zdravezpravy.cz Helena Rögnerová, náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministra zdravotnictví.

Na otázku, zda je únosné, aby pacient například na operaci kyčelního kloubu čekal v České republice déle než rok, odpověděla, že nařízení vlády, jež stanovuje maximální čekací doby, je staré sedm let. Což mimo jiné znamená, že může být dle jejích slov svým způsobem poplatné své době.

„Možná by si zasloužilo aktualizaci, ale to všechno ukáže až praxe,“ upřesnila s tím, že do systému vnese světlo systémová změna v podobě trojcestné žádanky.

„Doteď jsme neměli žádný nástroj, jak provést ověření dostupnosti zdravotní péče, nyní se ale přistoupilo k základní kontrole,“ upřesnila.

„Pokud jsou čekací lhůty nepřiměřeně dlouhé, tak to pro nás není přijatelné. Proto připravujeme novelu zákona, která stanoví, že poskytovatelé zdravotních služeb budou hlásit reálné čekací lhůty, objednací lhůty zdravotním pojišťovnám. A to na základě pravidelného hlášení,“ doplnil její slova ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Helena Rögnerová zároveň dodala, že odpovědnost v tomto případě zčásti spočívá i na pacientovi samotném. Pokud ten totiž nabyde pocit, že zdravotní pojišťovna se vůči němu nechová takzvaně proklientsky, může zvážit služby jiné zdravotní pojišťovny.

První krok k nápravě

Podle ministra Adama Vojtěcha závěry současné kontroly jsou prvním krokem k nápravě situace, kdy mnozí pacienti narážejí na překážky v přístupu k zdravotní péči. Což je problém zejména v těch případech, kdy jejich zdravotní stav vyžaduje co nejrychlejší zásah lékaře. Jako součást řešení uvedl kromě trojcestné žádanky, spuštění nového webu Nedostupnapece.cz, na němž budou moci lidé podat jednoduše a rychle stížnost na nedostupnost zdravotní péče, jíž se budou muset zdravotní pojišťovny zabývat.

Jako další systémové řešení uvedl finanční bonifikaci těch poskytovatelů zdravotní péče, kteří upřednostní zájem klienta nad svým ekonomickým zájmem. Pro příklad uvedl více než 700 milionů korun navíc v příštím roce pro stomatology. Nebo praktické lékaře, kteří nezavřou svou ordinaci v pátek kupříkladu ve 12:00, ale až v 18:00. To kvitují i samotné zdravotní pojišťovny. Na druhé straně ve stanovisku, které se týká závěrů kontroly, uvádějí, že některé nově navržené bonifikace jsou nesystémové. A v určitých případech i nemotivační.

Shodu s ministerstvem zdravotnictví pojišťovny ovšem našly ve věci povinných výběrových řízení na poskytovatele zdravotní péče. V jejich případě se uvažuje o jejich omezení, případně úplném zrušení. Důvod je, že institut povinného výběrového řízení před uzavřením smlouvy je dle jejich názoru zcela přežitý a brání ve zlepšování služeb pro jejich klienty.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here