Mnoho českých nemocnic nepřežije následující roky. Jejich počet se bude v budoucích letech snižovat. A to kvůli nedostatku lékařů, zdravotnického personálu, ale i neefektivnímu systému zdravotní péče v Česku. Alespoň se na tom shodli zástupci managementů nemocnic na konferenci Zdravotnictví 2020.

Diskuze zástupců managementů nemocnic moderoval Aleš Herman, předseda představenstva společnosti AGEL, která jen v Česku provozuje dvanáct nemocnic. Ten uvedl hlavní téma diskuze „růst mezd a platů“ slovy: „U lékařů dnes není rozhodující finanční odměna. Lékaři dnes dostávají takové peníze, že od určité hladiny na vyšší nabídky nereagují. Z hlediska lékařů jsme se dostali do situace, kdy peníze už nehrají roli.“ uvedl.

Podobně situaci hodnotil i ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. [Pozn. red.: Roman Kraus tento měsíc po dvanácti letech v čele nemocnice na svou funkci rezignoval a to k letošnímu 30. listopadu.]

„Nedávno jsem hovořil s mladým lékařem. Ten mi řekl, vy jste žili, abyste pracovali, ale my pracujeme, abychom žili. A to platí i pro zdravotnický personál,“ uvedl.

Zmínil i výsledky nedávného průzkumu, z něhož vyplynulo, že stejně jako lékaři i nelékařský personál volí pracovní místo už nikoli na prvním místě podle výše odměny, ale podle toho, jestli bude mít volné víkendy, svátky a další benefity.

„Do popředí se dostává i atmosféra na pracovišti,“ doplnil.

Podle něj dnes mají velké fakultní nemocnice problém sehnat zdravotnický personál, jako jsou sestry, ale i další profese, jako jsou třeba kuchaři. A mnoho malých regionálních českých nemocnic má zase problém sehnat lékaře.

Postgraduální vzdělávání lékařů

Jedním z důvodů, proč u některých českých nemocnic panuje problém sehnat lékaře, je i současný systém postgraduálního vzdělávání. Ten je podle zástupců managementu českých nemocnic v katastrofálním stavu. Do budoucna přitom předpokládají ještě jeho zhoršení.

„Mnoho nemocnic se potýká s tím, aby vůbec získaly akreditaci k vzdělávání lékařů. A ty, které ji mají, to znamená zase ty velké fakultní, zase nezvládají vzdělávat to obrovské množství absolventů, které k nim chodí,“ vysvětluje Roman Kraus.

Jako příklad uvedl svou nemocnici, která má na starost vzdělávání všech absolventů chirurgie v regionu. To je dle jeho slov neúnosný stav, jakkoli se ho nyní snaží zainteresované strany zvrátit všemožnými výjimkami a narychlo prováděnými změnami. Obdobná situace platí i pro gynekologii a porodnici, kde akreditaci vzdělávat absolventy lékařských fakult má v regionu zase hlavně jen FN Brno Bohunice.

Nespokojené jsou i menší nemocnice

S tvrzením, že vzdělávací systém lékařů v Česku není dobrý, souhlasí i předseda představenstva a ředitel Nemocnice Prachatice a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarváš.

„Situaci nepřidává ani vyloženě hloupé chování České lékařské komory, která podrývá stav vyjádřeními v tom smyslu, že jen hloupý lékař pracuje v Česku a jde do českých nemocnic. A naopak ten chytrý jde pracovat do USA nebo Německa,“ stěžuje si s tím, že Česká lékařská komora [ČLK], která se aktivně podílela na vzniku zákona o vzdělávání lékařů, nemocnicím svými výstupy podráží nohy.

A pokračuje. „Jak můžu do zařízení pro následnou péči přijmout mladého lékaře absolventa, když ho tam nemůžu vzdělávat,“ krčí rameny.

Podle jeho názoru současný stav povede k tomu, že se kvůli špatně nastavené legislativě budou kvůli nedostatku lékařů jako první zavírat nemocnice následné péče, pak jednooborové nemocnice a nakonec ty nemocnice, které neudrží čtyři základní obory zdravotní péče.

„A to jen proto, že nebudou moci lékaře vzdělávat,“ dodává Michal Čarváš.

Současný stav českých nemocnic

Podle zástupců managementů nemocnic současnou situaci v postgraduálním vzdělávání navíc zhorší vyhláška o vzdělávání v základních kmenech lékařů. Ta má nabýt účinnosti již příští rok. Stanovuje, že absolvent by měl nastoupit jen do takové nemocnice, která mu může zajistit jeho vzdělávání dle jeho kmene odborností. Pokud některý z oborů v jeho kmeni nemocnice nebude mít, absolvent do ní sice může nastoupit, ale nebude mu to započítáno do vzdělávání.

„To znamená, že do takové nemocnice nenastoupí R1, protože nebude mít jistotu, že uzavře v nemocnici zkoušku dle svého kmene. Bude tedy muset nastoupit do fakultní nemocnice,“ kritizuje vyhlášku Roman Kraus.

„Jenomže také není možné, aby v jednu chvíli nastoupilo 60 chirurgů do jedné nemocnice. A už vůbec ne, aby se v ní všichni kvalitně vyškolili. Je fakt, že v té nemocnici uvidí všechno, ale nevím, kolik toho v té obrovské skupině pojmou,“ dodává.

Více školenců než pacientů

Poukázal také na to, že nyní došlo k posílení lékařských fakult [letos v září bylo přijato 2 152 studentů]. Což mimo jiné znamená, že tyto absolventy nebude, jak kvalitně postgraduálně vzdělat.

„Když chodíte na jednoho pacienta s dvanácti mladými lékaři, už to je moc. Teď jich ale bude chodit 18,“ upřesnil.

Jako další příklad rozvratu systému vzdělávání lékařských absolventů v Česku uvedl obor pediatrie. Ta dle jeho slov mizí z Jihomoravského kraje, což mimo jiné znamená, že se i snižuje počet zařízení, v nichž se mohou lékaři v tomto oboru školit.

„Výsledek je ten, že v naší fakultní nemocnici máme vyšší počet školenců než nemocných dětí. To prostě nedává smysl. A také je to zátěž pro nemocnici,“ upozornil.

Potřeba přesvědčit ministra

Podle Michala Čarváše vyhláška, která zakládá na problém ve velkých i malých nemocnicích, přímo ohrozí české nemocnice v počtu cca sedmi desítek. A 50 z nich budou nemocnice druhého a prvního stupně.

Podle Aleše Hermana je v případě vyhlášky nutné přesvědčit ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby ji zrušil. Dle jeho slov je to v jeho moci, aniž by to musel schvalovat Parlament ČR. Vyhláška o vzdělávání v základních kmenech lékařů podle něj zamezí k přijímání absolventů ve fakultních nemocnicích kvůli přetlaku. A v menších nemocnicích kvůli neúplným portfoliím akreditací na kmen.

„Problém je to, že v těch velkých skupinách se absolventi ve fakultních nemocnicích nic nenaučí.  A problém u malých českých nemocnic je, že ty nebudou mít už vůbec žádné doktory. To proto, že absolventi do nich z logických důvodů nebudou chtít,“ uvedl Aleš Herman.

Michal Čarváš byl ve svém vystoupení pak ještě kritičtější: „My totiž vůbec nepotřebujeme povinné vzdělávání v kmenech. Řekněme si, kterou zkoušku lékař potřebuje. A pod vedením primáře a za přítomnosti primáře tu zkoušku také udělá. To znamená, pojďme to vrátit, jak to fungovalo. To znamená, aby primář nesl odpovědnost za lékaře, který nemá atestaci. A bylo úkolem primáře, aby si lékař pod jeho vedením atestaci udělal.“

Dodal, že současný vzdělávací systém je přesnou ukázkou toho, když o věcech rozhodují úředníci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] a profesoři z odborných společností. Ti dle jeho názoru a nejen jeho, možná ani nechtějí vyloženě škodit, ale bohužel rozhodují o něčem, aniž by se orientovali, jak fungují věci v praxi.

Co říká Ministerstvo zdravotnictví ČR

K situaci o postgraduálním vzdělávání lékařů v Česku se pro Zdravezpravy.cz vyjádřil i ministr Adam Vojtěch.

„Předně je třeba říci, že za současné problémy neleží odpovědnost zdaleka a jen výhradně na ministerstvu. To proto, že systém vzdělávání mají na starosti sami lékaři, kteří si ho nastavili, tak jak ho nyní mají. My provádíme už jen prováděcí předpisy k jejich systému vzdělávání,“ uvedl s tím, že současné problémy ale jeho úřad vnímá velice zřetelně.

„Bavíme se i s mladými lékaři. Zjišťujeme, jak co nejvíce prospět. To znamená, že pracujeme na systému rezidenčních míst. Což má svá pravidla a mělo by pomoci tam, kde je největší nedostatek lékařů,“ uvedl ministr pro Zdravezpravy.cz.

Urgentní příjmy jako řešení?

K situaci se v diskuzi na konferenci Zdravotnictví 2020 vyjádřil i někdejší ministr zdravotnictví a současný ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. Ten taktéž kritizoval vyhlášku. Řekl, že chápe doktora Michala Čarváše. Rozumí tomu, že je nepříjemné, když mu nastoupí doktor, ale pak mu na roky kvůli atestaci zmizí v jiné nemocnici. Také ale dodal, že je těžké se zástupci odborných společností ve věci vzdělávání lékařů v kmenech najít společnou řeč.

„Na druhou stranu, pokud by na tom chtěl cokoli změnit, musí počítat s argumentem zástupců odborných společností. Ti totiž okamžitě budou říkat, že doktor, který neprojde postgraduálním vzděláním, jak ho navrhli, není celkový doktor. A v praxi může způsobit mnoho škod. A proti tomu se obtížně argumentuje,“ řekl.

Zároveň ale také dodal, že současný systém není ideální. To proto, že absolventům se mnohde vůbec nevěnují, protože na ně nemají čas. Dodal také, že z jeho pohledu je nejefektivnější, pokud absolvent lékařské fakulty nastoupí, jak je to v USA, rovnou na urgentní příjem. Tam podle něj získá nejlepší průpravu pro praxi. A to zvlášť za situace, kdy současná politika Ministerstva zdravotnictví ČR jde směrem k posilování velkých i malých urgentní příjmů.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here