Sladění dat s ministerstvem hned, změna odměňování lékáren do půlky příštího roku. Navýšení odměn pro lékárníky skrz cenový předpis, řešení protipadělkové směrnice, zavedení pevných doplatků za léky i nalezení společné řeči v ČLnK i se síťovými lékárnami. To jsou úkoly nového prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse. Co a jak chce, říká v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz.

Tvrdíte, že se z hlediska výše dostatečnosti úhrad pro lékárny rozcházíte s ministerstvem v základních datech. O která data jde?

Jde o data o spotřebě léčiv v absolutních hodnotách, ale i počtu balení. A zároveň jde i o data o finanční hodnotě těchto léčiv. Tato data je nutné srovnat. A to včetně toho, která léčiva se kam budou zařazovat. To proto, abychom léky a léčiva zařazovali spolu s ministerstvem do stejných položek.

Proč je to důležité?

To proto, abychom stejným způsobem mohli nejenom modelovat současný stav, ale i ho modifikovat. A to i ve smyslu odměňování lékárníků.

Pokud se lišíte s ministerstvem v základních údajích o spotřebě léčiv, lze říci, o kolik se s ním rozcházíte ve finančním vyjádření u odměňování lékárníků?

Toto vám v tuto chvíli říci úplně přesně nedokáži. Navíc mně jde skutečně v první fázi, abychom se nejdříve sladili s ministerstvem. V budoucích jednáních se následně budeme bavit o tom, jak se sladit i po té finanční stránce. Abychom mluvili i o stejných finančních sumách.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tvrdí, že dochází v segmentu lékáren v příštím roce k navýšení úhrad ve výši cca 400 milionů korun. Jak to počítáte v ČLnK vy?

To jsou přesně některá z těch dat, kde se rozcházíme. My jsme to navýšení spočítali nižší.

Kde konkrétně?

My jsme nižší navýšení spočítali například u digitalizace papírových receptů do elektronické formy. I na tom se potřebujeme s ministerstvem sjednotit.

Máte za to, že se sjednotíte?

Ano. S panem ministrem jsme se již dohodli na tom, že si co nejdříve vyměníme údaje, data, abychom o nich mohli také začít jednat. Stejně jako o dalším postupu.

Hodnota signálního výkonu

Když bych se zeptal přímo. Kolik peněz chcete již v příštím roce získat mimo úhradovou vyhlášku?

To je velice složitá otázka. Celý segment zdravotnictví roste nějakým způsobem. O určitá procenta. Lékárníci jsou výrazně pod celkovým průměrem. A to je chyba, protože za posledních deset let se například skoro neměnila hodnota odměny u léků, které byly vydány na recept, které byly zaplaceny z veřejného zdravotního pojištění. A to je třeba jedna z věcí, jež nebyla vůbec zohledněna a započítána do nárůstu úhrad.

Předpokládám, že mluvíte o signálním výkonu. Jeho hodnota ale přece v čase roste?

To se jenom zdá, že hodnota signálního výkonu roste o mnoho procent. Ono jde o to, že když do signálního výkonu započítáte vše, co do něj z hlediska odměny lékárny patří, což je dnes bohužel z velké části hlavně ta obchodní přirážka, tak zjistíte, že ta čísla, ten nárůst, vypadá úplně jinak.

To znamená, že v ČLnK trváte na navýšení signálního výkonu…

To znamená, že bychom měli výpočet hodnoty signálního výkonu přehodnotit. To znamená, že když mluvíme o celkovém růstu úhrad o čtyři procenta, tak aby tam ten čtyřprocentní nárůst skutečně byl.

Pokud je úhradová vyhláška už ve sbírce zákonů, máte nějakou možnost, jak signální výkon zvýšit ještě v příštím roce? Případně obecně úhrady pro lékárníky?

Možnost máme ještě v takzvaném cenovém předpisu, který stanovuje obchodní přirážku, taxu laborum aj. Cenový předpis bude ještě vydán. A my ho budeme určitě připomínkovat. Tedy v něm by se možná mohly podařit ještě některé věci ve smyslu navýšení odměn pro lékárníky.

Pevné doplatky na léčivech

Hovoříte i o spoluúčasti pacientů u léků a léčiv. Otevíráte tedy znovu otázku pevných doplatků za léky a léčiva. Jak si toto představujete, abyste byli spokojeni vy, pacienti, ale i síťové lékárny, které pevné doplatky za léky odmítají?

To je téma, které v lékárnické obci rezonuje už dlouhá léta. Stejná spoluúčast za léčbu je standardní záležitost většiny zemí Evropské unie. Česko se zde vymyká systému, který funguje ve zbytku Evropy.

Na druhou stranu ale ten systém tlačí ceny léků dolů…

To možná ano, ale my v ČLnK jsme přesvědčeni o tom, že pacient nemá vyhledávat lékárnu, zdravotnické zařízení, podle toho, kde je ten daný lék zrovna levnější nebo bez doplatku. Naopak lékárnu má vyhledávat podle toho, jakou mu poskytuje péči. Pacient tu není od toho, aby sledoval slevové akce, ale aby se dostal co nejdříve k léčbě. To znamená, aby ideálně vyhledal lékárnu, kterou má nejblíže. Bez problémů si v ní vyzvedl lék, získal odborné informace, začal lék užívat. A léčil se.

Máte za to, že to takto dnes nefunguje?

Nepovažuji za důstojné, aby pacienti byli nuceni obíhat lékárny a zjišťovali si, ve které z nich je ten jejich lék nejlevnější, kde dostanou nejnižší doplatek. Znovu opakuji, systém stejných doplatků za léky je standardní ve všech unijních zemích. A nevidím důvod, proč by tento dobrý standard neměl být zaveden i v České republice. Jinými slovy rádi bychom ho zavedli i v České republice.

Oponenti stejných, pevných doplatků, ovšem argumentují tím, že pacientům zdraží léky…

Doplatky mohou být nastaveny tak, aby nedošlo k nějakému abnormálnímu vychýlení. A tím myslím, co se týče absolutní výše cen za léky, vychýlení směrem nahoru i dolů.

Máte za to, že pevné doplatky jsou tím mechanismem, který „zachrání“ malé lékárny od finančních problémů? Že je to cesta, jak jim a nejen jim zajistit „živobytí“?

Než pevné doplatky v této oblasti by spíše pomohla systémová změna odměňování lékárenské péče.

Jak si tuto systémovou změnu v ČLnK představujete?

Aby lékárník nebyl závislý hlavně na ceně vydávaných léčiv, ale na výkonu a času, který věnuje pacientovi. A to z toho důvodu, že zejména ty menší, periferní lékárny spíše vydávají levnější léčiva. A kvůli tomu mají také významně nižší obchodní přirážku. A to je problém, protože s pacientem mají úplně stejnou práci, jakou mají u výdeje těch dražších léčiv. Tím chci říci, že změna systému spolu i se stejně vysokými doplatky jsou tím, co pomůže ke stabilizaci příjmů i menších lékáren.

O změně systému odměňování lékárenské péče dlouhodobě hovoří i síťové lékárny. Jak ty ale chcete přesvědčit o tom, aby přistoupily na pevné doplatky za léky, když jejich cenová politika stojí na nižších nebo i žádných doplatcích?

Jsem přesvědčen o tom, že i o této záležitosti jsme schopni se se síťovými lékárnami bavit. I ony totiž uvažují nad tím, zda by systém shodných doplatků pro ně a pro jejich lékárníky nebyl nakonec výhodnější. A to z hlediska predikce i stabilizace jejich příjmů.

Jste si tím jistý?  

Samozřejmě, že celá věc stojí na jejím finálním nastavení. Pevné doplatky by asi úplně nefungovaly, pokud by se vzala veškerá přirážka, přesunula se a přepočítala by se do fixní částky. Tedy v tom návrhu, v tom novém systému by musela zůstat nějaká část té procentuální přirážky, ale musela být i nějaká její fixní část. Je brzy říkat, jak by toto mělo být nastaveno, ale není brzy o tom začít jednat jak se síťovými lékárnami, nemocničními lékárnami i s provozovateli veřejných lékáren. Jde o to najít konsenzus, na němž by se všechny zmíněné subjekty byly schopny shodnout.

Změna přístupu v ČLnK

Česká lékárnická komora byla v minulosti kritizována z mnoha stran za neochotu se dohodnout. Často i za neférové praktiky. Jaké jsou v tomto ohledu vaše cíle?

Změny v orgánech komory vnímám jako nový start. Já osobně zastávám názor, že v každé otázce, zejména pak v takové, která je sporná, je na místě se o ní nejdříve bavit s našimi partnery. Tedy zavolat si, probrat tu situaci, vyjasnit si stanoviska, domluvit se… A ne najednou někde něco říkat do médií, protože to v důsledku jakákoli další jednání spíše zablokuje. Jsem zastáncem politiky bavit se s úřady, pojišťovnami, provozovateli síťových lékáren. Samozřejmě, že ne vždy to musí být pro jednoho nebo pro druhého příjemné. Ne vždy to musí vést k úplně shodě, ale je to jediná cesta, jak shody dosáhnout. A je to rozhodně lepší, než hned dávat nějaká ostrá vyjádření.

To zní velice moudře. Na druhou stranu jste to byl v ČLnK vy, kdo byl dlouhé roky viceprezidentem komory…

Ano. To je pravda, ale na druhou stranu je třeba také říci, že nově zvolené představenstvo komory je složeno jinak než v minulosti. To znamená, že jsou v něm zastoupeni zástupci všech typů lékáren. A i to je věc, která, myslím si, nás může posunout dál.

Například v případě síťových lékáren, jež komora dlouhodobě napadá, je změna taková, že po jednom zaměstnanci řetězce, jich je nyní v představenstvu o 20 lidech pět. Bude to stačit na urovnání vztahů?  

Oproti předchozímu období je to výrazná změna. Nutno to brát pozitivně. V představenstvu jsou zastoupeni jak zástupci síťových lékáren a nemocničních lékáren, tak provozovatelé veřejných lékáren. Ty změny v obsazení jsou naprosto v pohodě. Myslím si, že se spolu všichni dokážeme bez problémů bavit a diskutovat.

Proč to nešlo dříve?

Třeba proto, že ty spory, které jsou mediálně atraktivní, bývají mnohdy přeceňovány. Jinou věcí je, že politika, kterou chceme nyní uplatňovat, je politika, v níž se spory budou řešit uvnitř našeho stavu. Stejně jako se to dělá v jiných organizacích, stavech a platí to pro jakékoli jiné cechy. Pevně věřím, že toto také bude platit i pro nás lékárníky. Doufám, že toto se podaří i v naší komoře. Už kvůli tomu, že lékárnici jsou lidé slušní, pracovití a dokáží spolu bez problémů komunikovat.

Plány do budoucna

Novým prezidentem ČLnK jste sotva pár hodin. Co považujete za své nejdůležitější úkoly v následujících dnech, týdnech, nejbližších měsících?

V následujících dnech a týdnech si s panem prezidentem doktorem Chudobou předáme komorovou agendu. To je základní věc.

A dál?

A dál mě čeká celá řada jednání s politiky, ministerstvem, Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Na to se budu soustředit. A samozřejmě, že budu muset také zahájit diskuzi s novými kolegy v představenstvu nad prioritami. Zde platí, že bychom si měli více rozdělit práci. Ustanovit pracovní skupiny, v nichž by měli dostat prostor všichni zástupci lékárenských subjektů. V jejich rámci se i více setkávat. Cílem je, abychom měli dobře zpracované konkrétní problematiky. Abychom je mohli vzájemně sdílet a předávat si je navzájem.

Co důležitého vás čeká v roce příštím?

Příští rok bude klíčová změna systému odměňování lékáren. Jak o tom na sněmu hovořil pan ministr Adam Vojtěch. [Pozn. red.: Ministr Adam Vojtěch na sněmu uvedl, že by měl rád návrh nového systému odměňování lékáren do půlky příštího roku, aby se změna u odměňování lékárníků uskutečnila ještě v tomto volebním období.] Dalším tématem budou stejné doplatky za léky. Čeká nás ale i dořešení protipadělkové směrnice, což je velké téma. Ale nejen to. Stále přichází nová a nová legislativa, která je k připomínkování, na jejíž tvorbě se stále více podílíme i my. Pro mě to tak znamená navázání kontaktu s politiky, kteří v jednotlivých stranách odpovídají za zdravotní problematiku. 

48letý Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. je absolvent Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od roku 1998 pracoval v lékárně ve Slaném a poté v Olomouci. Od roku 2012 vede lékárnu ve Slatinicích na Olomoucku.

Ve volbách na sjezdu ČLnK [2. 11. 2019] v Benešově Aleš Krebs porazil člena představenstva komory Martina Kopeckého, který působí v Grémiu majitelů lékáren. Zatímco se Aleš Krebs stal prezidentem komory, Martin Kopecký jejím viceprezidentem.

Aleš Krebs v minulosti působil jako předseda okresního sdružení lékárníků v Olomouci. V letech 2007 až 2015 byl mluvčí komory a poslední čtyři roky její viceprezident. Na úvodní fotografii je Aleš Krebs [uprostřed] spolu s Davidem Šmehlíkem z VZP ČR [vlevo] a Martinem Kopeckým [vpravo].

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here