Do zdravotnictví by mělo jít v příštím roce od šesti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven o 14 miliard korun více než letos. Vyplývá to z jejich pojistných plánů, které předložily Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Nárůst úhrad pro rok 2020 v pojistném plánu vyčíslila již i Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR].
Ze 14 miliard korun půjde cca jedenáct miliard korun na náklady dané úhradovou vyhláškou. Zbylé tři zejména na zvyšování dostupnosti a kvality služeb.
„Původně se plánovalo meziroční navýšení kolem osmi procent. Vyšší růst je daný částečným využitím rezerv,” vysvětluje prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.
Zákon stanoví, aby pojišťovna měla rezervy 1,5 procenta průměrných ročních výdajů. Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Je to Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Revírní bratrská pokladna a Zdravotní pojišťovna Škoda. Ty poskytují služby pro cca 4,7 milionů pojištěnců.
Nárůst úhrad a negativní bilance pojišťoven
Podle návrhů zdravotně pojistných plánů členských zdravotních pojišťoven budou mít pojišťovny na úhradu zdravotní péče k dispozici celkově 134,3 miliardy korun. Celkové náklady na zdravotní péči ale budou ve výši 139 miliardy korun.
„Bilance základního fondu zdravotní péče zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven tak bude v roce 2020 negativní s poklesem zůstatků o 4,7 miliardy korun,“ upřesňuje Ladislav Friedrich.
Potvrzuje, že nárůst úhrad za zdravotní péči je proti očekávané skutečnosti roku 2019 plánován s navýšením o 14 miliard korun. Z toho tvoří nárůst nákladů odvozený aplikací úhradové vyhlášky 10,9 miliardy korun.
Další náklady zaměstnaneckých pojišťoven
Další nárůst nákladů ve výši 2,95 miliardy korun tvoří další plánované náklady svazových zdravotních pojišťoven. Ty chtějí pojišťovny vynaložit na zvyšování dostupnosti a kvality zdravotních služeb, ale i k řešení specifických a regionálních problémů. Případně na systémových změn ve prospěch jednotlivých segmentů.
„Například pro poskytovatele ambulantní zdravotní péče je celkově plánováno navýšení o 10,3 procenta a pro lůžkovou zdravotní péči celkem o 12,6 procenta,“ upozorňuje Ladislav Friedrich.
Dodává pak, že zbývající nárůst o 125 milionů Kč tvoří zvýšené výdaje z jiných fondů.
Nárůst úhrad hlasí i VZP ČR
Se zvýšenými výdaji do zdravotnictví počítá i Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR]. Z jejího zdravotně pojistného plánu pro rok 2020 vyplývá, že v příštím roce plánuje pojišťovna vydat za péči o své klienty 204,4 miliardy korun. To je o 9,3 procenta více než letos.
„Nejvyšší nárůst úhrad – více než dvojnásobný oproti průměru – se předpokládá u domácí péče,“ vysvětluje mluvčí VZP ČR Vlastimil Sršeň.
Zde pojišťovna počítá s nárůstem o 18,8 procenta. Podle zástupců pojišťovny jde přitom o dlouhodobý trend. Při srovnání předloženého plánu pro rok 2020 například s rokem 2016 se úhrady pro segment domácí péče v příštím roce zvýší celkem o 53 procent.
„Jediným dalším segmentem, kde VZP pro příští rok počítá s nárůstem kolem hranice 20 procent, je už jen ošetřovatelská a rehabilitační péče v zařízeních sociálních služeb. Konkrétně o 20,2 procenta,“ upřesňuje Vlastimil Sršeň.
Přidáno dostanou všechny segmenty
Návrh pojistného plánu VZP ČR počítá s tím, že přidáno dostanou všechny segmenty zdravotních služeb. Například nemocnice mají dostat o 9,6 procenta více než v roce letošním, u zubních lékařů má být nárůst 10,2 procenta, u praktiků pro dospělé i pro děti a dorost shodně 9,9 procenta.
Zdravotně pojistný plán určuje hospodaření pojišťovny pro příslušný rok. VZP ČR ho předkládá vládě a schvaluje ho Poslanecká sněmovna.
Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně je pojistné hrazeno ze státního rozpočtu prostřednictví plateb za státní pojištěnce. Měsíčně je to 1 018 korun za asi 5,9 milionu lidí. Platby za tyto státní pojištěnce tvoří zhruba čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Výdajů ale spotřebují většinu.
–RED–
